Předchozí (881)  Strana:882  Dalí (883) |
|
|||
882
|
|||
|
|||
sulka; módě (moudě) pl. móďata (Třebíč).
Brt. D. 313. Jména vestek vz v Hrb. Obr. 266. . ., 1816.1882., řídící učitel v Karlíně, čes. spisov. Vz Rk. Sl. vestkovec, vce, m. = litá buchta se
vestkami. U Počát. Jndr. vibalka, y, f. = sirka, Zündhölzchen, n.
Slov. Rr. Sb, LObz. XVI. 60., Phžd. VIII. 130. víbovec, vce, m., míst. jm. v Mal. Hontu
na Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 12. vický = tíhlý? uhaj ., e by ho
mohol prestrihnú. Slov. Db. Sl. pov. VI. 68. víčárka, y, f. = míst. jm. u Citova.
Pk. vidra, y, m. = vidratý. Mor. Brt. D.
141. vidrati. Mkl. Etym. 345. a.
vidroha, y, m. = kdo patně chodí.
Zlinsky. Brt. vigry. Vlatověnka dycky vigry vigry.
Pk. Ps. 13. Vz vihli (dod.). vih = dlouhý, hebký prut. U Libence.
Dr. Jakubec. . = uzký řemen. Mor. Brt. D. 277. . = kmih, Schwung, m. Čsk. viháček, čku, m., eine biegsame Ruthe.
Mor. a slov. d. viháčik, u, m, vz předcház. Slov. d.
vihák = konec biče, kterým se vihá.
Slov. . = vrbový prut. Brt. D. 277. . = mor. tanec. Brt. vihání obloukem, hadicí, kruhem. V tělo-
cv. Rgl. vihati. Mkl. Etym. 345. b. čím kam.
Čepelem zlostně vihnuv k zemi. Kká. vihavica, e, f. Striežajú z dlhých -vic.
Slov. Klčk. Zb. III. 58. vihel = řemen, jím ohlavek na cepě
se připevňuje. Mor. Vck. . = prut. Val. Brt. D. 277. . = desetník. Us. Pe- píků. vihle = chrt. Rgl. exc.
vihli. Latuvěnka dycky vihli, vihli.
Brt. Ps. 333. Vz vigry (dod.). vihlík Ant. Alex, kněz. Cf. Jg. H. 1.
639., b. Dj. ř. 297. vihlý. Cf. Mkl. Etym. 345. b.
vihot, u, m. = vihání. Bendl I. 165.,
Phl'd. II. 515. a j. vihotavý, zwitschernd; schwippend.
Phžd. V. 66. a j. vihov. Jak oslovili ve -vě císaře. Vz
Sbtk. Krat. h. 115. . od viha. Pal. Rdh. I. 133. vihovka. Dle Wtr. Obr. 267. střílelo
se vihovkami na slabí zdi. Cf. Firit (2. dod.). vihula, y, f. = polévka zasmaená. Val.
Vck. . = vihačka, Stutzerin, f. vihún, u, m. = vysoký, tíhlý strom.
Val. Vck. Brt. D. 277. . a, m. = vihák, Stutzer. Brt. |
vihýcnouti = vihnouti (prutem); ude-
řiti sebou o zem; si čeho (chleba) = ukro- jiti si. Val. Vck. -cl míkem o zem. Val. Slavč. 32. vikati, viknouti bičem = vihati. U Ro-
kyc. Fč. U Kdýně. Rgl. vinda, té = bílá patná káva. Dch.
vindléř, vindl = oala. Mor. Brt.
vindopas, a, m. = třasořitka. Čce.
Tkč. vinga = viňha, vinka, kolíček v lesici
na salai. Slov. Db. vinka u hřebenáče, Schwingenspanne
beim Steinkarren, u sesle, Sesselschwinge, f. Pdl. . = opálka. Us. Zhlk. virgáč, e, m. = ilhoun. Na ji. Mor.
d.
virgati = ilhati. Na ji. Mor. Brt. Vz
vidrati. Brt. D. 277. virgatý = ilhavý. Na ji. Mor. d.,
Brt. D. 277. virgavý = ilhavý. Na ji. Mor. Val.
Vck. virik, u, m. = cvrlikání. Slov. Bern.
virika = cvrlikati. Slov. Bern.
vist, u, m., das Sausen. . vetra. Phžd.
VI. 253. a j. vistěti, sausen. Sletěla větev vistíc.
Exc. vistný, sausend. Rána dobře mířená,
-ná. Kos. viterati = vitorati. Brt. N. p. 274.,
333. vitký. . třasořika. Slov. Zbr. Báj. 6.
vitor. Mkl. Etym. 345. b.
vitorati = vitořiti. Mor. Brt.
vitořilka, y, f. = vitorka. Rk.
vitořiti. Mkl. Etym. 315. b.
vizde = hvizdě. Slov. Ssk.
viko = vině. Slov. Phžd. IV. 13.
vině, vz viný.
viný = ohebný. . jako prut. Jrsk.
. = rychlý. . krok. Us. Pdl. voca = vácati. Trním ho po chrbáte
-li. Slov. Db. Sl. pov. 8. 32. vochtati, vz vechtati (dod.). vonda se = planta se. Mor. Brt. D.
277.
vony, pl., m. = staré aty, hadry. Val.
Vck. vorec, rce, m. = malý pes. Rgl.
voretice = hrádek u Blatné. Řvn. 299.
vorz, e, m. . Jan, učit. na pomolog.
ústavě v Troji u Prahy, 1840.1872. Tf. H. 1. 196. Svový. . kosti, Nahtknochen. Exc.
vrčák, u, m. = smrček. Slez. d. Cf.
vrk. Nemá vrčky v hlavě (není hloupý). Na Hané. Bkř. vrčkova = se enskou tělesně obcovati.
Slov. Rr. Sb. |
||
|
|||
Předchozí (881)  Strana:882  Dalí (883) |