868

Schalt-, pohárkový, pohybovací, Bewegungs-,
posunovací či posuvný, svěrací, tlakový,
trojnásobný, výpustný, zdvíhací (elevační),
železniční. Šp., Pdl., NA. III. 101., V. 94.,
108., Vcř. II. 40., 49., ZČ. I. 24., 97., 236.
Šroubař, e, m., der Schrauber. Stat. př.
kn. 1883. 96.

Šroubel, e, f., Schraubenfutter, in wel-
ches die Schraube eingeschraubt und polirt
wird. Šp. — Š. = druh jednoduchého kvě-
tenství. Čl. Květenství.

Šroubení, n. = mosazná část, jíž hadice
se spojují, das Schlauchgewinde. Kohl, Sme-
kal,.

Šroubovák = rozvěrák. S. N. XI. 228.

Šroubovice. Jrl. 426., Schd. I. 50. Š.
kuželová, sfaerická. Vnč. 115. nu.

Šroubovitý, schraubenartig. Šp.

Šroubovka, y, f. = šroubka. Rk.

Šroubovník, u, m. = klíč na šrouby,
Schraubenschlüssel, m. Hř.

Šroubový. Š. klíč, kroužek, mikrometr
(ZČ. I. 32.). Otočka, pás, plocha, pohyb,
síla, svorník, zářez, zátka, zvedák. Pul.,
ZC, NA., Hrm., SP.

Šršeň, šně, m. = zlobivec. Mor. Brt.

Šrůfečka, y, f. = dýmka. Mor.

Šrůfek, fka, m. = šroubek. U Bzence. Šd.

Šrut, u, m. = nějaké železnické zboží.
Wtr. Obr. 569.

Šrůta, y, f. = kus uzeného masa. U Spí-
šova. Kšť. Cf. Šrůtek, Šrůtka (i dod.).

Šrůtek Jos. Cf. Šb. Dj. ř. 295., Bačk.
Př. 167., Tf. Mtc. 188., Bačk. Písm. I. 825.,
923., Ukaz. 111., Rk. Sl.

Šrůtka = dlouhý kus uzeného masa po
délce rozpůlený tak, že obě části jen na
tenším konci souvisí, aby se mohla š. po-
věsiti. Val. Slavč. 47.

Šruty, pl., m. = šaty ženské, zvl. prádlo.
Laš. Tč., Brt.

Šryk, u, m. = druh réví (má veliké
hrozny a sází se okolo domův a stodol).
V Podluží. Brt. L. N. II. 14.

Šš. Místo toho slyšeti v Chodsku pouhé
š: vyší. Vz List. fil. 1891. 52.

Šť z tj: svêtja — svêčča, z čehož strb.
svêšta a rus. svêča. Vz List. fil. VI. 176.
Místo něho v Chodsku šč, které přechází
v chč: ščastněj, chčestí. Vz List. fil. 1891. 51.
Št a střídnice jeho. Ib. I. 317. nn. Št mění
se na Dol. a) ve skupině štv v č: čvať
(štváti), b) v žd: žduchnóť, žduchanec (šťouch-
nouti). Vz List. fil. 1891. 440.

Šta měkčeno z tja. Cf. Mkl. aL. 215.

(222.).

Štabarati na buben (tlouci). Brt. D.
345.

Štabarcovat = krámovati; hluk dělati.
Mor. Vhl.

Štábní, vz Stábní. Š. čára v ležení vo-
jenském. NA. III. 86.

Štábový, Stabs-. Š. čára. Čsk. Vz před-
cház.

Šťadevenek, nku, m. = křížná cesta ?
Mtc. XV. 228., Vck.

Štadi-us, a, m. — Š. Jan, br., † 1634.
Jir. Ruk. II. 260.

Štaf, a, m. = hrad u Zlonic.
Štafetářka, y, f. = klepna. Mor. Knrz.
Štagar, Stager, a, m. = Štyřan. Slov.
Bern.

Štaglav v Rkk. Cf. Šf. III. 159. Souvisí
se Šťáhlavy. Jir. Vz násl.

Šťáhlavy od Šťáhlava Pal. Rdh. I. 136.
Cf. Mus. 1889. 168

Štachetový, Stacheten-. Š. plot. Tč.

Štaigl, a, m. Š. M. 1811. Jg. H. 1. 636.

Štajer Mat. Vz Mus. 1883. 396., 1884.
39b., 1886. 652.

Štajpr = chlapík. To je š. U Kr. Hrad.
Kšť.

Štajrák, a, m. = Štyřan.

Šťákati = cákati, stříkati. U Strážnice
na Mor. Šd. Cf. Čakati, Ščákati.

Šťákloví, n. = domácí nábytek, hara-
burdí. Rais 33. U Libunce. Jakubec. —
Rais Vým. 45.

Štál, u, m. Seno sváží se na neosekaných
větvích, na šmygách do štálů. Slov. Pokr.
Pot. II. 254.

Štalmach, a, m. = kolář, Stellmacher,
Wagner. Matr. opav. 1601. (Zkl.).

Štalmistr, a, m., Stallmeister, m. Bern.

Štaltovný = způsobilý. Koll. Zp. II. 138.

Štamfourec, rce, m. = štamfál. U Skryj.
Brnt.

Štamprle = štamfrlka, kalíšek. Us. Kšť.

Štamproch, u, m. = lom kamene, z něm.
Steinbruch. Sdl. Děje Čásl. 147.

Štanca, e, f. = Constantie. U Klat. Rgl.

Štance, e, f. Potom o š-ci k bráně se
přiblíživše. Bdž. — Š. = kongrua. Bor. 151.

Štancmarin, u, m , lacerta stineus,
Stanzmarin, Erdcrocodil, Meerhecht. Mllr.
58.

Šťáp, u, m. = oštěp. Slov. Hol. 20., 21.

Šťápina, y, f. = šťáp. Holl. 22. Vz před-
cház.

Šťáravý, gern stöbernd. Š. filolog. Kos.
Štark Frant. † 1820., kraj. školní do-
zorce. Jg. H. 1. 636.
Šťasnosť, i, f. = ščasnosť. Bern.
Šťasný, vz Ščasný. Slov. Bern.

Šťastena, y, f. = Štěstěna. Slov. Sldk.
388.

Šťastiti koho = šťastným činiti. C. ČT.
I. 221.

Šťastitovať = šťastie priať chybně m.:
častitovať = častovati. Zátur.

Štastnička, y, f. = vodní chrobáčik
(šťastie nosiaci). Slov. Phľd. IV. 40.

1. Šťastný. Hus II. 6., 317., III. 134.,
Mkl. Etym. 32. a. Ščastný. Št. Kn. š. 288.
a j., zčastný. 295. a j. Byli tam jen šťastní
lidé (málo lidí). Us. Bkř. Š. zelenina (osú-