883

Švrgla, y, f. = smrk. Laš. Brt. D.

Švrglačka, y, f. = kvedlačka, Quirl.
Slez. Šd.

Švrglati = kvedlovati, quirlen. Slez. Šd.

Švrglica, e, f. = smrček.

Švrglovina, y, f, = smrčina. Val. Brt.
D.

Švrkla, y, f. = zakrnělá jedlice n. smrk.
Val. Brt. D. 277.

Švrknúť, vz Švrkati, Cvrknouti.

Švrlák, u, m. = kverlačka, šplechtáč.
Mor. Brt.

Švŕľati = škvrľati. Dieťa škvrlá (škvrní).
Slov. Hdž. Šlb. 34. — Š. sebú = mrštně se
otáčeti. Mor. Brt. D. 277.

Švrlinkáč, e, m. = špatný hudebník.
Slov. Rr. Sb.

Švrlukati = švrlikati. Mor. Brt.

Švrťák, u, m. = ¼ litru. Val. Vck.

Švýcařska, y, f. = kráva švýcarská.
Mor. Brt. Cf. Švančara.

Švýcarsko. Popis Š-ska. Vz Mus. 1845.
85. nn.

Švýhati (švejhati) = kulhati; šmaťhati.
Mor. Knrz.

Švýhavý (švejhavý) = kdo švýhá. Vz
předcházející.

Šzdbel, e, m. Ty jsi š., v němžto na-
čřelo člověčie přirozenie vody. Kar. 126. Cf.
Džber.

T, Ť.

Cf. Mkl. aL. 215. T a ť v Chodsku. Vz
List. fil. 1891. 46. — T se střídá a pře-
strojuje 1. s d: na zpadek, dřizga. Brt.
D. Deľegraf, dľapa, dykva atd. Dol. List.
fil. 1891. 432. Cf. Mkl. aL. 224. — 3. s k:
škrkať, skřenka, klusté. Dol. List. fil. 1891.
432. — 5. s p: pipec, pleskať (tleskati).
Dol. List. filol. 1891. 432. — 8. s č: tihý
(čehý) vedlé čihý. Dol. List. fil. 1891. 432.

— 9) s ć: ćela (tele), ćetka, vřećeno, oćec.
Brt. D. — 10. s j : svajba, Dol. List. fil.
1891. 432., svajvečer i svalvečer (Frenšt.).
Brt. D. — 12. s v: vivka (vítka). Brt. D.

— Ť s c, ć: tiesař. Cf. List. filol. X. 473
Tisař, tihla, ťpať (cpáti). Ja ci počnu čaro-
vac. Ocira (otírá) atd. Laš. Vz Brt. D. 107.
nn. Jinde: do smrći, ztraćil, smrć, nić, lo-
keć. Mor. Brt. D. Na Hrozenkovsku na
Mor. na konci slov: mac (máť), nic (niť),
kosc (kosť). Brt. Ť v j tamtéž ve: toj (toť).
Brt. Cf. Gb. Ml. L 34. — T se měkčí v ť.
Cf. Gb. Ml. I.32. Na Lašsku. Cf. BRt. D. 105.
V instr. t-kmenů : tělatěm, hřibatěm. Brt.
D. 106. Na Dol. a) u subst. f. zakončených
v t. chuť, masť, zlosť atd., b) v inft.: dať,
chodiť. List. fil. 1891. 432. — T se vsouvá.
Cf. Gb. Ml. I. 33., Mkl. aL. 296., Šf. III.
500., 476. (srbati - střebati). Brt. D. 65., 110.
Mezi s a r: straka. Vz D. Gesch. 67. Ne-
vsouvá se na Dol. doslova: masné. List. fil.
1891. 432. — T se odsouvá. Cf. Gb. Ml. I.
33., Mkl. aL. 96., 297., Brt. D. 111. (na
Laš.). Na Dol. se vysouvá ve skupeninách
a) ctn: cnostné, b) kt: keré, kerak, c) stn,
stk, stl: ščasné, treska, přehršlí (hrsť), d)
kšť: kšica. List. fil. 1891. 432. Sesouvá se
ve slově kadlec. Ib. — T přípona. Cf. Gb.
Ml. I. 60. — Ť příklonné. Cf. Jir. Nkr.
91., Ht. Sr. ml. 232., List. fil. V. 259. nn.,
Gb. Ml. II. 179, D. Lhrg. 158., 270. (anť),

Brt. D. 176. — Ť tvrdne ve slovech: dyt,
dost, tot. V Podluží. Brt. Štárať. — Ť
v příčeští trpném na Val. se nemění: chy-
těný. Brt. D. 64. A na Slov. Bern. — T =
tuna.

-ta přípona. Vz Gb. Ml. I. 60.

2. Ta = tam. Pôjdem ta do poľa, lapím
ti sokoľa. Dbš. Obyč. 7. Zástava vlaje vždy
ta, kam zaduje vetor. Zbr. Lžd. 210. Ta
já povandrujem. Sl. ps. Šf. I. 67. — T. =
tu. Radšej život ta dám, jak svetom zute-
kám. Sb. sl. ps. II. 1. 100. Cf. D. Lhg. 143.
Aj ta rozmnožie sě Tatar mnošstvie. Rkk.
— T. Ta kura ta (tak se kury odhánějí)!
Slov. Zátur. Vz Ťá.

Ťa = ano. Vz Ja (dod.). — Ťa = tě.
Abychom ťa poznali. Bl. 338.

Tabáček čertův, Staubpilz, m., Staub-
ling, lycoperdon bovista. U Uher. Hrad.

Tabačka = tabáček. Vz předcház. Na
Hané. Vrch., Bkř.

Tabáčna, y, f., Tabaksniederlage, -abalde,
f. Rk.

Tabáčný, vz Tabáční.

Tabák. Cf. Dlj. 47., Kram, slov., Rosc.
133., Mllr. 71, KP. VI. 576., Slov. zdrav.
363., Čs. lk. (rejstřík). T. v zemích čes.
Cf. Zbrt. List. Původ, druhy, chemické
složení t-ku, KP. VI. 576., obecný, velo-
listý, Maryland-, pospolitý, Veilchen-, lat-
něný, n. repanda, longiflora; příprava, vý-
roba tabáku, 583., 585.; kuřlavý (krájený,
kroucený), 588.; šňupavý (výroba, druhy).
595. Na tabák jsem byla (koupit tabáku).
Slez. Šd. Nestojí to ani za šňupec tabáku.
Hnšk. Zánět plic po vdechování t-ku, ta-
baccosis, otrava t-kem, -vergiftung.

Tabard, u, m. = středověké skvostné
roucho. Tbz.