863

Šoupálek. Dle Sl. les. také Specht. Cf.
Brm. II. 2. 608,—614, Dřevolízek, Dubáček
(2 dod.), Korábníček, Sit-zi (dod.).

Šoupaná, é, f., vz Šoupačka (dod.).

Šoupanka, y, f. = šoupání boby n. bobů
do důlků. Brnt.

Šoupati. Šoupnouti koho oč = opáliti,
ošiditi. U Kr. Hrad. Kšť.

Šoupátko ve varhanech mezi vzduchnicí
a píšťalnicí (podobné linealu, slouží k za-
vírání a otvírání hlasů), Zv., rozdělovací,
rozváděcí, rozpínací či expansivní, vlečné,
k vypouštění vody z vodovodu, Zpr. arch.,
parní. Šmr. 80.

Šoupátkový, Schieber-. Š. rozvod,
-steuerung, komora, -kasten, táhlo, -stange,
Šmr., tyč.

Šoupavě, ruckweise. Posp.

Šoupavý, rückend, schiebend.

Šoupnouti, vz Šoupati.

1. Šour. Jel šúrem cestú = sem tam, se
strany na stranu. Val. Slavč. 70.

2. Šour = trámky od střechy skloněné,
pobité prkny a pokryté smrčím, před
dveřmi proti síni a chlévu v zimě k od-
vrácení zimy postavené. ZN. I. 349.

Šourati se kam: k něčemu. Nrd. O půl
noci šoural se do její ložnice. Němc. V.
190. — s čím. Šoural se s květinami zpátky.
Němc. V. 271.

Šouravý krok. Herm. Zák. 99.

Šourec, rce, m. = šourek. Rk.

Šourý. Mkl. Etym. 339. a., 345. a.

Šoustnice (!), e, f. = kulečník. Pohl.

Šovkyňa, ě, f. = šička, švadlena. Slov.
Mt. S. I. 152., Dbš. Sl. pov. IV. 26.

Špacír = čes. tanec národní. Bačk.

Špacírka = sukně, Kv. 1869. 10. Sá.,
hůl (žertem). Kr. Hrad. Kšť.

Špaček pták. Cf. Mkl. Etym. 341. b.,
Brm. II. 2. 418.-423., 746., Hlb. II. XXXIV.
— Š., Titschkerl. Na Mor. jen na jednom
konci asi od polovice sříznutý: čampa,
macek, piéček, piroček, velký semel, kle-
pák, klipák, kerysek, blecha. Brt. Dt. 201.,
Wrch. — Š. = ovce se širokým krkem. Val.
Brt. — Š. v plynařství, der Nippel. Šp. —
Š. Bernard, 1768.—1820., kněz, spisovatel.
Rk. Sl.

Špačík, a, m. = špaček. Šír. Pt.

Špády. Natáhl š. (umřel). Tkč.

Špachta Dom., 1803.—1859., děkan, spi-
sovatel. Rk. Sl.

Špajdati = šmaťhati. Slez. Šd.

Špajdavec, vce, m. = šmaťha. Slez. Šd.

Špajdl, e, m. = špejl. Val. Vck. Cf.
Špajdlík, Špendle.

Špajduľa, e, f. = žena šmaťhavá.

Špaládať = hledati něco po skrytých
místech, v děrách. Val. Brt. D. 275.

Špalda, těnkél, gengel. Brt. Cf. Mllr. 107.

Špalek. Dlažba z dřevěných špalíků.

NA. IV. 179. Byliby ještě po třetí střelili,

by se byl nezlámal ten špalek (děla). Let.
384. — Na Š-kách = poloha u Dušník na
Velvar.

Špalettový závěr. Vz Závěr.

Špalíček cihelní, Zpr. arch., péra kočá-
rového, Federstöckel, n., u brzdy, Schleif-,
Pdl.

Špalíčkář, e, m., Stöckel-, Leisten-
schneider, m. Rk.

Špalírový. Š. sedadlo.

Špalkovati = špalkem roztáhnouti. Mor.
Tč.

Špalúdati = hledati něčeho, píditi se po
něčem. Val. Slavč. 100., Vck.

Španda, špandička, y, f. = bochníček
chleba. Při pečení chleba peče se š. U Úboče.
Rgl.

Špandára, y, f. = grosses, starkes Weib.
V. Vondrák.

Špandička, y, f. = bochníček chleba
pro žebráka. Na Plzeň. Brtv. Vz Španda
(dod.).

Špändlíčok, čku, m. = špendlíček. Slov.
LObz. XVII. 141.

Špánek. Kterak koni spánky zaříkávají?
Vz Kv. 1885. 345. — Š. malý špán. Hrts.

Španělčina, y, f., die spanische Sprache.
Us.

Španělka = krvavě červená cibule. Dlj.
20. — Š. = ručnice s ohnutým lůžkem. V z
Wtr. Obr. 295.

Španělský. Š. křížek v hudbě (X),
Chlum 45., stěna (skládací k posteli atd.).
Dch., Šml.

Španěly, vz Španělsko. Bž. 73.

Špánevné, ého, n. = nějaké těsto, jež
ve všelijakých podobách smažili a pekli.
Š. spěšné = vaječné těsto obarvené ša-
fránem, bílou moukou obalené a v másle
pečené (šiška). Bavor.

Špaňhel Vil., nar. 1838., spisov. Vz Rk.
Sl.
Španie, n., vrch v Trenčansku. Let. Mt.

Sl.

Špánkovitý kůň = který má spánek
(chromý). Us. Kšť.

Špár. Mkl. Etym. 38. a.

Špara = skulina; prostor mezi dvěma
staveními těsně k sobě přiléhajícími. Val.
Slavč. 100.

Šparáček, čku, m. = zdrobn. šparák.

Šparačky, pl., f. = dětské hračky dře-
věné. Mor. Bkř.

Špárat, šparušnit = kutiti, prohledávati,
Val. Vck., do skuliny píchati; bíti. Val.
Brt. D. 275. Špářať otkú hlínu od pluhu —
seškrabovati. Mor. NZ. I. 466.

Šparga, y, f. = špargl. Slov. Bern.

Šparchadlo, a, n. = šparcháč. Slov. Rr.
Sb.

Šparka, y, f. = skulina. Slov. Němc. II.

97.

Šparušniť = špárati. Brt. D. 275.
501*