879

i. circumscripta, perleťová; rozsáhlá, i. dif-
fusa, tuková, i. sebacea, vrozená, i. conge-
nita. Ktt. exc.

Šupinatozrnitý. Š. strupina lišejníků.
Nk. D.

Šupinkovitý, vz Šupinovitý. NA.

Šupinoploutvý. Š. ryby, Schuppen-
flosser. Sl. les.

Šupinovatosť, i, f. = šupinatosť. Dr. Šel.

Šupinuška. Cf. Brm. IV. 604.

Šupkatý. Š. zrno (které má silné slupky).
Val. Slavě. 10.

Šupkový. Š. látka. Ott. IV. 944.

Šúplaz, u, m. = žleb, výmol úbočím
vrchu. Slov. Hdž. Čít. 161.

Šuple, vz Zásuvka. Brt.

Šuplivý = nepodárný. Val. Brt. D. 276

Šupnouti, vz Šupati. — Š. = sednouti
(v dětské řeči). U Místka. Škd.

Šupot, u, m. = šoupání. NA. III. 64

Šúr, u, m. = šikmý směr Na šúr, šúrem.
Hledí šúrem = šilhá. Vz Šourem. Brt. D.
276. — Š., a, m. = doma vychovaný vůl.
Slov. Rr. Sb. Vz Šúrek (dod.).

Šuránek, nku, m. = potykanec (dod.).

Šurček. Mkl. Etym. 330. a.

Šurditi, šurdovati = šoupati, sesouvati,
valiti. V prepasť sa šurdovalo. Phľd. IV.
438. Zpod nôh štrk sa šurdí dolu. Ib. VII.
65.

Šurec, rce, m. = šourek. Slov. Loos.

Šúrek, rka, m. = vůl domácí proti volu
uherskému. Na mor. Kopanic. Brt. Vz Šúr
(dod.).

Šúřiti = choditi šúrem (opilec šúří); křivě
dělati; šilhati. Mor.Vck., Wrch., Brt. D. 276.

Šurkati. Mkl. Etym. 330. a.

Šurok, rku, m. = pletená cieva, Schlauch.
Slov. Rr. Sb.

Šurple, e, m. a f = nedbalec. Chodí
jako š. ČT. Tkč.

Šurý. Mkl. Etym. 345. a., Brt. D 276.

Šuscie, n. = hrabanka. Slov. Rr. Sb.

Šustačka, y, f. = ošustování, odrhování
obklasného suchého listí turkyň (turecké
pšenice). Brt. Ps. III. IX.

Šusták, u, m. = pytel vycpaný senem,
slamou, suchým listem a p. za podušku
kravařům. Mor. Brt. D. 276. — Š. = peníz.
Cf. Šupák. Slov. Ssk.

Šústavá, é, f, mor. tanec.

Šustec, stce, m. = místo v Prachovských
skalách. Řvn. 493.

Šustí také mor. Brt. N. p. 15. Také =
chrastí. Val. Brt. D. 276.

Šustibotka, y, f. a m. = čipera. U Kr.
Hrad. Kšť.

Šustiti turkyň (tureckou pšenici). Vz
Turkyň (dod.), Ošústiti. Komu karty v ruce
šustí, toho p. Bůh neopustí. Us. Kšť.

Šustka Š-ky = střevíčky pantoflíčky.
Val. Vck., Slavč. 25

Šústnúť = švihnouti prutem. Šúst ho!
Brt. D. 276.

Šustotavý, rauschend. Š. větry. Slov.
Hol. 7.

Šustotný, rauschend. Š. křídla kuroptví.
Kos.

Šušák, a, m. = zakrsalý chlap, hlupák,
nemehlo. Vsacky. Vck., Brt.

Šušaňa, dle Bača = šušák (předcház.).

Šušati = šuškati. Slez. Šd.

Šúšava, y, f. = mladé větvičky za ze-
lena z bukov a dubov pozlamované a su-
šené. Slov. Rr. Sb.

Šuščať = šustěti, chřestiti, rauschen.
Slov. Bern.

Šuščí, n., dürre Blätter. Slov. Bern.

Šúšeľ, e, f. = druh země (prsti). Slov.
ZObz. XIX. 179.

Šušeň = saze na světle. Mor. Brt. D.
276.

Šušienka, y, f. = druh sýrce, oštiepky,
Slov. Rr. Sb. — Š-ky, gedörrtes Obst. Slov.
Ssk.

Šuška, y, f. = šuškání. Od té doby, co
šušky nastaly, málo slyšet; Mají mezi sebou
samé šušky. Mor. Šd., Brt. — Š. = šiška.
Borová š., jedlová, smreková. Koňská š. =
kobylinec. Slov. Zátur.

Šuškot, u, m., das Geflüster. Kká. Td.
161.

Šúšky, pl., f. = šaty, hábky. Slov. Phľd.
X. 332.

Šušmavec, vce, m. = šušmák. Slov. Bern.

Šušmavěť = šuchavět. Slov. Bern.

Šušňa, ě, f. = špatná pradlena. Us.
U Kr. Hrad. Kšť.

Šušněť = huhňati, näseln. Slov. Bern.

Šušniti se kde = dlouho býti, se zdržo-
vati. Mor. Bkř.

Šušomäť, i, f. = podlina. Slov. Zátur.,
Phľd. V. 55.

Šušovica, e, f. = čočka. Slov. Hdž.
Šlb. 8.

Šúšť, ě, f., dürre Kukuruzlauben. Slov.
Ssk.

Šuštati = šustěti. K. Ml 36.

Šut, a, m., strsl. šutB, v mluvě lidu šot,
der Spassmacher. Mkl. aL. 175., Sokl. I.
467., Zbr. Lžd. 160.

Šuta = kráva bez rohů. Mor. Brt. Cf.
Gomola. — Š. = šachta nevycházející na
den. NA. IV. 132.

Šuták, a, m. = kozel. Zátur.

Šutaňa, ě, šutěna, šutka, y, f. = ovce bez
rohů. Mor. Brt.

Šutečný. Š. básnictví. Cf. Jg. Slnosť.
157.

Šutka, vz Šutaňa (dod.). — Už je jak
šutky (napitý). Brt.

Šuťmoliť, nachlässig thun. Slov. Ssk.

Šuto = prázdno. Mají v jizbě š. Val.
Vck.

502*