860

Šmihačka = švihačka. Bern.

Šmihačnosť = švihavosť. Slov. Bern.

Šmihák, u, m. = tanec. Vz Brt. Ps. 160.

Šmihati. Ryba plutvami sä šmihá. Slov.
Hdž. Čít. 184.

Šmihavosť, i, f. = švihavosť. Slov. Bern.

Šmihavý = švihavý. Slov. Bern.

Šmihel = řemínek, jímž se ošívají cepy.
Mor. Brt. D. 275.

Šmíkavka, y, f., vz Šmýkavka.

Šmiken, kně, f. = výheň, kuzeň. Slov.
Š. má velké ústa (vyhovárajú sa rodičia
chudobní, nechtiaci dať synka na kováč-
stvo ako remeslo náklad vyžadujúci). Zátur.
— Hdž. Čít. 181.

Šmikna, y, šmikňa, ě, f. = kovárna.
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 47.

Šmikný = břitký ? Š. šabla, kopie. Slov.
Klčk. Zb. III. 49.

Šmikrust, u, m. = kyčkování. Vz Kyčka,
Kyčkovati. Slez. Šd.

Šmikurenda, y, f. = nevěstka. Mor.
Rgl.

Šmilovský (vlastně Šmilauer) Alois Vojt.,
1837.-1883. Tf. H. 1. 3. vd. 135., 140., 144.,
Bačk. Př. 185., Rk. Sl., Pyp. K. II. 419.
Š., napsal Jos. Novák v progr. litomyšl.
gymn. za r. 1884 (?).

Šmirkati = šilhati. U Kr. Hrad. Kšť.

Šmitranina, y, m. a f. = nadávka (člo-
věk, který se dělá moudrým, ale nerozumí
ničemu). Slez. Šd.

Šmitt, nar. 1776., učitel. Šb. Dj. ř. 294.

Šmizla, y, f., Chemisette. Svědčí mu to
jako praseti š. Brt.

Šmižina, y, f. = šmihel (i dod.).

Šmižký = svižný Slov. Šd.

Šmižný = svižný. Mor. Vhl.

Šmodrchati. Sláma se mu š-chá mezi
nohy (plete). Fč. — Pořád vše š-chá (plete,
mate) Us.

Šmochrnať = šmochtati, brunzen. Slov.
Rr. Sb.

Šmochtať = šmochrnať, brunzen. Slov.
Rr. Sb.

Šmochtoš, e, m. = poscanec Slov. Rr.
Sb.

Šmok, u, m. = čís, Mark, n. V nich (ko-
stech) je špik či š. Slov. Hdž. Čít. 218.

Šmolec. Šmolce = cihly ze zdi vyčníva-
jící, k nímž se později přistavuje. U Úboče.
Rgl.

Šmolík, a, m. = čmelík; klíště. Cf. Smo-
lec. — Š. = lichotný název dítěti. Ty š-ku !
U Kdýně. Rgl.

Šmolka = modřínka, sýkora. Šír. Pt.

Šmolkovina, y, f., Blaufarbenglas, n.
Rk.

Šmolkovna, y, f., Blaufarbenofen, m.
Rk.

Šmorhonc, e, m.= shon, sháňka. To je
po něm š. U Kr. Hrad. Kšť.

Šmotlacha, y, m. = šmodrcha, nemotora.
Us. Kšť., Neor.

Smotrcha, y, m. = nešika. Us. Brt.

Šmotrkať sa, šmotŕňať sa = plantati
se, pomalu dělati. Mor. Brt. D. 275.

Šmoušek, šku, m. = skvrna. Na tom
není ani š-sku. U Kdýně. Rgl.

Šmrcálek, lka, m., vz Rozšmrcati (dod.).

Šmrha, y, f. = vlk (hračka). Us. Rjšk.

Smrk, schups! Lopata šmrk šuchla ju
z ohniska do pece. Dbš. Sl. pov. I. 338.

Šmrľavý. Naša hospodárka š-vá. Phľd.
X. 218.

Šmrncati = smilniti. Us. Kutn.

Šmrncna, y, f. = děvče. U Plzně. Rgl.
Cf. Šmudla.

Šmukadlo, a, n. Hráti na š. (na scho-
vávanou). U Vamberka. Dr. Kalousek.

Šmukař, vz šmukýř. Tk. VIII. 392.

Šmukýř. Cf. Wtr. Obr. 562.-564., 596.,
Tk. VIII. 392.

Šmurajda, y, m.a f. = zašmúraný, špi-
navý člověk. Val. Vck.

Šmuraň, ě, f., vz Šmuraně.

Šmuraňa, vz šmarula. Také ovce. Val.
Vck.

Šmurař, e, m. = kdo šmúrá, šmúry dělá
(kdo špatně píše, kreslí atd.). Slez. Šd.

Šmurastý = šmurovaný.

Šmúrať sa = kaboniti se. Val. Brt. D.
275

Šmuravý = strakatý. Š. vůl, kráva. Val.
Vck.

Šmurgle, pl., f. = bezinky (plod). U Do-
mažl. Rgl.

Šmurka, šmurůvka, y, f. = druh jablek.
Mor. Brt. Vz Šmuraň. — Š. = koza stra-
katá n celá černá a po bocích bílá. Val.
Vck. — Š. = jm feny. Mor. Brt.

Šmurýg, šmurygán (val.), a, m. = za-
špiněnec. Mor. Brt. D.

Šmuryna, y, f. = mor. tanec. Brt. Ps.
III. Str. LXXIII.

Šmutlák, u, m , rostl. jedovatá. DŠk. II.

277.

Smyčka, vz Smyčka.
Šmydle, pl. = tiahance na cepě. Slov.
Zátur. Vz Ťahanec (dod.).

Šmydlíř, e, m., Kleinhändler, m. Lpř.

Šmydlířiti, Kleinhandel treiben. Lpř.

Šmyg, u, m. = smyk, neosekané větve,
po nichž seno s vrchu se šmygá (smýká).
Slov. Pokr. Pot. II. 254. Cf. Štál (dod.).

Šmýholí, n. = klest, chrásť. V Krkonš.
Nečásek.

Šmykati, šukati boby, prstem bob k bobu
strkati. U Rokyc. Fč. — Š., šmyknouti =
řezati. Šmykl se do prstu. Ušmykl si prsty
kudlou. Us. Skř.

Šmýkavica, e, f., Rutscherei, f. Slov. Ssk.

Šmýkavka, y, f. = běhavka, Diarhoea.
Slov. ZObz. XXIV. 243.



	860

	Šmihačka = švihačka. Bern. Šmihačnosť = švihavosť. Slov. Bern. Šmihák, u, m. = tanec. Vz Brt. Ps. 160. Šmihati. Ryba plutvami sä šmihá. Slov. Hdž. Čít. 184. Šmihavosť, i, f. = švihavosť. Slov. Bern. Šmihavý = švihavý. Slov. Bern. Šmihel = řemínek, jímž se ošívají cepy. Mor. Brt. D. 275. Šmíkavka, y, f., vz Šmýkavka. Šmiken, kně, f. = výheň, kuzeň. Slov. Š. má velké ústa (vyhovárajú sa rodičia chudobní, nechtiaci dať synka na kováč- stvo ako remeslo náklad vyžadujúci). Zátur. — Hdž. Čít. 181. Šmikna, y, šmikňa, ě, f. = kovárna. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 47. Šmikný = břitký ? Š. šabla, kopie. Slov. Klčk. Zb. III. 49. Šmikrust, u, m. = kyčkování. Vz Kyčka, Kyčkovati. Slez. Šd. Šmikurenda, y, f. = nevěstka. Mor. Rgl. Šmilovský (vlastně Šmilauer) Alois Vojt., 1837.-1883. Tf. H. 1. 3. vd. 135., 140., 144., Bačk. Př. 185., Rk. Sl., Pyp. K. II. 419. Š., napsal Jos. Novák v progr. litomyšl. gymn. za r. 1884 (?). Šmirkati = šilhati. U Kr. Hrad. Kšť. Šmitranina, y, m. a f. = nadávka (člo- věk, který se dělá moudrým, ale nerozumí ničemu). Slez. Šd. Šmitt, nar. 1776., učitel. Šb. Dj. ř. 294. Šmizla, y, f., Chemisette. Svědčí mu to jako praseti š. Brt. Šmižina, y, f. = šmihel (i dod.). Šmižký = svižný Slov. Šd. Šmižný = svižný. Mor. Vhl. Šmodrchati. Sláma se mu š-chá mezi nohy (plete). Fč. — Pořád vše š-chá (plete, mate) Us. Šmochrnať = šmochtati, brunzen. Slov. Rr. Sb. Šmochtať = šmochrnať, brunzen. Slov. Rr. Sb. Šmochtoš, e, m. = poscanec Slov. Rr. Sb. Šmok, u, m. = čís, Mark, n. V nich (ko- stech) je špik či š. Slov. Hdž. Čít. 218. Šmolec. Šmolce = cihly ze zdi vyčníva- jící, k nímž se později přistavuje. U Úboče. Rgl. Šmolík, a, m. = čmelík; klíště. Cf. Smo- lec. — Š. = lichotný název dítěti. Ty š-ku ! U Kdýně. Rgl. Šmolka = modřínka, sýkora. Šír. Pt. Šmolkovina, y, f., Blaufarbenglas, n. Rk. Šmolkovna, y, f., Blaufarbenofen, m. Rk. Šmorhonc, e, m.= shon, sháňka. To je po něm š. U Kr. Hrad. Kšť.	Šmotlacha, y, m. = šmodrcha, nemotora. Us. Kšť., Neor. Smotrcha, y, m. = nešika. Us. Brt. Šmotrkať sa, šmotŕňať sa = plantati se, pomalu dělati. Mor. Brt. D. 275. Šmoušek, šku, m. = skvrna. Na tom není ani š-sku. U Kdýně. Rgl. Šmrcálek, lka, m., vz Rozšmrcati (dod.). Šmrha, y, f. = vlk (hračka). Us. Rjšk. Smrk, schups! Lopata šmrk šuchla ju z ohniska do pece. Dbš. Sl. pov. I. 338. Šmrľavý. Naša hospodárka š-vá. Phľd. X. 218. Šmrncati = smilniti. Us. Kutn. Šmrncna, y, f. = děvče. U Plzně. Rgl. Cf. Šmudla. Šmukadlo, a, n. Hráti na š. (na scho- vávanou). U Vamberka. Dr. Kalousek. Šmukař, vz šmukýř. Tk. VIII. 392. Šmukýř. Cf. Wtr. Obr. 562.-564., 596., Tk. VIII. 392. Šmurajda, y, m.a f. = zašmúraný, špi- navý člověk. Val. Vck. Šmuraň, ě, f., vz Šmuraně. Šmuraňa, vz šmarula. Také ovce. Val. Vck. Šmurař, e, m. = kdo šmúrá, šmúry dělá (kdo špatně píše, kreslí atd.). Slez. Šd. Šmurastý = šmurovaný. Šmúrať sa = kaboniti se. Val. Brt. D. 275 Šmuravý = strakatý. Š. vůl, kráva. Val. Vck. Šmurgle, pl., f. = bezinky (plod). U Do- mažl. Rgl. Šmurka, šmurůvka, y, f. = druh jablek. Mor. Brt. Vz Šmuraň. — Š. = koza stra- katá n celá černá a po bocích bílá. Val. Vck. — Š. = jm feny. Mor. Brt. Šmurýg, šmurygán (val.), a, m. = za- špiněnec. Mor. Brt. D. Šmuryna, y, f. = mor. tanec. Brt. Ps. III. Str. LXXIII. Šmutlák, u, m , rostl. jedovatá. DŠk. II. 277. Smyčka, vz Smyčka. Šmydle, pl. = tiahance na cepě. Slov. Zátur. Vz Ťahanec (dod.). Šmydlíř, e, m., Kleinhändler, m. Lpř. Šmydlířiti, Kleinhandel treiben. Lpř. Šmyg, u, m. = smyk, neosekané větve, po nichž seno s vrchu se šmygá (smýká). Slov. Pokr. Pot. II. 254. Cf. Štál (dod.). Šmýholí, n. = klest, chrásť. V Krkonš. Nečásek. Šmykati, šukati boby, prstem bob k bobu strkati. U Rokyc. Fč. — Š., šmyknouti = řezati. Šmykl se do prstu. Ušmykl si prsty kudlou. Us. Skř. Šmýkavica, e, f., Rutscherei, f. Slov. Ssk. Šmýkavka, y, f. = běhavka, Diarhoea. Slov. ZObz. XXIV. 243.