885

Táhlokončitý, langspitzig. Lpř. Sl. II.

285.

Táhlokorý, zährindig. Lpř. Sl. II. 285.
Táhlokřídlý, breitgeflügelt. Lpř. Sl. II.

285

Táhlolistý, mit länglichen Blättern. Lpř.
Sl. II. 285.

Táhlolyký, mit dehmbarem Bast. Lpř.
Sl. II. 285.

Táhlonohý, lang-, sireckfüssig. Lpř. Sl.
II. 285.

Táhlořízý, mit langem Gewande. Lpř.
Sl. II. 285.

Táhlorouchý, mit langem Gewande. Lpř.
Sl. II. 285.

Táhlovlasý, langhaarig. Lpř.

Táhlozpěv, u, m., langgedehnter Gesang.
Hnoj. 125.

Táhlý = nepřetržené trvající. T. údolí,
Dch., vzdechot, Schz, ston, Zr., ryk, žal
žežulice, Vrch., myšlénky, Us., déšť, Nrd.,
výkřik, Čch., nosíček, Vlč., hvizd, Pdl.,
píseň. Brt. Ps. 48, Obz. 1884. 274., pláň.
Dk.

Táhlý. T. píseň NZ. I. 174.

Ťahlý = vlhký. Ťahlé seno, obilí. U Opavy.
Klš.

Táhnouti. Mkl. Etym. 351. — abs. Mal
si byť kňazom, nebol by si tahal. Us. Slez.
Šd. — co: čáru (vésti. Hra.), Us., brázdu.
Vrch. Už ho tahají (zvon; zvoní poledne).
Us. Tkč. — co, se kam (kdy, s kým jak).
Jednoslabičné předložky táhnou k sobě pří-
zvuk slova následujícího. KB. Mokro v stěny
se táhne. Mtc 1. Člověk podstatou svou
vždy k rádu se táhl. Dk. Aesth. 567. Na
něco se t. 1475. Arch. IX. 340. Některé
látky táhnou do sebe vlhkosť. Mj. 145.
Táhl v čele muzikantů se svými tanečni-
cemi do hospody. Sá. Rovina táhne se
daleko na východ. Posp. Proč se na ten
skutek táhneš. Ezp. 2042. Zlý se se zlým
brzo spřeže, rovný k rovnému se tieže.
Výb., Jid. 50. Kdo k svému protivenství
tiehne. Alb. 75. b. Abychom po dědictví
nebeském túžili a táhli se k němu; Někoho
k smilné t. nečistotě; Ani v sobotu mají
t. židy v súdy; T. se k spravedlnosti. Št.
Kn. š. 47., 62., 157., 186. (68.). Přirozená
libosť tiehne nás k tomu. Št. Uč. 43. a.
Protož vši žádostí k tomu tiehneme. Št. Ř.
173. b. — čím kam. Úmyslem k Bohu
tiehne. Št. Kn. š. 88. — se čeho kam.
A toho se táhnúc na registra. Arch. VIII.
468. — po čem. Téžměř vešken svět po
vás tiehne. Št. Kň. š. 104. Kteréhož starší
přietelé jsú obyčeje, po témž často i mlazší
táhnú. Št. Kn. š. 64. Sledník tiehne se po
stopě. Alx. H. 9., 28. — kde. V pozadí
táhli se hvozdy; Mezi skalinami táhla se
nahoru cestička. Šml. Nad hlavou mu
mraky táhnou. Vrch. — jak. T. v zástu-
pech ; Vyjednávání do nekonečna se táhne.
Us. Pdl. Kopec se mírně vzhůru táhnul.
Vlč. Nemáš i jeden t. přes moc. Št. Kn. š.
156. Táhne se jak mračno, jak mlezivo,
jako smůla (jde zdlouha). Us. Šd. Těsto do
bělosti t., weiss ausziehen (u pernik.). Šp.
Na voziech věže táhniechu. AlxV. 2275.

Horstvo klikatě, podél břehu řeky se táhne.
J. Lpř. Nad své rovně vždy tiehne. Št.
Kn. š. 163. — odkud. Z někoho slova t.
Dch. Smutek člověka tiehne od ješitných
věcí. Alb. 12. a. Ženská žádosť vždy se
od jednoho muže k druhému tiehne. Troj.
15. b. Jíž (žádostí) se táhne od Boha. Št.
Uč. 35. a. — kudy. Alej táhla se po hřbetě
pahorku. Vlč. — se jak dlouho. Vyjedná-
vání táhlo se plných 5 let. J. Lpř. — kam
proč. S mečem pro pravdu v zápas t
Osv. VI. 298. — s inft. Netáhneš ot něho
(kováře) jeti, ažť mrcha počne kléceti.
Hrad. 132. a. On toho řieci netaže. Hr. rk.
391. Netáhli počieti loviti, až . . . .; Netáhl
se pomodliti, až se všecky (modly) zlá-
machu; Netáhl toho pomysliti, až . . (sotva
to pomyslil). Pasa. mus. 374., 409. Netáhne
ho požehnati. Sv. ruk. 134.

Taho! Volání na voly. Ssk.

Ťahotiť. Ťahotí jich ta nieco (táhne).
Slov. Rr. Sb. Svatopluk ť-til ku cudzotám
(klonil se). Let. Mt. S. X. 1. 34. — Syt.
Táb. 66. — Ť., schwängern. Slov. Loos.

Ťahotněť = těhotněti, schwanger wer-
den (sein) Slov. Loos.

Ťahotnosť = těhotnosť. Slov. Loos.

Ťahotný = těhotný. Slov. Loos.

Tahoun = pojímky. Val. Brt. D. 277.—
T. = piják. Us. Kšť.

Tahounek, nka, m., zdrobn. tahoun.
T-ka svého nešvihaje. Kos.

Tahovistý = tahovitý. Slov. Bern.

Ťahovitý = lenivý, zdlouhavý. Slov. Ssk.

Ťahtovati = potěžkávati. U Opavy.
Klš.

Tachecí Jan. Vz Zl. Jg. 78., 116.-118.,
160., Bačk. Písm. I. 251.

Tachograf, u, m. K vynálezům, kterými
možno písmo rychle rozmnožovati, náleží
v poslední době na předním místě tacho-
graf. Jest to přístroj, záležející z kamene
as 1 centimetr silného a tenké elastické
plotny. Přístroj jest celý v železných de-
skách zapuštěn. Věc, která má býti zmno-
honásobena, napíše se přímo na kámen
černým inkoustem. Sotva že písmo uschne,
preparuje se kámen chemickou tekutinou,
elastická plotna se na kámen přirazí a
negativ je hotov. Z negativu pak činí se
otisky, jichž možno třeba až 3000 učiniti,
jen když ztrátu barvy na kameně válečkem,
podobným jako v tiskárnách, doplníme. Oti-
skování jest velmi rychlé, písmo intensivní
a stále stejně čitelné. Ze zmíněného nega-
tivu možno tisknouti nejen na papír a sice
pouhým prostým položením blanketu jako
při hektografu, ale i na plátno, na dřevo,
i na sklo.

Tachometrický způsob traçování. Zpr.
arch.

Tachovský. Jak přivolávali Tachovští
ducha sv. Vz o tom v Sbtk. Krat. h. 116.

Tachymetrický, vz Tachometrický.

Taidi = tam jdi. Vz Ta. Slov. Němc.
III. 134.

Taifun, Tyfon, u, m. = prudký vítr moře
čínského. Stč. Zem. 588., S. N.