877

Šubinky, Subingen, místo ve Švýcařích.
Let. sl. VI. 40

Šubíř = retka. Brt. D. 260., Lipa.

Šubirý = šuvěrý. Mor. Brt. D. 276.
Šud. Ten kuoň je šud. Arch. IX. 175. —
Š. ze Semanina Mik., hvězdář, 1510.-1557.
Vz Pal. Rdh. I 92., Šb. Dj. ř. 297 , Jg.
H. 1. 638., Jir. Ruk. 279., Mus. 1862. 235,
241., 242., 1829. 1. 42., Výb. II. 1373. nn.,
Sbn. 942., Rk. Sl., S N.

Šudier, a, m. = šejdíř. Slov. Obky. I.
27.

Šudierstvo, a, n. = šidba, šejdířství.
Slov. Phľd. II. 11.

Šuditi = dým, prach působiti. Nechce
horeť, len sa šudí. Slov. Zátur. Vetr piesok
z múŕov šudiaci. Let. Mt. sl. X 1. 34.

Šudlič, e, m. = kdo šudlí. Šd.

Šudliti = věchtem n. hadrem drhnouti.
U Bzence. Šd.

Šudr, u, m. = šutr, štěrk. Nov.

Šudrliak, a, m. = škrovánek. Slov. Ssk

Šudrovati = šutrovati. Nov. — se kudy.
Nezadlho šudruje sa voľač dolu kochom.
Slov. Dbš. Sl. pov. V. 82.

Šugár, u, m. = šuhar = kytka dlouhých
vlasů z vlastního týlu vyškubaných. Na bič
uvazují š. Brt. L. N. II. 113. Také slov.
Bern.

Šugene-héne (říkají potrhlému). U N.
Bydž. Kšť.

Šuhaj. Mkl. Etym. 344. b.

Šuhajda, y, f. = ženská, která sama za
šuhaji běhá. Us. Písk. — Š., y, m. — Š.
Ludv., nar. 1805., kazat. Jg. H. 1. 638.

Šuhajec, jce, m., vz Šuhaj. Šuhajek =
hezký šuhaj, šuhajec = statečný šuhaj. Brt.
D. 149.

Šuhajenek, nka, m. = šuhajíček. Vz
Šuhaj. Sb. sl. ps. II. 1. 68.

Šuhajínek, nka, m. = šuhajíček. Vz
Šuhaj. Brt. P. 106.

Šuhajiť sa = pacholčiti se. Bern.

Šuhajka, y, f. = dívčina; milenka. Vz
Šuhaj. Rb.

Šuhajsky = jinošsky. Š. hajduchují.
Sldk. 22., Č. Čt. I. 284.

Šuch, u, m. = šumot. Slov. Ani šuchu =
ani řeči. Uh. Brt. D. 276. — Š. Jedno dlhé,
druhé okruhlé a to tretie š. do peci (chléb).
Rr. MBš.

Šuchačka = omětka.

Šuchati = strkati. Šuchla ju z ohniska
do peci. Dbš. Sl. pov. I. 338. Šuchnul ju
pod postel. Ib. I. 58. — se kudy. Mla-
denci šuchajú sa v noci pri svieci dolinú.
Koll. Zp. I. 186. — kdy. Prede dňom bo
šuchnul (šplíchl, spadl) hodný dážď. Sb. sl.
ps. II. 1. 139.

Šuchla, šuchta, y, m. = zdlouhavý. Mor.
Brt. D. 276.

Šuchlať, šuchloniť se = plésti se. Š-nil
se mezi nimi. Mor. Brt. D. 160.

Šuchma, y, m. = šišma (dod.), šuchla
(dod.). Brt D. 276.

Šuchnúť = vychrstnouti. Š-nul mu to
(vodu z hrnce) do tvare. Laš Brt. D. 276.
Vz Šuchati (dod.).

Šuchol, u, m., Schutt, m. Val. Brt. D. 276.

Šuchorina, y, f. = šáchořina. Slov. Sb.
sl. ps. II. 1. 9., Rr. Sb.

Šuchoriť. Sldk. 473.

Šuchotný, vz Šuchot. Š. les. Orl. X. 70.

Šuchta, y, f. = šuchtačka, liknavá práce.
Brt. — Š., y, m., vz Šuchla (dod.).

Šuchtač. Také mor. Brt. D.

Šuchtačka = nepatrná n. loudavá práce,
která človeka zdržuje od práce obvyklé. Slavč.
11.

Šuchtěna, y, f. = žena šoukavá, šukačka.
Mor. Vck., Brt. D. 143.

Šuchtiti se = šukati, kutiti. Mor. Knrz.

Šujtáš, e, m., Schnürlein, n. Slov. Bern.

Šujtášovati, mit Schnürlein schmücken.
Slov. Bern.

Šukačka, y, f. = omětka. Slez. Šd.

Šukáleti = kutáleti, šukati. Nov.

Šukaňa, ě, f. = ovce, která se šouká,
pozadu chodí. Mor. Brt.

Šukaná. Boby na š-nou hráti (na šou-
panou). Us. Fč.

Šukati, chodsky šikati Mkl. Etym.
344. b. Š. boby, vz Smýkati. Fč.

Šůl. Ve Slezsku a i jinde na sv. Ondřeje
svobodné dívky šátky na šúle smotají;
potom jimi hušajú (opálejí) a které vyletí
dřív, ta dříve se vdá. Brt.

Šuláci = několik domkův a paseky na
Vsacku. Vck.

Šulagan, a, m. = nemotora, Lümmel,
m. U Příb. Tč.

Šuláň, ě, m. = tlustý člověk, válek. Val.
Vck.

Šulánky, pl., m. = jídlo bramborové,
die Fuchsschwarizeln. Ve vých. Čech. Rgl.
Š. = slýšky. Rgl.

Šúlať, šulcovať = hnísti těsto; se =
loudati se. Mor. Brt. D. 276.

Šúlatý. Válek je š-tý, länglich rund.
Hdž. Šlb. 50.

Šúlavý = šukavý, neodbytný. To je š.
práce. Na již. Mor. a slov. Rr. Sb., Šd.

Šulc, e, m. — Š. Václ. Pyp. K. II. 383.

Šulcovati, vz Šúlať (dod.).

Šuldovský Jos. C. 1838. Jg. H. 1. 638.

Šulek Mat., nar. 1748., kněz. — Š. Jan,
ev. kněz. 1806. Vz Jg. H. 1. 638. — Š. Bo-
husl. Pyp. I. 137., 213.

Šúlek kukuřičný = klas. Slov. N. Hlsk.
III. 338.

Šulem tulem míti, býti = míti mnoho
běhání, mnoho práce s něčím. U Kojetína.
Wrch.

Šuličky, pl. Na Š-kách = ulice v Pardub.
Rgl.

502