866

44. Š. = skřih, škřih (na mor. Slov.),
štrych (u Brušp.), súsek (val.), sušek (laš.),
sósek (hor.) = truhla na obilí. Brt.

Špľah, u, m. = špľaha. Slov. Hdž. Čít.
XIII.

Šplaha, Narbe nach einem Geschwüre.
Slov. Ssk. — Š. = špína. Slov. Ssk.

Šplahať = šplhati. U Brušp. Brt. D.

Šplach, u, m., albernes Geschwätz. Rk.

Šplách, u, m. = pápení. Požiar hádzal
š-chy na všetky strany. Slov. N. Hlsk. XXI.
129.

Špláchanec, nce, m. = vyšplíchnutá
špína, krev. Šly z něho š-ce krve. ČT. Tkč.

Šplech. Ký bláznů š.? Čch. Sl. 94.
Mnoho bylo vytáček a š-chů. Čch. Pt. 75.

Šplechati. Ten také do toho něco šplíchl
a byla mela hotova. Us. Rgl.

Šplechot vody. Výb. II. 1507.

Šplecht, u, m. = šplechot. Rk.

Šplechta. Vz Rozšplechtati (dod.).

Šplechtáč, e, m. = kverlačka, švrlák.
Na Hané. Brt.

Šplechtot, u, m. = šplechot. Š. vody.
Němc. V. 110.

Šplh, u, m. Jedním, dvěma šplhy se tam
došplhal. Rgl.

Šplháček, čka, m. = krutihlav. Šír. Pt.

Šplhadlo, a, n., Klettergerüste, n. Rgl.
Šplhati. Šplhal za ním k hnízdu. Vrch.
Š. na tyči, na provaze. Pdl.

Šplhoun, a, m. Š. medvědovitý, dendro-
lagus ursinus. Brm. I. 2. 611.

Šplich, u, m. = šplech, šplechot. Rk.

Šplichačka, y, f. = bouchačka (z bezu).
U N. Brodu. Holk.

Šplíchavosť, i, f., Fluctuation, f.

Šplíchot, u, m. = šplíchání. Čch. Mch.
41.

Šplichta, y, f., Pantscherei, f. Hrts. Pivo
jako š.

Šplichtanina, y, f. = šplichta. ČT. Tkč.

Šplíchy. Šmidly š. šup na plot (o špat-
ných pradlenách). Cf. Žďamchna. U Zbir. Lg.

Špliza, y, f. = drobné (hladké) kamení,
kleines (glattes) Gestein. U Frenšt. Vck.,
Brt. D. 275.

Šplouch = šplouchnutí. Osv. I. 86.

Šplouchtal, a, m. = šplíchal. Dch.

Šplounati. Potok hravý veselou píseň
šplouná. Čch. Bs. 53. — kde. Koně ve
vodě šplounají. Kv. 1884. 616. Kolem ní
šplouná vlnivý rej. Osv. — za čím. Vlna
za vlnou kdy š-ná. Č. Rž. LXXVI.

Šplouný, plätschernd. Š. voda vodo-
trysků. Jrsk. Vz Šplunný.

Šplúhota, y, f. = plískanice, stálý déšť.
Na mor. Slov. Vck.

Špluchati, špluchotati = šplechati. Laš.
Tč., Brt.

Šplun vln, Čch., potůčku. Č. Kn. š. 197.

Šplundra, y, f., vymyšl. žen. jméno.

Šplunný = šplouný. Š. vlnka. Kv.
Šporár, a, m. Ostružníci či š-vé. Orth.
Nást. děj. jindřichohrad. I. 71.

Šporchač, e, m. = párátko na zuby.
Němc. IV. 447.

Špork Fr. Ant., hrabě. 1662.-1738. Vz
Srb 71.

Špotovati, illudere. Š-vachu jím. B. olom.
248.

Špott Jan, naroz. 1813. Šb. Dj. ř. 294.,
Tf. Mtc. 36., Rk. Sl. — Š. Kar. Šb. Dj. ř.
295., Tf. Mtc. 36., Rk. Sl. - Š. Jos. Václ.,
úředn. Jg. H. 1. 636.

Šprajcka, y, f. = nastrojená ženská.
U Kr. Hrad. Kšť.

Šprcálek, lka, m. Š. běhá šprc sem,
šprc tam. ČT. Tkč. Vz. násl.

Šprcati = šmrcati ČT. Tkč.

Šprdlení, n. = šprlení. Knrz.

Šprejl, vz Špejl.

Špreng, a, m. — Š. Václ. 1738.-1784.,
jesuita. Jir. Ruk. II. 259.

Šprhoniti se = belhati se. Mor. Brt. D.
160.

Špric, e, m. = odvar cikorie s přísadou
kávy, do něhož se přilévá drobet rumu.
Us. v Praze (v malých kavárnách).

Šprihanina, y, f. = zlostné, lživé řeči,
pomluva. Slov. Zátur., Č. Čt. II. 177.

Špřihati = pomlouvati. Slov. Phľd. I.
1. 71. Vz předcház.

Šprichůze, z něm. Spritzhosen. Wtr.
Obr. 321.

Šprk,a,m. = šprček. Ty šprku ! ČT. Tkč.

Šprka, y, f. = žvanění. U Jič. Olv. Vz
Šprkati (dod.).

Šprkati také = plácati, žvaniti; vyne-
řáditi se. U Jič. Olv.

Šprla, y, f. = plot, Zaun, m. Val. Vck.

Špŕlať = házeti. Š. skálim. Slov. Rr. Sb.

Šprle, e, f. = malá lať. Vz Hont. V Pod-
luží. Brt.

Šprlení = přehrada, tyčková mříž v sta-
vidle. Knrz.

Šprleňový. Š. vrátka. Vchř.

Šprlený. Š. zahrádka = šprlemi, latěmi
ohrazená. Vz Hontový. V Podluží. Brt.,
Hrb. Obr. 66.

Šprlí, n. = šprle. Mor. Vck.

Šprlový. Š. ohrada. Cf. Šprle. Mor. Rgl.

Šproch. Š-chy vajovské, Waidsprüche.
Výb. II. 727., Kmd. 211. a j., Hš. Dod.
I. 33.

Šprochýř. Pož. 363.

Šprošek, šku, m., zdrob. šproch. Kos.

Šprt, a, m. = malé děcko, Knirps, Ty
šprte! Mor. Brt. D. 275.

Šprtala, y, m. a f. = kdo šprtá, šprtavec,
šmaťha. Slez. Šd.

Šprtati. Ve 4. a 5. ř. oprav šprtač a
ščrkač v: šprtać a ščrkać. — se s čím =
špiniti se. U Příbora. Vck.