Předchozí (864)  Strana:865  Další (866) |
|
|||
865
|
|||
|
|||
Špičatý. S. klobouk, Hrts., dláto, kru-
židlo, Pdl., oblouk mostní. NA. IV. 230. Š. jako jehla. Brt. Špička. Nemám soli ani na špičku nože.
Us. Hnšk. — Š. = špic jelení. Š-ky dozrá- vají k vytloukání (strouhání). Brm. I. 3 140. — Š. = úštěpek. Umíš-li š-ky rozdá- vati, uměj též přijímati. Bž. exc. — Š. na doutník. Us. — Š. = nátrubec u hadice. Khl. 5. — Š. čepní v hodinách, Ablauf- spitze, f. Dch. — Š . = roubík = jehla, kterou kadeře kroutili (V.), Brenneisen, n. Vz Zbrt. Krj. I. 228. Špidláč, e, m. = špidloň. Slez. Šd.
Špidlař, e, m., Knauser, m. Slov. Bern
Špidlařka, y, f., Knauserin, f. Slov. Bern.
Špidlařský, knauserisch. Slov. Bern.
Špidlařství, n., Knauserei, f. Slov. Bern.
Špidlatá, é, f., míst. jm. u Nahažovic. Pk,
Špidlatý, vz násl.
Špidloň, ě, m. = člověk špidlatý, suchý
(nadávka). Slez. Šd., Brt. D. 143. Špidrnosť, i, f. = čistota? Slov. Na sme-
tisku jazyčnej jeho nešpidrnosti. Phľd. I. 3. 121. Špidrný = čistý ? Slov. Nešpidrné smil-
stvo, Hol. 180., hniezdo. Lipa I. 203. Špihlačka, y, f. = práce ostudná zvl.
tesařská. Brt. Špihlati, také: šíti. Brt. D. 275.
Špich soli. Pam. Val. Meziř. 210.
Špichárek, rku, m. = police. Brt.
Špíchati, špíchnouti = strkati. Na již.
Mor. Šd. Špika, cf. Ott. II. 827.
Špikovati co čím: kameny cihlami (pro-
kládati), Zpr. arch. VII. 54., kněze olejem (mazati). Bart. 60. Špílek, lku, m. = špejl. Brt. D. 275.
Špílení. I dá jim (ženu svú) k jich š.
List. fil. 1891. 356. Cf. Špíleti. Špílenstvie, n. = klam. Krnd. 11.
Špína. Mkl. Etym. 342. a. Káva jako š.
(špatná). Us. Křtem se hříchové a špíny našeho svědomí obmývají. BR. II. 14. a. Pro š-nu sotva chodí. Us. Š. s něho kape. Us. Tkč. — Š., y, m., os. jm. Arch. VIII. 605. Špinák. Cf. Mllr. 101., Rosc. 122., Dlj.
23. Špinát, vz Špinák.
Špinátový, Spinat-. Rosc. 121.
Špinavčík, a, m. = špinavec. Hrts.
Špinavo, a, n., Schmutz, m. Dýmu vy-
valiny š-vem plnějí modřeniny. Pl. I. 44. Špinavý. Čistý se od š-vého neumaže.
Vor. Špincování, vz Špincovati. Aby kudr-
linků a š. se varovali. 1618. Wtr. Obr. 690. Špincovati koho. 1534., Pož. 121.
Špindler, nar. 1843. Cf. Sb. Dj. ř. 294.,
Tf. H. 1. 129., 135., 146., Bačk. Př. 185. |
Špindra, y, f. = práce, od níž se snadno
pošpiní; malichernosť. Mor. Brt. P. 275. Špindračiti = rýpati se v něčem, dě-
lati malichernou věc. Val. Vck. Špindračka, y, f. = prtačka (práce). Brt.
Špiní, n. = špenky z peří. Laš. Wrch.,
Brt. D. Špinka = spínka. Š. = perleťová kulatá
spínka u valaš. košile. Val. Rgl. — Š = rybník u Červen. Kostelce. Vchř. — Š., y, m. — Š. Václ., 1796.-1842., řed. arcibisk. knihtiskárny. Jg. H. 1. 636., Šb. Dj. ř. 294., Zl. Jg. 294., 315., Rk. Sl. Špinkovitý = špinavý (žertem). U Nov.
Bydž. Kšť. Špinkový kanál. Vz KP. V. 300.
Špinomalba, y, f., Rhyparographie. NA.
I. 24. Špintarina, y, f. To je odpověď na ty
š-ny. Slov. Phľd. I. 1 60. Špinůvka, y, f. = druh hrušek. Mor.
Brt. Špiplavý = štiplavý. Sá.
Špiran, u, m. = dubinka, Gallapfel, m. V Podluží. Brt. L. N. II. 65. Špírati = v jídle vrtati, bez chuti jísti.
Slez. Šd. Špirečky, pl., m. = uškračená slanina
(do zelí a j.). Val. Vck. — Š. = skřítek. U Rožn. Kld. Špirek, rku, m = škvarek. Val. Vck.
Slov. Phľd. XI. 165. Špirek, rka, m., vz Špiritus (dod.).
Špiritus, a, Špírek, rka, m, Š. narodí
se z vejce od černé slepice noseného pod levým paždím, vytlouká se z másla a po- máhá lidem. Vz Mách. 169. Špisrute. z něm. Spiessruthe. Skrze tý-
rání časté š-ty, karabáčem usmrtiti ji dala. Sdl. VII. 57. Špišek = tlumok visící s koně. 16. stol.
Vz Wtr. Obr. 520. Špit, u, m. = šeptání, špitání. U Nové
Kdýně. Rgl. Špitál. Správa š-lů. Výb. II. 340. Š. pro
chudé. Sdl. Hr. IV. 167., 168. Š-ly pražské starší doby. Vz Tk. VIII. 540. Špitálnica, e, f. = polívka vodová s chle-
bem a trochem másla vařená. Val. Vck. Špitálnický, Pfründler-. Šp. Š. strava.
Špitálnička, y, f., Spitälerin, f. Bern.
Špitálský mistr (správce). Výb. II. 1340.
Špíti, ščpieti, štpieti, čpíti. Vz Ščpieti,
Čpíti. Špíž, e, m., vz Špížek.
Špíže. Mkl. Etym. 317. b. Vůz špíží na-
ložený. Pal. Dj. III. 3. 51. — Š. = druh jablek. Hrb. Špížek sýra. Hrb. Obr. 240. — Š. = druh
hrušek. Mor. Brt. Špižírna, y, f. Mkl. Etym. 317. b., Sv.
ruk. 316. b., B. mik. Luk. 12. 24. (in marg. pivnice). Dům jeho je š. chudých. Vor. St. |
||
|
|||
Předchozí (864)  Strana:865  Další (866) |