Předchozí (862)  Strana:863  Dalí (864) |
|
|||
863
|
|||
|
|||
oupálek. Dle Sl. les. také Specht. Cf.
Brm. II. 2. 608,614, Dřevolízek, Dubáček (2 dod.), Korábníček, Sit-zi (dod.). oupaná, é, f., vz oupačka (dod.).
oupanka, y, f. = oupání boby n. bobů
do důlků. Brnt. oupati. oupnouti koho oč = opáliti,
oiditi. U Kr. Hrad. K. oupátko ve varhanech mezi vzduchnicí
a píalnicí (podobné linealu, slouí k za- vírání a otvírání hlasů), Zv., rozdělovací, rozváděcí, rozpínací či expansivní, vlečné, k vypoutění vody z vodovodu, Zpr. arch., parní. mr. 80. oupátkový, Schieber-. . rozvod,
-steuerung, komora, -kasten, táhlo, -stange, mr., tyč. oupavě, ruckweise. Posp.
oupavý, rückend, schiebend.
oupnouti, vz oupati.
1. our. Jel úrem cestú = sem tam, se
strany na stranu. Val. Slavč. 70. 2. our = trámky od střechy skloněné,
pobité prkny a pokryté smrčím, před dveřmi proti síni a chlévu v zimě k od- vrácení zimy postavené. ZN. I. 349. ourati se kam: k něčemu. Nrd. O půl
noci oural se do její lonice. Němc. V. 190. s čím. oural se s květinami zpátky. Němc. V. 271. ouravý krok. Herm. Zák. 99.
ourec, rce, m. = ourek. Rk.
ourý. Mkl. Etym. 339. a., 345. a.
oustnice (!), e, f. = kulečník. Pohl.
ovkyňa, ě, f. = ička, vadlena. Slov.
Mt. S. I. 152., Db. Sl. pov. IV. 26. pacír = čes. tanec národní. Bačk.
pacírka = sukně, Kv. 1869. 10. Sá.,
hůl (ertem). Kr. Hrad. K. paček pták. Cf. Mkl. Etym. 341. b.,
Brm. II. 2. 418.-423., 746., Hlb. II. XXXIV. ., Titschkerl. Na Mor. jen na jednom konci asi od polovice sříznutý: čampa, macek, piéček, piroček, velký semel, kle- pák, klipák, kerysek, blecha. Brt. Dt. 201., Wrch. . = ovce se irokým krkem. Val. Brt. . v plynařství, der Nippel. p. . Bernard, 1768.1820., kněz, spisovatel. Rk. Sl. pačík, a, m. = paček. ír. Pt.
pády. Natáhl . (umřel). Tkč.
pachta Dom., 1803.1859., děkan, spi-
sovatel. Rk. Sl. pajdati = mahati. Slez. d.
pajdavec, vce, m. = maha. Slez. d.
pajdl, e, m. = pejl. Val. Vck. Cf.
pajdlík, pendle. pajduža, e, f. = ena mahavá.
paláda = hledati něco po skrytých
místech, v děrách. Val. Brt. D. 275. palda, těnkél, gengel. Brt. Cf. Mllr. 107.
palek. Dlaba z dřevěných palíků.
NA. IV. 179. Byliby jetě po třetí střelili,
|
by se byl nezlámal ten palek (děla). Let.
384. Na -kách = poloha u Duník na Velvar. palettový závěr. Vz Závěr.
palíček cihelní, Zpr. arch., péra kočá-
rového, Federstöckel, n., u brzdy, Schleif-, Pdl. palíčkář, e, m., Stöckel-, Leisten-
schneider, m. Rk. palírový. . sedadlo.
palkovati = palkem roztáhnouti. Mor.
Tč. palúdati = hledati něčeho, píditi se po
něčem. Val. Slavč. 100., Vck. panda, pandička, y, f. = bochníček
chleba. Při pečení chleba peče se . U Úboče. Rgl. pandára, y, f. = grosses, starkes Weib.
V. Vondrák. pandička, y, f. = bochníček chleba
pro ebráka. Na Plzeň. Brtv. Vz panda (dod.). pändlíčok, čku, m. = pendlíček. Slov.
LObz. XVII. 141. pánek. Kterak koni spánky zaříkávají?
Vz Kv. 1885. 345. . malý pán. Hrts. panělčina, y, f., die spanische Sprache.
Us. panělka = krvavě červená cibule. Dlj.
20. . = ručnice s ohnutým lůkem. V z Wtr. Obr. 295. panělský. . kříek v hudbě (X),
Chlum 45., stěna (skládací k posteli atd.). Dch., ml. paněly, vz panělsko. B. 73.
pánevné, ého, n. = nějaké těsto, je
ve velijakých podobách smaili a pekli. . spěné = vaječné těsto obarvené a- fránem, bílou moukou obalené a v másle pečené (ika). Bavor. paňhel Vil., nar. 1838., spisov. Vz Rk.
Sl. panie, n., vrch v Trenčansku. Let. Mt. Sl.
pánkovitý kůň = který má spánek
(chromý). Us. K. pár. Mkl. Etym. 38. a.
para = skulina; prostor mezi dvěma
staveními těsně k sobě přiléhajícími. Val. Slavč. 100. paráček, čku, m. = zdrobn. parák.
paračky, pl., f. = dětské hračky dře-
věné. Mor. Bkř. párat, parunit = kutiti, prohledávati,
Val. Vck., do skuliny píchati; bíti. Val. Brt. D. 275. pářa otkú hlínu od pluhu sekrabovati. Mor. NZ. I. 466. parga, y, f. = pargl. Slov. Bern.
parchadlo, a, n. = parcháč. Slov. Rr.
Sb. parka, y, f. = skulina. Slov. Němc. II.
97.
paruni = párati. Brt. D. 275.
501* |
||
|
|||
Předchozí (862)  Strana:863  Dalí (864) |