875

Štrkotati, anhaltend scheppern. Slov. Ssk.

Štrkovisko, a, n = štěrkoviště. Slov.
Let. Mt. sl. VIII. 2. 22.

Štrkovitý = štěrkovitý. Slov. Hdž. Čít.
159.

Štrkový = štěrkový. Slov. Bern.

Štrng, u, m., das Klirren. Š. poháróv.
Slov. Syt. Táb. 323.

Štrngot = štrnkot, u, m., das Dröhnen,
Klirren. Slov. Zátur.

Štrnk, u, m. = štrng (dod.), štrngot.
Slov. Zátur.

Štrnkati = štrngati. Slov. Koll. I. 130.

Štrnkolec, lce, m., vz Štrkolec (dod ).
Slov. Ssk.

Štrnúti = voliti ? Ti se š, nedadie (za
rychtáře). Arch. IX. 222.

Štrobach, a, m , os. jm. Š. Ant. 1814.
až 1856., český právník a spisov., předseda
říšské rady, rada appel. soudu v Praze,
později advokát. Rk. Sl., S. N., Jg. H. 1
637., Šb. Dj. ř. 296, Ukaz. 112., Tf. Mtc.
299.

Štrochnatý = štěrkovitý, kamenitý. Š.
pôda. Slov. LObz. XVIII. 125.

Štrochtať se nač = chystati se. Val.
Brt. D. 276.

Štros = pštros. — Š. = hlupák. Mor.
Rgl. — Š. = holub mající křídla, hlavu a
ocas černý, ostatek bílý. Mor. Brt.

Štrosový = pštrosí. Š. perečko. Koll.
Zp. I. 139.

Štruc, e, m. = pštros. Slov. Hdž. Čít.
176.

Štrugať = strngať. Slov. Ssk.

Štrundati = brnkati. Š. na housle.
U Kráskova. Brnt.

Štrus. AlxB. v. 193.

Štrych, vz Špižírna (dod.). — Š. = pod-
vod. Bart. 169.

Štrychařka, y, f. = podvodnice. Us.

Štrychna polož před Štrýcholec. — Š. =
štrychařka.

Štrýchovati se = běhati se. Čubka se
štrejchuje. Us. Tkč.

Štrykař, e, m., z něm. = punčochář.
Matr. opav. 1601.—1622. (Zkl.).

Štrykovačka = štrykování, pletení. Us.
Rgl.

Štrymák, a, m. = volské jm. Mor. a
slez. Šd., Brt.

Štrymula, y, f. = kravské jm. Mor. a
slez. Šd., Brt.

Štuc, e, m. Š-ce = hrdla, jimiž varníky
s parním kotlem spojeny jsou. Hrm. 14.

Štucel, cle, m. = malý, tlustý člověk
(žert.). U Kr. Hrad. Kšť.

Študent = prasátko na krmení. Máme
doma š-ty. U Klat. Rgl.

Študentnice, e, f. = která má ráda stu-
denty. Us.

Študentský. Š. láska, léta. Vlč. Vz Stu-
dentský.

Študírovaný. Krom vaší š-né hlavy jste
nemehlo. Mor. Hrb.

Študlati = nimravě, marně, zbytečně ře-
zati. Děti rády šťudlají. U Slavkovic. Knrz.

Študy. Štyry koně ve dvoře, žádný
s něma smik, šmuk, študrmuk, študy ryby
za vrbami neoře. Pk. Ps. 64.

Šťuchati se s čím = lopotně něco pra-
covati. Na Hané. Wrch.

Štujci, štujkové. Kolem Křetína jest
mnoho ptáčníků, kteří lákají ptáky do te-
nat hlasem: štují, štují! Odtud se jim do-
stalo jména štujků. Brt. L. N. II. 302.

Štuka plátna = 60-77 loket. Wtr. Obr.
552.

Šťuka, y, f. = štika. Slov. Phľd. II. 391.,
Mkl. Etym. 343. b.

Štukatérský, vz Štukatorský. Kř. 105.

Šťukati nožnicemi = otvírati a zavírati
je tak, že slyšeť hlas jejich. Phľd. IV.
337.

Šťukot, u, m. = šťukanie nožnicemi.
Phľd. IV. 339.

Štukovaný. Š. roucho, Žid., sukně. Výb.
II. 767.

Štukoví Vchod samým š-vím osazovali.
Wtr. Obr. 374.

Štukverovati = koše vydělávati. U N.
Bydž. Kšť.

Štukýcati = škytati. Mor. Vck.

Štúlať sa po neschodných cestách =
choditi. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 468.

Štulc Václ, 1814.-1887. Cf. Slavín IV.
60. nn , Pyp. K. I. 33., II. 547., Km 1887.
349., Šb. Dj. ř. 296., Bačk. Př. 185., Ukaz.
112., Tf. Mtc. 299., Zl. Jg. 165., 278., 301.,
Bačk. Písm. I. 872., 932., Slavín seš. 35.
str. 60.—82., Rk. Sl, S. N.

Štulec = vlčí mák. U N. Bydž. Kšť. —
Š. = vrch u Branova. Jrsk.

Šťulhati = belhati se. Šťulhala o hůlce
přes palouk. Sk.

Štulkové = Štujci (dod.). Brt. v Osv.
1884. 31.

Štumpa, y, f. = vyválený výrobek ku
klobouku, jemuž se potom tvar klobouku
dává, die Stumpe. Us. Jndr.

Štumpati = škopíčkem při plakování
granátů natřásati. Vz Ťunkati. U Chraštan.
Zhlfk.

Štúply = švihlý. Slov. Ssk.

Štupr, u, m. = odnož, Ableger, m. Us.
— Š. u ševců = železný nástroj, jímž se
kraje podešvů vytlačují, tak že vypadají
jako šité. Vchř.

Štuprák, u, m. = malý květináč, v němž
květiny od štuprů se pěstují. Dlj. 4., Vchř.

Štuprovati = štupry (odnože) řezati a
zasazovati. Us. Pdl.

1. Štúr Karel, 1811.—1851., řed. gymn.,

později farář, slov. spisov. Rk. Sl., S. N.,

Šb. Dj. ř. 296., Pyp. K. II. 547., Jg. H.

1. 638. — Š. Ludevít, 1815.—1856., slov.

a čes. spisov. Rk. Sl., S. N., Jg. H. 1. 638.,