880

Šutořica, e, f. = metelice, vánice tvrdým
sněhem drobným. Val. Slavě. 13., Val. Vck.,
Brt. D. 276.

Šutořiti = meteliti se, schneien. Mor.
Vck., Brt.

Šutovati = rum, šut odklízeti. Zhlk.

Šutý. Mkl. Etym. 345. b. Chudobno
dievčatko medzi bohatými, jako šutá ovca
medzi rohatými. Sl. ps. — Koll. Zp. I. 222.
I o člověku, schází-li mu něco, ku př. vesta.
Na Vsacku. Vck. — Š. = starý, sešlý (oděv).
Val. Vek., Brt. D. 276. — Šuto = prázdno.
Brt. ib.

Šutrák, u, m. = vůz na štěrk. Us. Rgl.

Šutyrka, y, f., jm. pole. Prss. Obr. 54.

Šuvar, šivar, u, na., šivarina, y, f., Riet-
gras, n. Koníky sä pasú na š-re mladom.
Chlpk. Sp. 13., Č. Čt. I. 206., Hdž. Čít.
199. (Rieka) múľom hrubým zavlečená a
š-rom zarastená. Orl. II. 106.

Šváb = hmyz. Cf. Brm. IV. 575., Hlb.
II. 548. Máme se rádi jako myši šváby.
Us. Kšť. — Š. = pán. U Kunovic na Mor.
Vek. — Š. = bříšková usně, Ballenleder,
n. Šp. — Š. = úplatek za mlčení tomu,
kdo o krádeži a p. ví. Us.

Švabach. Fraktura = písmo lomené, t. j.
latinka rozmanitými hranami a krouceni-
nami znetvořená; druh jeho drobet okrouh-
lejší nazýval se š. a toto jméno dalo se ve-
škeré fraktuře, kterou se tisklo. Grb. Ml. II.
221.

z Švabenova Jul. Vil. 1808.—1834., ar-
chivář. Jg. H. 1. 638.

Švábík, a, m. = Němec.

Švábina, y, f. = švabach. Mus. 1880. 42.

Švábkovica, e, f. = kořalka z bramborů.
Slov. Hdž. Šlb. 86. Cf. Švábka.

Švábkový = bramborový. Vz Švábka.
Š. vnať. Slov. Koll. Zp. I. 77.

Švábky. Na Š-kách = továrna u Libně.

Švabník, m., citendula, zastr. Rozk.

Švábolapka, y, f. = nádoba k lapání
švábův, Schwabenfalle, f. Pdl., Rjšk., Rk.

Švábomor, u, m., Schwabenvertilger, m.
Rk.

Švábovica, e, f. = voda, v ktorej se
švabky (brambory) varily. Slov. DŠk. I.
298.

Švabovisko, a, n. = brambořiště. Slov.
ZObz. XXIV. 45.

Švábovna = dům, byt a p., kde se švábi
zdržují. Us.

Švábský. Š. rak (ropucha), Slov., růže
(bodlák). Us.

Švácanec, nce, m. = švácnutí, rána ka-
rabáčem. Hieb, Schlag. Mor. Šd., Brt. D. 146.

Švacati, vz Svacnouti. Š-cl ho po hlavě.
Brt. D. 276. — Š. = házeti. Hlavú š. Ib.
— Š. = veliký kus ukrojiti, ustřihnouti,
nemotorně useknouti. Ib.

Švaček, čku, m. Když se přede koudel,
zbývají kousky s pazdeřím zvané švačky.
Val. Brt. D. 277.

Švadlena. Cf. Vlšk. 277., Švajka, Švaj-
lena (dod.). — Š. = koza pěkně strakatá.
Mor. Brt.

Švadlenka Jan L., nar. 1839., řed. chla-
pecké školy na Smíchově, spisov. Vz Rk.
Sl. — Š., y, f. = přítok Klynárky u Male-
šova. Ott. VI. 53.

Švadlí, n., das Nähwerk (!). Pohl.

Švadlinský = švadlenský. Wtr.

Švadyrovati = běžeti, zvl. o dětech,
lezou-li rychle čtvernožky. Val. Vck.

Švagerka, y, f. = lom za Zlíchovem.
Frč. G. 23.

Švagor, a, m. = švagr. Slov. Hdž. Šlb.
85.

Švagoriná, é, f. = švagrová. Slov. Hdž.
Šlb. 85.

Švagorstvo, a, n. = švagrovství. Slov.
Rr. Sb.
Švagr. Mkl. Etym. 332. a. a aL. 11.

Švagrovati si s kým, sich Schwager
nennen. NZ. I. 457.

Švách = puklina, Ritze, f. Š-chy na
poli od horka. Mor. Rgl.

Švajcíř, e, m. = svařovač, z německého
Schweisser. Vchř.

Švajco = silné, přímé šidlo; šídlo zna-
mená tam ohnuté, ševcovské. Laš. Brt. D.
247.

Švajdla, y, f. = švadlena. Slov. Bern.

Švajhati = kulhati. U St. Jič. Vhl.

Švajka, y, f. = švadlena. Slov. Phľd.
VII. 143.

Švajlena, y, f. = švadlena. Slov. Rr. Sb.

Švalenec, nce, m. = švalek. U St. Jič.
Vhl.

Švalek = muž. plodící úd. U St. Jič.
Vhl. — Š. = žvanec. Brt. D. 277.

Švamberk. Cf. Tk. VI. 538., VII. 420.,
Výb. II. 1349. nn., Arch. VIII. 605., Sbn.
648., 669.

Švancar, a, m. Š. Karel Pav., farář 1629.
Jg_; H. 1. 639., Jir. Ruk. II. 282.

Švančara, y, f. = kráva švýcarská. Mor.
Brt.

Švančarka, y, f. = šafářka, švajcarka.
Mor. Brt. N. p. II. 433.

Švanda Pavel ze Semčic, naroz. 1825.,
† 1891., český spisov. a divadel. řed. Vz
S. N., Rk. Sl., Jg. H. 1. 639., Bačk. Př. 186.

Švandrák, a, m. = šelma, nemrava a p.
Slov. Rr. Sb., Dbš. Sl. pov. I. 183.

Švandrala, y, m. = kdo švandře. Vz násl.

Švandrati se = bídně choditi. Ledva se
švandřu. U St. Jič. Vhl.

Švandrka, y, m. = žvanil. Rgl. exc.

Švandroš, e, m. = švandrák. Slov. Ssk.

Švanšpís, u, m. = oštěp k narážení di-
vokých prasat, z něm. Schweinspiess. Sdl.
Hr. II. 166.

Švápati = uřezovati, uorávati. Ošváp
kos meze. Mor. Neor.