865

Špičatý. S. klobouk, Hrts., dláto, kru-
židlo, Pdl., oblouk mostní. NA. IV. 230.
Š. jako jehla. Brt.

Špička. Nemám soli ani na špičku nože.
Us. Hnšk. — Š. = špic jelení. Š-ky dozrá-
vají k vytloukání (strouhání). Brm. I. 3
140. — Š. = úštěpek. Umíš-li š-ky rozdá-
vati, uměj též přijímati. Bž. exc. — Š. na
doutník. Us. — Š. = nátrubec u hadice.
Khl. 5. — Š. čepní v hodinách, Ablauf-
spitze, f. Dch. — Š . = roubík = jehla,
kterou kadeře kroutili (V.), Brenneisen, n.
Vz Zbrt. Krj. I. 228.

Špidláč, e, m. = špidloň. Slez. Šd.

Špidlař, e, m., Knauser, m. Slov. Bern

Špidlařka, y, f., Knauserin, f. Slov. Bern.

Špidlařský, knauserisch. Slov. Bern.

Špidlařství, n., Knauserei, f. Slov. Bern.

Špidlatá, é, f., míst. jm. u Nahažovic. Pk,

Špidlatý, vz násl.

Špidloň, ě, m. = člověk špidlatý, suchý
(nadávka). Slez. Šd., Brt. D. 143.

Špidrnosť, i, f. = čistota? Slov. Na sme-
tisku jazyčnej jeho nešpidrnosti. Phľd. I.
3. 121.

Špidrný = čistý ? Slov. Nešpidrné smil-
stvo, Hol. 180., hniezdo. Lipa I. 203.

Špihlačka, y, f. = práce ostudná zvl.
tesařská. Brt.

Špihlati, také: šíti. Brt. D. 275.

Špich soli. Pam. Val. Meziř. 210.

Špichárek, rku, m. = police. Brt.

Špíchati, špíchnouti = strkati. Na již.
Mor. Šd.

Špika, cf. Ott. II. 827.

Špikovati co čím: kameny cihlami (pro-
kládati), Zpr. arch. VII. 54., kněze olejem
(mazati). Bart. 60.

Špílek, lku, m. = špejl. Brt. D. 275.

Špílení. I dá jim (ženu svú) k jich š.
List. fil. 1891. 356. Cf. Špíleti.

Špílenstvie, n. = klam. Krnd. 11.

Špína. Mkl. Etym. 342. a. Káva jako š.
(špatná). Us. Křtem se hříchové a špíny
našeho svědomí obmývají. BR. II. 14. a.
Pro š-nu sotva chodí. Us. Š. s něho kape.
Us. Tkč. — Š., y, m., os. jm. Arch. VIII.
605.

Špinák. Cf. Mllr. 101., Rosc. 122., Dlj.
23.

Špinát, vz Špinák.

Špinátový, Spinat-. Rosc. 121.

Špinavčík, a, m. = špinavec. Hrts.

Špinavo, a, n., Schmutz, m. Dýmu vy-
valiny š-vem plnějí modřeniny. Pl. I. 44.

Špinavý. Čistý se od š-vého neumaže.
Vor.

Špincování, vz Špincovati. Aby kudr-
linků a š. se varovali. 1618. Wtr. Obr. 690.

Špincovati koho. 1534., Pož. 121.

Špindler, nar. 1843. Cf. Sb. Dj. ř. 294.,
Tf. H. 1. 129., 135., 146., Bačk. Př. 185.

Špindra, y, f. = práce, od níž se snadno
pošpiní; malichernosť. Mor. Brt. P. 275.

Špindračiti = rýpati se v něčem, dě-
lati malichernou věc. Val. Vck.

Špindračka, y, f. = prtačka (práce). Brt.

Špiní, n. = špenky z peří. Laš. Wrch.,
Brt. D.

Špinka = spínka. Š. = perleťová kulatá
spínka u valaš. košile. Val. Rgl. — Š =
rybník u Červen. Kostelce. Vchř. — Š., y,
m. — Š. Václ., 1796.-1842., řed. arcibisk.
knihtiskárny. Jg. H. 1. 636., Šb. Dj. ř. 294.,
Zl. Jg. 294., 315., Rk. Sl.

Špinkovitý = špinavý (žertem). U Nov.
Bydž. Kšť.

Špinkový kanál. Vz KP. V. 300.

Špinomalba, y, f., Rhyparographie. NA.
I. 24.

Špintarina, y, f. To je odpověď na ty
š-ny. Slov. Phľd. I. 1 60.

Špinůvka, y, f. = druh hrušek. Mor.
Brt.

Špiplavý = štiplavý. Sá.
Špiran, u, m. = dubinka, Gallapfel, m.
V Podluží. Brt. L. N. II. 65.

Špírati = v jídle vrtati, bez chuti jísti.
Slez. Šd.

Špirečky, pl., m. = uškračená slanina
(do zelí a j.). Val. Vck. — Š. = skřítek.
U Rožn. Kld.

Špirek, rku, m = škvarek. Val. Vck.
Slov. Phľd. XI. 165.

Špirek, rka, m., vz Špiritus (dod.).

Špiritus, a, Špírek, rka, m, Š. narodí
se z vejce od černé slepice noseného pod
levým paždím, vytlouká se z másla a po-
máhá lidem. Vz Mách. 169.

Špisrute. z něm. Spiessruthe. Skrze tý-
rání časté š-ty, karabáčem usmrtiti ji dala.
Sdl. VII. 57.

Špišek = tlumok visící s koně. 16. stol.
Vz Wtr. Obr. 520.

Špit, u, m. = šeptání, špitání. U Nové
Kdýně. Rgl.

Špitál. Správa š-lů. Výb. II. 340. Š. pro
chudé. Sdl. Hr. IV. 167., 168. Š-ly pražské
starší doby. Vz Tk. VIII. 540.

Špitálnica, e, f. = polívka vodová s chle-
bem a trochem másla vařená. Val. Vck.

Špitálnický, Pfründler-. Šp. Š. strava.

Špitálnička, y, f., Spitälerin, f. Bern.

Špitálský mistr (správce). Výb. II. 1340.

Špíti, ščpieti, štpieti, čpíti. Vz Ščpieti,
Čpíti.

Špíž, e, m., vz Špížek.

Špíže. Mkl. Etym. 317. b. Vůz špíží na-
ložený. Pal. Dj. III. 3. 51. — Š. = druh
jablek. Hrb.

Špížek sýra. Hrb. Obr. 240. — Š. = druh
hrušek. Mor. Brt.

Špižírna, y, f. Mkl. Etym. 317. b., Sv.
ruk. 316. b., B. mik. Luk. 12. 24. (in marg.
pivnice). Dům jeho je š. chudých. Vor. St.