871

Štěpka = stopka. Rgl. — Š. = špetka.
Vz. List. fil. 1891. 53.

Štěpková, é, f. = pole na Vsacku. Vck.

Štěpnice. Z š-ce něco vyrúbiti. Št. Kn.
š. 182.

Štěpnictví. Vz Ukaz. 38.

Štěpnička Frant. Boh., 1785.-1832. Cf.
List. fil. VIII. 301., Šb. Dj. ř. 295., Ukaz.
111., Jg. H. 1. 637., Bačk. Písm. I. 82., 845.,
932., Mus. 1835. 174.—179., Osv. 1877. 383.
až 385., 465., Koleda 1880. 317 -318., 333.
až 334., 384., 445. a 446., Rk. Sl.

Štěpný. Š. Mara = zvěstování p. Marie
(25/5.; vyvábi sedliakov do sadov k presad-
zaniu pníkov a stromkov, k rezaniu prút-
kov i k štepeniu). Mt. S. I. 186.

Štěpovanec, nce, m. = štěpovaný, očko-
vaný, der Gepfropfte, Geimpfte. Mor. Šd.

Štěpování. O š. stromů v 15. stol. Vz
D. Gesch. 292.

Štěpovaný, geimpft. Mor

Štěpovati. Vypoviedámy přikazujíce, aby
ti konšelé noví volení nebyli s toho úřadu
konšelského ssazeni ani štěpováni od dánie
tohoto lista najméň do roka. Arch. I. 211.

Štěpozelen, u, m., Uranglimmer, m. Hř.

Štěpůvka, y, f. = štepovaná neštovice.
Na Hané.

Štěrba. Mkl. Etym. 300. Š. ze Štěrbic
(Kadaňský Petr), rychtář kadaňský. Jir.
Ruk. II. 265.

Štěrbák, Endivie, slov. ščerbák, ščor-
bák. Mkl. Etym. 313. a.

Štěrbina. Mkl. Etym. 300. a. aL. 289.,
Šf. III. 558. Š. hlasová, vz List. fil. 1888.
16., klínová, fissura sphenoidalis, křížová,
hiatus sacralis. Š. srdečnicová, hiatus aor-
ticus. Šv. 67. Š. měchýřostydká, Blasen-
schambeinspalte. — Abych tuto š-nu (me-
zeru) ve vzdělanosti své vyrovnal. Koll.
IV. 224. — Š. = hora v Třemošínsku. Krč.

Štěrbinovitý. Š. brejle. Vz Ott. IV
629.

Štěrboplzák, a, m. Vz Myší (jméno).
Štercéř. Mkl. Etym. 343. a., Sdl. Děje
Čásl. 204. Š. při těžných kleceh v dolech,
z Stürzer, m. Us.

Štercovati polož před: Štercovna.

Štěrchačka, y, f., die Plappererin. Ve-
čeřa. Pov. I. 10.

Štěrchati = štěrkati.

Štěrchátko, a, n. = hračka dětská na-
lezená v pravěkém hrobě na Mor. u Tršic
v podobě hrušky, ptáka. Exc.

Štěrchot, u, m. = štěrkot. Večeŕa. Pov.
I. 11.

Šteřín, u, m. = bok řebříku, Fahrt-
schenkel, v horn. Hrbk.

Štěřiti. Mkl. Etym. 299.

Štěrk. Mkl. Etym. 343. a., Chdt. 28. Š.
drobný, kulatý, tlučený. Zpr. arch. IX. 37.
— Š-ky = struhánek. Š. v mléce zavařené.
Val. Brt. L. N. I. 175. — Š-ky = pole
u Čelechovic. Pk.

Štěrkovadlo, a, n., Steinbrechmaschine.
Rk.

Štěrkování, n., die Beschotterung. Š.
silnic. Pdl.

Štěrkovaný, beschottert. Š. silnice. Dch.

Štěrkovec, vce, m , míst. jm. u Klinko-
vic. Pk.

Štěrkovina, y, f. = štěrkovitá půda.
Šd.

Štěrkovna, y, f., Śchottergrube, f. Ze
š-ny štěrk na silnici dovážeti. Zpr. arch.
IX. 101.

Štěrky, vz Štěrk (dod.).

Šternberg Kašpar. Slavín I. 211., Tf.
Mtc. 298. — Š. Fr. hrabě. Tf. Mtc. 298.
Vz násl., S. N, Rk. Sl.

Ze Šternberka. Páni ze Š. od r. 1249.,
dříve: z Chlumce. Vz Pal. Rdh. I. 116.,
Tk. VI. 356., VII. 420., Arch. VIII. 605,
S. N., Rk. Sl. — Kašpar hrabě ze Š-ka,
1761.—1838. Působil při založení Musea
českého. — František Jos. hrabě ze Š-ka.
1763.-1830. Dal r. 1796. podnět k založení
společnosti přátel umění a r. 1818. k zalo-
žení Musea čes. Bačk. Písm. I. 57. — Ze
Š-ka Aleš Holický. Ukaz. 111., Jg. H. 1.
637. — Ze Š-ka Fr, Kašp., Jar. Joach.
Cf. Bačk. Písm. I. 932.

Štessler Ign., nar. 1782., úřed. Jg. H. 1.
633.

Štěstí. Mkl. Etym. 32. a., List. fil. I. 54.,
IV. 302., V. 210. Š. rodinné, manželské.
Šml. Bůh štěstím vládne, někomu to dá,
někomu to shrábne U Rokyc. Fč. Bůh a
štěstí dají nám vítězství. Us. Tč. Š. mu
nepřálo. Dch. Š. je vrtkavé. Us. Šd. Nemá
ani za mák š. Když máme které v světě š.
Hus II. 128. Nesmieme štastiu každú dierku
zapchať, aby dnu vliezt nemohlo. Lipa I.
39. Koho š. vyvyšuje, nenadále zbohacuje.
Koll. III. 407. Š. není kopulírované (kopu-
lované = není stálé). U N. Bydž. Kšť. Ten
má viac šťastia v päte než rozumu v hlave.
DŠk. II. 246. Kto byv v ščestí, ztratí je,
rozpomíná se na ně. Krnd. 211. Š. sedne
jednomu a sto jiných zmýlí. Šml. Š. roste
na rozličných cestách jako neštěstí Rubeš.
V štěsťú přátel na tisíce, v neštěsťú jak
by ich vodum vypařil. Slez. Šd. Obyčejně
kam se š. obrátí, tam se vůle lidská uchy-
luje, buď pak na pravou cestu aneb na ne-
pravou; Šťastné š., že slepo jsi! Jistě bys
zoufalo, kdybys miláčky své uzřelo; Uchop
se š. oběma rukama, neboť jest kluzké; Š.
není v moci lidí; Š, nemůže-li ku předu,
kráčí nazpět. Sb. uč. Nevím, kam se ko-
rouhvička obrátí a kam š. sedne. Wtr. exc.
Š. vždy poddáno jest závisti, ale bieda
nikdy. Výb. II. 938. Š. kvete mnohému
přede dveřmi; Za š. jdou přátelé; Za š-ím
sláva, za ctností chvála. Us. Tč. Š. bez
rozumu není nic; Š. rozum odnímá a ne-
štěstí přidává: Š. s neštěstím ob jeden
dvůr žive; Š. získá nám přátele, neštěstí
je zkouší; Za kým š., za tím lidé; Znáti
své š., veliké š.; Zřídka se schází š. sroz-
umem. Hkš. exc. Kde je š., nebývá roz-
umu; Tohoto světa š. jako nebe jest ne-