887

Tajtrlík. T-kům stele se do prachových
peřin, umělci do tvrdých rohoží. Šml.

Tajůplnosť, i, f. Cf. Tajůplný. Mus.
1880. 427.

Tajzlovati = hubovati, nadávati. U Stu-
dené. Vchř.

Tak. Ž. kl. 94. 9. T. = tím způsobem.
A tak je zvolivše před sv. apoštoly při-
vedli. Pass. Když sobě to tak zřídíš. Let.
197. — T. = hned; tehdy, potom. Když to
řeče, t. Gaudencia pozře; Jakž se tú vodú
pomazala, tak na tom místě zdráva byla.
Pass. A jakž znamení sv. kříže učinichu,
tak se ta saň na poly rozsedla. Pass. mus
355. Oni když k hrobu přijidú, uzřevše tak
pryč otjidú. Hr. rk. 95. A by který úd byl
mrtvý, tak by nečil druhého bolesti. Št.
Jakž oněm vzkopal jámu, tak tudiež upad
v ňu samu. Alx. H. v. 264. (HP. 66.). —
T. uvozuje věty výsledné. Prší, tak se práší.
Jí, tak mu od huby prší. Zmokl sem, t. se
mne teklo. Vz Brt. D. 176. — T. Nemohl
na dno dohlédnout, ne tak (= nercili) na
dně vyhlédať prstének. Brt. D. 355. — T. =
velice. Tak jsem se lek. Brt. D. 239. —
T. = pěkně. Když jsem zpívala, tak sa krávy
pásly. Ib. — T. v závětích v strč. Vz List.
fil. X. 95.-96. — T. zbytečně. Cf. D. Lhrg.
276.

Ták, to tak vyjadřuje překvapení. Ták,
to's to napravil! To tak, to bes nám po-
svítil. Neor. 6.

Takáčovský. T. fajky. Na Slov. BZv.
72.

Takaru, kutoš, jamoškrab. Cf. Brm. I. 2.
535., Hlb. II. 260.

Také. Ž. kl. 8. 8., 82. 9. Takéž. Ž. kl.
138. 12., Št. Kn. š. 3. Ej ty panno, také
matko! Výb. II. 25. Zbav je všie ďábelské
moci takéž ve dne jako v noci. Výb. II.
15. Vy jste se vždy duchu protivili, jakéž
i otcové vaši, takéž i vy. Pass. Jakož roz-
liční údové v těle a vše potřební, takéž
lidé rozličně Bohu slúžiec potřebni jsú
v sv. církvi. Št.

Takměř. Mkl. Etym. 367.

Tako. Kto má t. světlá zraky; Neb sem
před ním t. malý, jakž . . . Alx.

Ťakotati =rřečňovati (o dětech). Už
pořád ťakoce. Mor. Vck.

Takové. On t. přivolil jest radám. Kar.
30.

Takovcí lidé = tací. U Moutnice na
Mor. Rgl.

Takový. Taková = těhotná. Už je zase
t-vú. Na již. Mor. Džl. Neb ty věci a ta-
kovéž jsú pravá marnosť. Št. Kn. š. 183.
Ten není ani t., ani makový, der ist nicht
gekocht, nicht gebraten. Dch. S t-vou mi
nepřicházej! Us. S kým jsi, t-vý jsi. Lpř.,
Sb. uč.

Takt v hudbě. Cf. Kram. Slov. Podlé
taktu. Posp. — T. stenografický. Těsnop.
50. — T. = způsob, když člověk na pravé
uhodí neuměje udati jasných důvodů. Dk.
P. 134. T. = vkus. Jemný t. Pdl. Politický
t. J. Lpř. Šťastným taktem veden jsa pro-
nesl. Šml.

Taktika. Vz Kram. Slov.

Takto. Lidé často mnieti budú po své
věštbě, by mělo býti velmi dobře, když t.
bude aneb t., anoť zle bude. Št. Kn. š. 10.
— Ktorá že mi bude na t. r. (teď rok)
žena? Koll. Zp. I. 297.

Taktovosť, i, f. T. metrická. Dk. Poet.
259.

Takvalencký darebáku! Brt. N. p. 485.
Takvalent, a, m. = kakvalent. Šd.

Ťakviť = stopovati, Slov. Ssk , obrysy
značiti, objevovati. Slavč. 42. — sa = mí-
hati se. Kostel sa v dálce ťakví. Ť-ví se
mi v hlavě (něco se mi v hlavě plete).
Oziminy sa ťakvíja (sbírají se). Val. Brt.
D. 277. Vck.

Taky = také. Brt. D. 176.

Taký. Mkl. Etym. 367. Slyšav řeč takú.
Anth. I. 3. vd. 34. Jakýž otec, takýž syn,
takýž duch sv.; S také výsosti; v takú
nízkosť. Št. Kn. š. 14., 20. (138., 140.).

Takž. A jakž t. počne sv. trojici pozná-
vati. Št. Kn. š. 25.

Tál. Vz List. fil. IX. 296., Výb. I. 795.
Ten dvojí odplatu má v tále. Arn. 2119.

Taláceti se. Král nikdež na jednom
miestě dlúho nebyl, neb sě jest vždycky
po loviech talácel. Arch. VII. 434. T, se
ulicemi. Rgl. T. se, schillern, opalisiren. Hř.

Taládr, u, m. = toulka. Jdou z t-dru
U Bydž. Kšť.

Talafatka, y, f. = šarapatka. Val. Brt.
D. 277. Slov. Čkžk. I. 87., II. 164.

Talafatkár, a, m. Iba t., žartovník,
hubač, potrimiska. Slov. Phľd. I. 1. 5.

Talafatkovati. Švihák a sveták so sve-
tom t-jící. Phľd. I. 1. 21.

Talafus = Čech s Jiskrovým vojskem
do Uher přišlý, v městě Jagři při nepro-
zřetelném navštívení milenky života zba-
vený. Koll. Zp. I. 439. — Eště si ty mladý,
muoj milý T., prvej choď na vandry alebo
vojnu zkus; Mala som frajera i dneska
i včera, bielý je jako hus, ale je T. Koll. Zp.
I. 31. Cf. Ťalo (dod.). — T. Jan z Ostrova.
Mus. 1859. 163.

Ťalap, a, m. = sprosťák, hlupák. Slov.
Rr. Sb.

Talárový pláštík. Bor. 1.

Talavaška. BR. II. 879. b.

Tále. Cf. Jagičův Archiv XI. 140., List.
fil. IX. 296. Dávají svój život v táli (zá-
stavu). Hr. rk. 271. Udá-liť se jměti svého
jako v táli kdy rovného. Sv. ruk. 222.
(211.). Maria, já tě věrně chváli, dávaje
duši, tělo v táli. Sv. Mař. v. 315. Tálí po-
tvrdichu slovce. Ezp. 2603. (2605.) Ty
přijmi v svú věčnú táli. Pravn. 2721. (2681.).
By na tě všecko přijíti musilo v tvú mocnú
táli. Ib. 2423. — T. = řeč, povídka. O němž
tak bohatú táli tento pústenník pravieše.
Kat. v. 544. (List. filol. IX. 296.). Každýť
blázen sám se chválí, nebť súsedóv nemá
v táli. St. skl. III. 211. Bili v tvú svatú
šiji řkúc: Tiem buď v našiej táli pozdraven
židovský králi. Pravn. 988. — Pozn. Dle
Jir. znamená t. v Kat. 1030. zástavu.

Talec. Škaredý jsou t. na nás vyrazili
těmi uherskými listy. Výb. II. 1268. Cf.
Mkl. Etym. 345.