870

Šteflík, u, m = žengle. Slov. Bern.

Štěglivec, vz Sčeglivec. Bern.

Štěglivosť, vz Ščeglivosť. Bern.

Štěglivý, vz Ščeglivý. Bern.

Štek, u, m , Rebenpfahl. Bern.

1. Štěk Psí š. moře nekormoutí. Us. Bž.

— Hádanka. Stojí tľaponoha bez chvosta,
jednorohá, prišla ku nej dvojnohá, nohou
ju pristúpila; za roh lapila: a tá do nej
sekom sek, štekom štek (trdlice)! Dbš. Sl.
pov. I. 556.

Štěkačka, y, f. = štěkna. Mor. šd.

Štěkati. Šrc. 108. Ale ještě na ty, kdož
jim k dobrému slouží, svým utrháním a láním
nestydatě štěkají. BR II 31. b. Vrabci ště-
kají = štěbetají. Val. Vck.

Štekla, y, f. = špalek. Slov. Bern.

Šteklení, n. = lektání. Šf. III. 89.

Štěkno, a, n. M. Jan ze Štěkna, před-
chůdce Husův v Čechách. Vz Pal. Rdh. II.
352. nn, Sbn. 434

Štěkot, Nechá toho jako pes š-tu (ne-
nechá). Us.

Štěktati, vz Štěkotati

Štěkýnati = velice křičeti, vaditi se,
sehr schreien, zanken. Val. Vck.

Štelcar. 1530.—1596. Cf. Výb. II. 1637.
nn., Jir. Ruk. II. 260, Rk. Sl., Šb. Dj. ř.
295., Mus. 1864. 262., 343., Sbn 942.

Štelina. Cf. Žčelina.

Štelíř, e, m. = držitel hamrů. Slov. Rb.

Šteliť = štuchnouti. Laš. Brt. D. 275.

Štělkovice, vz Stelkovice. Rk.

Štelkucha, y, f., cynoglossum, rostl. Let.
Mt. sl. VIII. 1. 31.

Štelovati se nač = chystati se. Val.
Vck.

Štemař, e, m = kotlář, který přidělává
(štemuje) šrouby. Us. Rgl.

Štembera Mat. Dobrom., nar. 1806. Jg.
H. 1. 636, Rk. Sl.

Šternberk, a, m. Píseň o Š-kovi. Vz
Výb. II. 444.

Šternberka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Štemfl = píst do bouchačky, stříkačky.
Us. Rgl.

Štemflovati = podpírati. Musil š. pa-
pežskou stolici, aby neklesla. Bart. 78.

Šteňa, aťa, n. = štěně. Slov. Bern.

Štěně. Mkl. Etym. 342. b., Šf. III. 556.
Je jako š. (o opilém). U N. Bydž. Kšť. —
Š. = vědro, sud. Dali vyvalit š. U Rychn.

— Š. = pistole. V zloděj. řeči.

Štěnec. Alx , Mkl. aL. 289., Esp. 540.,
Mkl. Etym. 342. b

Štengle = čásť stroje vodárenského. Vz
Wtr. Obr. 527.

Štěňha, y, m. = dlouhý a suchý člověk.
U Kr. Hrad. Kšť

Štenhák, u, m., v horn. u Řemíčova,
Krummfuss, m. Zhlk.

Štěnice. Ž. kl. 104. 31.

Štěnkovská Dorota = nápadně a nepo-
řádně ustrojená ženská. U Kr. Hrad Kšť.
Štěp, vz Ščep.
Štěpací, Beiss-. Š. kleště. Posp.

Štěpán. Š. Ondř. Jg. H. 1. 636., Jir.
Ruk II. 260 , Šb Dj. ř. 295. Vz Štefan (i dod.).
— Š. Petr, 1697. Jg. H. 1. 636., Jir. Ruk.
265. — Š. Jan, nar. 1782., kněz. Jg. H. 1.
636., Ukaz. 111., Mus. 1886. 144., 653. —
Š. Em. Petr, stavitel varhan, nar. 1853. Vz
Srb. 181. — Sv. Š., patron koní. Zbrt. 269.
Koledování na sv Š-na. Vz Brt. Dt. 249.
Den sv. Š-na. Vz Hrb. Obr. 204. nn., Mách.
51., 191. Mnozí ctie sv. Š-na, aby v koně
byli šťastni Št. Kn. š. 109. Na Štěpána-li
vítr duje, vínem sudy naplňuje. Kld. Ráno
na sv. Š-na podávají děvečky pacholkům
boty, načež je tito na sv. Jana Ev. v ho-
spodě častují. Zlinsky. Brt. Cf Sečka, Voda.
Dětské říkadlo: Svatý, sv. Š ne, ten náš
valach netáhne. Vem na něho hůlku, bij
ho hodnou chvilku, von zas potáhne. Brt.
Den sv. Š-na na mor. Val. Vz Mtc. XV.
312. nn. — Kostel sv. Š-na v Praze. Tk.
VI. 35., 166.

Štěpánek, nka, m., os. jm. Arch. VIII.
539., Výb. 11. 1643. — Š. Jan Nep., 1783 až
1844., dramaturg. Vz Bačk Písm. I. 176.,
932, Šb. Dj ř. 295, Zl. Jg. 249., 284.,
Mtc. 298., Tf. H. 1. 120., 124., Pyp. K. II.
408., Rk. Sl. — Š. Anjel, minor. 1735. Jg.
H. 1. 637 , Jir. Ruk. II. 265.

Štěpanice od Štěpána. Pal. Rdh I. 133.

Štěpánka, y, f., Stephanie. Š., nyní vdova
po korunním princi rak.

Štěpánkovati = na den sv. Štěpána po
mši ovsem po děvčatech házeti a i sněho-
vými kulemi. V již. Čech. Jos. Beneš.

Štěpánov, od Štěpána. Pal. Rdh, I 133.

Štěpánovati = choditi na den sv. Ště-
pána koledovat. Vz ZN. I. 410

Štěpanovice, od Štěpána. Pal. Rdh. I.
134.

Štepař, e, m. = kdo štěpuje, Sticker,
Stepper, m.

Štepařka, y, f., die Stickerin, Steppe-
rin, f.

Štěpek, vz Štěp.

Štěpení, n, das Spalten. List. fil. 1885.
438.

Šteperka, y, f. = štepařka, štepovačka
Světz. 1883. 319.

Štepetka, y, f. = stopečka, stopka. Sb.
sl. ps. II. 1. 133.

Štěpíčko, a, n., Gesträuch. Kosmogr.
54. A.

Štěpinatosť, i, f., Klüftigkeit. Š. uhlí.
Hrbk.

Štěpinka = čtvrť sušeného jablka nebo
hrušky. Vz Křížalka. U Hostýna. Zkl. Š.
(úlomek) kosti.

Štěpiti. Mkl. Etym. 299., Ž. kl. 93 9.—
se čím več. Sloučenina ta malým záhře-
vem se štěpí (dělí) ve své složky. Rm.
153.