873

Štíplavina, y, f. = štiplavá chuť, beis-
sender, scharfer Geschmack. Nevysušené
seno dostane š-nu. Slez. Šd.

Štíplavo = štiplavě. Slez. Šd.

Štiplavý. V 6. ř. oprav štiplavým v: šti-
plavými.

Štíplý. Mkl. Etym. 442. b.

Štipna, y, f. = dřevárna, kde se dříví
štípe. Laš. Wrch.

Štír. Mkl. Etym. 343. a., 442. b., HIb.
I. 31., 252., II. 192., 439., 548., Brm. IV.
690. nn., Odb. path. III. 916. Š. vodní,
nepa cinerea, Wasserseorpion. Zl. kl. 1855.
Že prosíte za chléb, nebude vám dán š.
Arch. VIII. 342. Štírové prší s nebe. Zbrt.
143. Odchovali v prsou štíry. Us. Víno ky-
selé jako š. Němc. Mus. 1889. 360. — Š.=
cvrček krtonohý. Zl. klasy. 1856. č. 20. —
Š.= hvězda. Stč. Zem. 24., Schd. I. 218.—
Š. = měšec. Us. mor. vinařů Bl. 173.

Štírek podkorní, obisium muscorum.
Brm. IV. 696.

Štířice, e, f. = štíří samice. NZ. I. 18.

Štířička, y, f., štiřík, a, m. = jiřička,
pták. U Kr. Hrad. Šír. Pt.
Štířiti. Mkl. Etym. 299. T m k. n. č.
Šf. III. 557. — se kde. Co bychom se na
tom sv. místě š-li. Šml.

Štírka, y, f. Š. ostnitá = štír mořský,
acanthocottus scorpius, Seescorpion. Brm.
III. 3. 68.

Štiropeň, pně, m. = Štír, souhvězdí.
15. stol. D. Gesch. 288.

Štirosť, i, f. = pouhosť, upřímnosť. Koll.
Zp. II. 510. Cf. Ščirosť, Štirý.

Štít. Cf. Mkl. Etym. 343. b. a aL. 288.,
Šf. III. 558., Vlšk. 513., Zbrt. Krj. I.120.,
177. Štítem okliúčí tě pravda jeho. Ž. kl.
Koho chrání Bůh svým štítem, nezahyne
v boji lítém. Bž. exc. — Š. = ochrana.
čistý práva š. Kká. Pod š. svůj někoho
vzíti. Dch. Kto zahodil š. náboženstva, je
bez obrany v boji. Zátur. Priat. IV. 128. —
Š. baštový, Contregarde. NA. III. 149. —
Štítek = malá, trojhranná deska na hřbetě
brouků za štítem šíjovým. Kk. Br. 5. Š. mo
týlů, scutellum. Kk. Mot. 4. Š. šíjový hou-
senek. Kk. Š. ocasní trilobitů. Frč. — Š.
Bílek a zárodek v zrně jsou od sebe od-
děleny štítkem. KP. V. 212. — Š. = lístek
papírový, který na desky sešitu se přile-
puje; na něm bývá nápis. Us. Pdl. —Š. =
štítník Sebra štítóv dva tisíce. Arn. 1092.
— Š. Sobieského. Cf. Stč. Zem. 25. — Š.
v nejširším smyslu = všecka façada. Okno
krámské v štítě. Wtr. Obr. 373.

Štítiti se, syn. báti se. Vz Mus. 1845.
543.

Štítivosť světla, vz Slov. zdrav., po-
travy. Čes. lék.

Štítkovitě, schildförmig. Š. kryté tělo.
KP. V. 169.

Štítná. Hudebníci ze Štítné na Mor. no-
sívají okolo pasu šátek s uzlem. Proč? Vz
Sbtk. Krat. h. 208.

Štítnatka, hmyz. Vz Brm. IV. 614.

Štítní. Lalok žlázy š., Schilddrüsenlap-
pen. Zánět žlázy š., thyreoiditis.

Štítnice, coceus manniparus, brouk. S. N.
V. 80. Cf. Štítnatka. — Š. Tkaň štítnice,
Schilddrüsengewebe. Rez š-ce, Thyreotomie.

Štítník, der Knurrhahn, ryba. Brm. III.
3. 75.

Štítný, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 48.,
183., 185., 605. Ti lidé zůstali při páních
Štítních (= kteří jsou ve Štítném); A ja-
kož páni Štítní vinili jsú pana .... Arch.
X. 411. — Ze Š-ho Tom. Cf. Šb. Dj. ř.
296., Vlčk. 69., Hš. Dod. I. 33., Tf. Mtc.
298., Ukaz. 111., Pyp. K. II. 547., Jg. H 1.
637., Jir. Ruk. II. 266 nn., Bačk. Př. 154.,
156., Mus. 1847. 2. 249., D. Gesch. 171.,
Sbn. 217, 301., 307., 315, 338., 392., 395.,
403, 414., 421., S. N., Rk. Sl. Jan Hus a
T. ze Š-ho, srovnání obou. Vz Km. 1883.
353. Toma ze Š-ho, praotec filos. české. Od
dra. Jos. Durdíka. Také v některém z prv-
ních čtyř sešitů ,Našich vzorů'.

Štítobělý, XtvAaönig, mit weissem Schild.
Lpř.

Štítohlavec, Pauzerwange, f. Cf. Ott.
V. 676., Brm. III. 3. 66. — S., chilocorus,
brouk. Cf. Brm. IV. 221., Kk.

Štítohltanový, thyreopharyngeus.

Štítojazylkový, thyreohyoideus.

Štítokonvicovitý, thyreoarytenoideus.

Štítolomič, e, m., Schilddurchbrecher.
Lpř.

Štítonosný, schildtragend. Lpř.

Štítonoš ryba. Cf. Brm. III. 3. 116. —
Š., cassida, brouk. Cf. Hlb. I. 351., Ott. V.
203., Brm. IV. 215.—217., Kk. Br. 397.;
notoxus, brouk. Vz Kk. Br. 262.

Štítosemenka, y, f., aspidosperma, rostl.
Vz. Ott. II. 894.

Štítošíjový, thyreocervicalis.

Štítov. Štítovští okousali vandrovnímu
nehty a proto dostali příjmí ozobanců a
málem by byli snědli psa. Vz Sbtk. Krat.
h. 114.

Štítovec, rostl. Mllr. 13.

Štítovládce, e, m., Schildschwinger, -trä-
ger, m. Vz Štítovník.

Štítovník, u, m., die Schirmpalme. Posp.

Štítový. Š. tepna, arteria thyreoidea.

Štítožabrý. Š. břichonožci (plžové), aspi-
dobranchiata. Ott. II. 894., III. 690

Štitroba, vz Čtitroba, Štítrovo, Ščútrovo
a hl. Čtice v dod.

Štítrovo, vz předch., Mkl. Etym. 369.

Štkáti. Mkl. Etym. 300.

Šťkavka. Máta šťkavku zastavuje. Háj.
CCVII.

Štmel. Mkl. Etym. 38. a.

Štmelinský, ého, m., os. jm. Arch. VIII.
605.

Štoček, čku, m.= police na hrnce. Val.
Vck. Vz Štok. — Š., v knihtiskařství. Mus.
1886. 141. — Š. s budíčkem (hodiny). Wtr.
Obr. 580.