Předchozí (879)  Strana:880  Další (881) |
|
|||
880
|
|||
|
|||
Šutořica, e, f. = metelice, vánice tvrdým
sněhem drobným. Val. Slavě. 13., Val. Vck., Brt. D. 276. Šutořiti = meteliti se, schneien. Mor.
Vck., Brt. Šutovati = rum, šut odklízeti. Zhlk.
Šutý. Mkl. Etym. 345. b. Chudobno
dievčatko medzi bohatými, jako šutá ovca medzi rohatými. Sl. ps. — Koll. Zp. I. 222. I o člověku, schází-li mu něco, ku př. vesta. Na Vsacku. Vck. — Š. = starý, sešlý (oděv). Val. Vek., Brt. D. 276. — Šuto = prázdno. Brt. ib. Šutrák, u, m. = vůz na štěrk. Us. Rgl.
Šutyrka, y, f., jm. pole. Prss. Obr. 54.
Šuvar, šivar, u, na., šivarina, y, f., Riet-
gras, n. Koníky sä pasú na š-re mladom. Chlpk. Sp. 13., Č. Čt. I. 206., Hdž. Čít. 199. (Rieka) múľom hrubým zavlečená a š-rom zarastená. Orl. II. 106. Šváb = hmyz. Cf. Brm. IV. 575., Hlb.
II. 548. Máme se rádi jako myši šváby. Us. Kšť. — Š. = pán. U Kunovic na Mor. Vek. — Š. = bříšková usně, Ballenleder, n. Šp. — Š. = úplatek za mlčení tomu, kdo o krádeži a p. ví. Us. Švabach. Fraktura = písmo lomené, t. j.
latinka rozmanitými hranami a krouceni- nami znetvořená; druh jeho drobet okrouh- lejší nazýval se š. a toto jméno dalo se ve- škeré fraktuře, kterou se tisklo. Grb. Ml. II. 221. z Švabenova Jul. Vil. 1808.—1834., ar-
chivář. Jg. H. 1. 638. Švábík, a, m. = Němec.
Švábina, y, f. = švabach. Mus. 1880. 42.
Švábkovica, e, f. = kořalka z bramborů.
Slov. Hdž. Šlb. 86. Cf. Švábka. Švábkový = bramborový. Vz Švábka.
Š. vnať. Slov. Koll. Zp. I. 77. Švábky. Na Š-kách = továrna u Libně.
Švabník, m., citendula, zastr. Rozk.
Švábolapka, y, f. = nádoba k lapání
švábův, Schwabenfalle, f. Pdl., Rjšk., Rk. Švábomor, u, m., Schwabenvertilger, m.
Rk. Švábovica, e, f. = voda, v ktorej se
švabky (brambory) varily. Slov. DŠk. I. 298. Švabovisko, a, n. = brambořiště. Slov.
ZObz. XXIV. 45. Švábovna = dům, byt a p., kde se švábi
zdržují. Us. Švábský. Š. rak (ropucha), Slov., růže
(bodlák). Us. Švácanec, nce, m. = švácnutí, rána ka-
rabáčem. Hieb, Schlag. Mor. Šd., Brt. D. 146. Švacati, vz Svacnouti. Š-cl ho po hlavě.
Brt. D. 276. — Š. = házeti. Hlavú š. Ib. — Š. = veliký kus ukrojiti, ustřihnouti, nemotorně useknouti. Ib. Švaček, čku, m. Když se přede koudel,
zbývají kousky s pazdeřím zvané švačky. Val. Brt. D. 277. |
Švadlena. Cf. Vlšk. 277., Švajka, Švaj-
lena (dod.). — Š. = koza pěkně strakatá. Mor. Brt. Švadlenka Jan L., nar. 1839., řed. chla-
pecké školy na Smíchově, spisov. Vz Rk. Sl. — Š., y, f. = přítok Klynárky u Male- šova. Ott. VI. 53. Švadlí, n., das Nähwerk (!). Pohl.
Švadlinský = švadlenský. Wtr.
Švadyrovati = běžeti, zvl. o dětech,
lezou-li rychle čtvernožky. Val. Vck. Švagerka, y, f. = lom za Zlíchovem.
Frč. G. 23. Švagor, a, m. = švagr. Slov. Hdž. Šlb.
85. Švagoriná, é, f. = švagrová. Slov. Hdž.
Šlb. 85. Švagorstvo, a, n. = švagrovství. Slov.
Rr. Sb. Švagr. Mkl. Etym. 332. a. a aL. 11. Švagrovati si s kým, sich Schwager
nennen. NZ. I. 457. Švách = puklina, Ritze, f. Š-chy na
poli od horka. Mor. Rgl. Švajcíř, e, m. = svařovač, z německého
Schweisser. Vchř. Švajco = silné, přímé šidlo; šídlo zna-
mená tam ohnuté, ševcovské. Laš. Brt. D. 247. Švajdla, y, f. = švadlena. Slov. Bern.
Švajhati = kulhati. U St. Jič. Vhl.
Švajka, y, f. = švadlena. Slov. Phľd.
VII. 143. Švajlena, y, f. = švadlena. Slov. Rr. Sb.
Švalenec, nce, m. = švalek. U St. Jič.
Vhl. Švalek = muž. plodící úd. U St. Jič.
Vhl. — Š. = žvanec. Brt. D. 277. Švamberk. Cf. Tk. VI. 538., VII. 420.,
Výb. II. 1349. nn., Arch. VIII. 605., Sbn. 648., 669. Švancar, a, m. Š. Karel Pav., farář 1629.
Jg; H. 1. 639., Jir. Ruk. II. 282. Švančara, y, f. = kráva švýcarská. Mor.
Brt. Švančarka, y, f. = šafářka, švajcarka.
Mor. Brt. N. p. II. 433. Švanda Pavel ze Semčic, naroz. 1825.,
† 1891., český spisov. a divadel. řed. Vz S. N., Rk. Sl., Jg. H. 1. 639., Bačk. Př. 186. Švandrák, a, m. = šelma, nemrava a p.
Slov. Rr. Sb., Dbš. Sl. pov. I. 183. Švandrala, y, m. = kdo švandře. Vz násl.
Švandrati se = bídně choditi. Ledva se
švandřu. U St. Jič. Vhl. Švandrka, y, m. = žvanil. Rgl. exc.
Švandroš, e, m. = švandrák. Slov. Ssk.
Švanšpís, u, m. = oštěp k narážení di-
vokých prasat, z něm. Schweinspiess. Sdl. Hr. II. 166. Švápati = uřezovati, uorávati. Ošváp
kos meze. Mor. Neor. |
||
|
|||
Předchozí (879)  Strana:880  Další (881) |