Předchozí (881)  Strana:882  Další (883)
882
sulka; módě (moudě) pl. móďata (Třebíč).
Brt. D. 313. Jména švestek vz v Hrb. Obr.
266. — Š. Š., 1816.—1882., řídící učitel
v Karlíně, čes. spisov. Vz Rk. Sl.
Švestkovec, vce, m. = litá buchta se
švestkami. U Počát. Jndr.
Švibalka, y, f. = sirka, Zündhölzchen, n.
Slov. Rr. Sb, LObz. XVI. 60., Phžd. VIII.
130.
Švíbovec, vce, m., míst. jm. v Mal. Hontu
na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 12.
Švický = štíhlý? Šuhaj š., že by ho
mohol prestrihnú. Slov. Dbš. Sl. pov. VI.
68.
Švíčárka, y, f. = míst. jm. u Citova.
Pk.
Švidra, y, m. = švidratý. Mor. Brt. D.
141.
Švidrati. Mkl. Etym. 345. a.
Švidroha, y, m. = kdo špatně chodí.
Zlinsky. Brt.
Švigry. Vlaštověnka dycky švigry švigry.
Pk. Ps. 13. Vz Švihli (dod.).
Švih = dlouhý, hebký prut. U Libence.
Dr. Jakubec. — Š. = uzký řemen. Mor. Brt.
D. 277. — Š. = kmih, Schwung, m. Čsk.
Šviháček, čku, m., eine biegsame Ruthe.
Mor. a slov. Šd.
Šviháčik, u, m, vz předcház. Slov. Šd.
Švihák = konec biče, kterým se švihá.
Slov. — Š. = vrbový prut. Brt. D. 277. —
Š. = mor. tanec. Brt.
Švihání obloukem, hadicí, kruhem. V tělo-
cv. Rgl.
Švihati. Mkl. Etym. 345. b. — čím kam.
Čepelem zlostně švihnuv k zemi. Kká.
Švihavica, e, f. Striežajú z dlhých š-vic.
Slov. Klčk. Zb. III. 58.
Švihel = řemen, jímž ohlavek na cepě
se připevňuje. Mor. Vck. — Š. = prut.
Val. Brt. D. 277. — Š. = desetník. Us. Pe-
píků.
Švihle = chrt. Rgl. exc.
Švihli. Laštuvěnka dycky švihli, švihli.
Brt. Ps. 333. Vz Švigry (dod.).
Švihlík Ant. Alex, kněz. Cf. Jg. H. 1.
639., Šb. Dj. ř. 297.
Švihlý. Cf. Mkl. Etym. 345. b.
Švihot, u, m. = švihání. Bendl I. 165.,
Phl'd. II. 515. a j.
Švihotavý, zwitschernd; schwippend.
Phžd. V. 66. a j.
Švihov. Jak oslovili ve Š-vě císaře. Vz
Sbtk. Krat. h. 115. Š. od Šviha. Pal. Rdh.
I. 133.
Švihovka. Dle Wtr. Obr. 267. střílelo
se švihovkami na slabší zdi. Cf. Firšit (2.
dod.).
Švihula, y, f. = polévka zasmažená. Val.
Vck. — Š. = švihačka, Stutzerin, f.
Švihún, u, m. = vysoký, štíhlý strom.
Val. Vck. Brt. D. 277. — Š. a, m. = švihák,
Stutzer. Brt.
Švihýcnouti = švihnouti (prutem); ude-
řiti sebou o zem; si čeho (chleba) = ukro-
jiti si. Val. Vck. Š-cl míškem o zem. Val.
Slavč. 32.
Švikati, šviknouti bičem = švihati. U Ro-
kyc. Fč. U Kdýně. Rgl.
Švinda, též = bílá špatná káva. Dch.
Švindléř, švindl = ošala. Mor. Brt.
Švindopas, a, m. = třasořitka. Čce.
Tkč.
Švinga = šviňha, švinka, kolíček v lesici
na salaši. Slov. Dbš.
Švinka u hřebenáče, Schwingenspanne
beim Steinkarren, u sesle, Sesselschwinge,
f. Pdl. — Š. = opálka. Us. Zhlk.
Švirgáč, e, m. = šilhoun. Na již. Mor.
Šd.
Švirgati = šilhati. Na již. Mor. Brt. Vz
Švidrati. Brt. D. 277.
Švirgatý = šilhavý. Na již. Mor. Šd.,
Brt. D. 277.
Švirgavý = šilhavý. Na již. Mor. Val.
Vck.
Švirik, u, m. = cvrlikání. Slov. Bern.
Švirika = cvrlikati. Slov. Bern.
Švist, u, m., das Sausen. Š. vetra. Phžd.
VI. 253. a j.
Švistěti, sausen. Sletěla větev švistíc.
Exc.
Švistný, sausend. Rána dobře mířená,
š-ná. Kos.
Šviterati = švitorati. Brt. N. p. 274.,
333.
Švitký. Š. třasořika. Slov. Zbr. Báj. 6.
Švitor. Mkl. Etym. 345. b.
Švitorati = švitořiti. Mor. Brt.
Švitořilka, y, f. = švitorka. Rk.
Švitořiti. Mkl. Etym. 315. b.
Švizde = hvizdě. Slov. Ssk.
Švižko = švižně. Slov. Phžd. IV. 13.
Švižně, vz Švižný.
Švižný = ohebný. Š. jako prut. Jrsk. —
Š. = rychlý. Š. krok. Us. Pdl.
Švoca = švácati. Trním ho po chrbáte
š-li. Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 32.
Švochtati, vz Švechtati (dod.).
Švonda se = planta se. Mor. Brt. D.
277.
Švony, pl., m. = staré šaty, hadry. Val.
Vck.
Švorec, rce, m. = malý pes. Rgl.
Švoretice = hrádek u Blatné. Řvn. 299.
Švorz, e, m. Š. Jan, učit. na pomolog.
ústavě v Troji u Prahy, 1840.—1872. Tf.
H. 1. 196.
Svový. Š. kosti, Nahtknochen. Exc.
Švrčák, u, m. = smrček. Slez. Šd. Cf.
Švrk. Nemá švrčky v hlavě (není hloupý).
Na Hané. Bkř.
Švrčkova = se ženskou tělesně obcovati.
Slov. Rr. Sb.
Předchozí (881)  Strana:882  Další (883)