874

Štofka, y, f. = vlněná svrchní sukně.
Mor. Hrb. Obr. 28.

Šťofka, y, f. = dešťovka, Regenwurm.

Štochanec = štuchanec. U Kdýně. Rgl.

Štochanice, e, f. = tlačenice. U Kdýně.
Rgl.

Štochati = šťouchati. U Kdýně. Rgl.

Štok = dlouhý úzký stůl na kozlíku ve
vesnických hospodách. Val. Slavč. 89.

Štokový zápach ječmene. Vz Stok. KP.
V. 239.

Štokavština, y, f. = nářečí bosensko-
hercegovské. Pyp. K. I. 163. Cf. Kajkav-
ština (dod.).

Štokláč, e, m , rhinanthus minor. Rr. Sb.

Štolba, y, m., os. jm. — Š. Jos., naroz
1839., spisov., prof. při čes. technice v Praze.
Rk. Sl., S. N., Bačk. Př. 185., Pyp. II. 424.
— Š. Fr., nar. 1846., notář a spisov. Vz
Rk. Sl., Tf. Mtc. 236.

Štolbovství, n., das Stallknechtamt. Kká.
Td. 212.

Štolíř = dělník, který z mincí křivo-
lakých rovné dělal Kv. 1884. 326.

Štolování. Na den š. sv. Petra. Bart.
255.

Štolový, Stola-. Š. plat. Us. Pdl, Bor.

Štorcovati se = zdlouhavě se pohybo-
vati. Po trhu od města š-cují se vozy
těžce. Č. Kn. š. 358. Hustým oblakem prachu
štorcuje se poštovní vůz k městu. Kos.

Štorec, rce, m. = mydlářsky kotel. Stč.
Al.

Štorch Kar. B., 1812.—1868 , účetní rada,
spisov. Rk. Sl., S. N. Cf. Jg. H. 1. 637., Šb.
Dj. ř. 296., Pyp. K. II. 364 , Ukaz. 111.,
Tf. Mtc. 298.

Štorpočiti sa. Slov. Phľd. X. 12.

Šťouch, u, m., Stoss, m Rk.

Šťouchadlo, a, n., vz Šťuchadlo. Rk.

Šťouchal, u, m., der Stampfer, das Lad-
eisen, u Šťávnice na Slov. Zhlk.

Šťoura, y, m., šťourek, rka. šťourka, y,
m. = šťoural. Us. Kšť., Kutn. Vz Rozšťou-
rati (dod.).

Šťovík. Mkl. Etym. 342. b, Rosc. 121.

Štpavý flastr. 1496. — Krnd. 81. a.

Štpieti, cf. Ščpieti, Čpíti, Štpěti. Št. Kn.
š. 282. 20.

Štráčky, pl., m. = šráky pod koryto,
pod necky. Šd.

Štráfati koho = dobírati si ho. Na
Hané. Bkř.

Štráfenica, e, f. = druh jablka Mor. Brt.

Štráfka, y, f. = druh jablka. Mor. Brt.

Štrafování, n. My žalobu i odpor, svědky
s obou stran vedené, proti svědkům mlu-
vení a jich š. slyševše takto o tom jsme
nabyli. Wtr. Obr. z Rakov. I. 32. — Mus.
1880. 551.

Štrafovati. Cizí práce š-fuje a haní.
Pož. 148. Muož-li jeden člověk ortel krá-
lovský š. (kázati)? Mus. 1880. 551.

Štraganda, y, f. = stěhování. Val. Brt.
D. 142.

Štragati něco = vléci, Val. Vck., strkati.
Brt. D. 275.

Štrachal, a, m. = štrachač. Us. Tkč. Vz
Rozštrachati (dod.).

Štrachandík, a, m. = kdo chodí na
štrachandu. Nov.

Štrachání, vz Štrachati Krok. III. 156.

Štrachati = kutiti, uklízeti. Mor. Vck.
— se kam = těžce jíti, hrabati se, šourati
se, stěhovati se. Us. Tkč., Němc, Šml.

Štrachejl, u, m. = střechýl. U Volyně.
Rjšk.

Štráchy, vz Štrách.

Štramberk. Proč tam prodávají perní-
kové uši a ruce? Š. je znám i svou trúbú.
Vz Sbtk. Krat. h. 208.

Štramfál, vz Gaval, Zglomek.

Štramlať sa = štrachati se. Val. Slavč.
39.

Štrampouch, u, m., pole u Zbraslavic.
Pk.

Štranek. Mkl. Etym. 343. b., Osv. 1884.
50.

Štrangár, a, m. = štrankář. Slov. Bern.

Štrankářiti = provazníkem býti. Pdl.

Štránkářství oprav v: štrankářství.

Štrauch Ant., nar. 1831.—1877., spisov.
(žurnal.). Rk. Sl., Šb. Dj. ř. 296.

Štrbiť, ritzen; reissen. Slov. Bern.

Štrbský. Š pleso (jezero) v Liptově na
Slov. Vz Pokr. Pot. II. 10., 38.

Štrefatý = štráfováný, pruhovaný. Mor.
Brt. D. 154.

Štrejchovaný. Má srdce š-né a svědomí
cejchované. 1647 Mus. 1880. 163.

Štrejchýř. Š-ři vymetali saze v chod-
bách a řídili ano i z prken dělali komíny
(lutny). Kv. 1884. 325.

Štrk, u, m. = chřest. Slov. — Š. = hrk.
Chytí flintu, chce streliť a tu štrk, štrk!
bo mu flintu ten zbojník pohubil. Dbš. Sl.
pov. I. 478. — Š. = štěrk. Val. Brt. D.
276.

Štrkáč, štrkláč, e, m., rhinautus crista
galli. Slov. Rr. Sb.

Štrkati = štěrkati = chřestiti, rasseln,
klirren. Reťazy š. Hdž. Bál sa ďalej aj len
štrknút (pšknouti), mucken. Slov. Dbš. Sl.
pov. I. 139. — Koll. Zp. I. 397. Noha štrká
ostrožkou. Tč.

Štrkláč, e, m. = hrkláč, rhinantus. Let.
Mt. sl. VIII. 1. 32., Rr. Sb.

Štrklávka, Ščrklávka, y, f., jm. stu-
dánky na Mor. Džl.

Štrknato = štěrkovitě. Slov. ZObz. XXIII.
99.

Štrknúť, vz Štrkati.

Štrkolec, lce, m. = hrkávka. Slov. Ssk.

Štrkot, u, m. = chřest. Slov. Zahoditi
sa (dod.).