888

Talent, mince česká v 13. stol. = libra.
2½ t. = hřivna stříbra. Pal. Rdh. II. 113.,
114. — T. = vloha. T. pozorovatelský, or-
ganisatorský. Mus.

Talián, a, m. = čes. tanec. Škd. — T. =
uzenka dle ital. způsobu udělaná. Us. Kšť.

Taliančina, y, f., italienische Sprache.
Us. Šd.

Taliga. Mkl. Etym. 348. Asi z rumun. =
dvoukolový vozík. Brt. D., 277.

Taliján, vz Talián. Říkadlo: Bombi
bombi bom proti Klatovom. Kdo je tam?
Taliján. Co tam dělá? Vaří kaší. Čím ji
mastí? Kolomastí. Čím ji jí? Lopatou, až
má duši chlupatou. U Kdýně. Rgl.

Talíř. Mkl. Etym 346. Dělá, jakoby byl
na mísu a je sotva na talířek (o honosném).
U Studené. Vlchř. — T. v hrnčířství =
kruh, na němž se pracuje. Vz Nadkruží.
Vchř. — T. = kladka řemenná. T. hnací,
lichý, prováděcí. NA. IV. 30., 31., 35. -
T. = tisíc. V řeči zloděj. — T. Matouš,
nar. 1835., dr. a prof. rak. finančnictví při
praž. univers. Vz Rk. Sl.

Talířek, vz Talíř. — T. = pole u Je-
víčka. Pk.

Talířkovitý. T. jimadlo. S. N. X. 219.

Talířkový = talířový. T. železa. NA.
IV. 117.

Talířovitý, tellerartig Šd.

Talířovka, y, f. = talířová pec, Teller-
ofen. Hř.

Talisman, vz Amulet.

Táliť sa = pohodlně se živiti. Slov. Zá-
tur.

Talkový. T. břidlice. Krč. G. 263.

Talmudista, y, m., pl. -sté, Talmudist,
m. Vz Talmud.

Tálník, a, m., druh nádenníka. Tk. VIII.
380.

Taló = ta dolu. Sb. sl. ps. I. 187.

Ťalo, a, m. = talafus, hlupák. Slov. Rr.
Sb.

Talokněnka, y, f. = kostrounek. Sl. les.

Talokrevnosť, i, f. Čs. lk.

Talov. Mkl. Etym. 346., Slov zdrav. 364

Talovitosť, i, f., Eiterung. T. krve,
Piämie. Cf. Slov. zdrav. 364.

Tam. Mkl. Etym. 367. T. = do toho místa.
Co platno, musíme tam všichni (umříti);
Šel tam, odkud se nikdo nevrátí. Tkč. —
T. = na onom místě. Už ví, jak je to tam
(umřel); Už se tam raduje; Je tam; Už t.
odpočívá, dříme, spí, hnije, tlí, práchniví.
Tkč. Neb což zde věříme, to t. uzříme.
Št. Kn. š. 8. — T. Dělá co tam to tam
(o všecko pryč), div se nepřetrhne. U Kr.
Hrad. Kšť. — T. v laštině slyšeti velmi
často za řeči sluchu cizincovu zcela nad-
bytečně. Dži tam do hruma. Ja tam ně-
pravím, že... Vz Brt. D. 176. — Cf. Tamo
(dod.).

Tamac = tam. Kdo t. půjdze. Slov. Koll.
Zp. II. 40.

Tarnarinda. Cf. Slov. zdrav. 364.

Tamariusové opice. Vz Brm. I. 1. 223.

Tamarišek. Cf. Kram. Slov., Rosc. 147.

Tambor, vz Tambour. — T., a, m. =
tlusté dítě. Us. Kšť. — T., u, m. = břicho,
nácek. Nacpati si t. U Košic. Brnt.

Tambour = malý násep střehoucí prů-
chody na hradbách. NA. III. 145.

Tambourovati. Tambor tamboruje, šuhaj
mašíruje. Sl. spv. IV. 144.

Tamdlenonc = tamhle. Us. Kšť.

Tame = tam. Mor. Brt. D. 176.

Tamej = tam. Mor. Brt. D. 176.

Tamejky = tam. Mor. Brt. D. 176.

Tamější. Cf. Pdg. 1886. 179.

Tameky = tam Mor. Brt. D. 176.

Tamež = tamtéž. Josef t. jíti chtieše.
Výb. I. 398.

Tamcha, y, f., os. jm. 14. stol. Mus.
1880. 467.

Tamo. Cf. Mkl. Etym. 367. ,Semo tamo'
říkají affectantes archaismos, lépe říci: sem
tam. Bl. 270. J'mu bylo všecko známo
v zemi, v moři, v hvězdách tamo. Alx.

Tamocel. Z t. = z tam odtud, von dort
her. Val. Vck.

Tamoj = tam. Mor. Brt. D. 176. Semoj
t. Ib.

Tamojší = tamější Slov. Šd.

Tamok = tam. Mor. a slov. Brt. D.
176., Phľd. V. 67.

Tamošný = tamotný, tamější. Slov.
Chlpk. Sp. 170., Ssk.

Tamožilec, lce, m., der dort Lebende.
Šf. III. 179.

Ťampadlo, a, n. = noha. Brt.

Ťampala, y, m. Ten f., kde (kudy) se
tam zas ťampá! U Bzence na Mor. Šd. Vz
násl.

Ťampati se = tápati, šmaťhati se po
mokrém místě. U Bzence. Šd.

Tampelačka, y, f. = potok v Semilsku.
Mzr. 146.

Tampelák, a, m. Proč se říká: T-láci
vzhůru! Vz Sbtk. Krat. h. 116. Vz násl.

Tample, ves u Nové Paky; sam. u Se-
mil.

Tampon = chuchvalec vaty atd. do rány
atd. Vz Slov. zdrav. T. nosový, Wld., pruž-
cový; Zavedení t-nu.

Tamvocať = tamodsud. Us. Rgl.

Tamvotať = tamodsud. Us. Rgl.

Tamyk, tamykoj, tamyky = tam. Mor.
Brt. D. 176.

Taň. Na tej našej tani, tancují tam šo-
hajíci. Koll. Zp. II. 84. Maďar zakládá na
polích taně, salaše. Pokr. Pot. I. 72. —
Němc. VII. 107.

Taňa = taň. Tane = osamotnelé budovy
hospodárske na rovinách. Slov. Rr. Sb.,
Phľd. VI. 221., Sokl. I. 84. — T. = tůně,
Tiefe. Slov. Bern.

Tanagra pták. Cf. Brm. II. 2. 398. až
399.

Ťanatati. Opilý se ťanatal po cestě
k domu (potácel se). Slez. Šd.

Tanati = tančiti (v dětské řeči). Mor.
Brt. D. 18. Tanej, tanej tanulinky. U Ko-
šic. Brnt.

Tancovačka, y, f. = taneční zábava.
Us. Rgl.

Tancovati. Alb. 43. a., Št Kn. š. 143.
Tancevati. Hr. rk. 275. V Plzeň, dupčiti.
Otm. Zdrav, Vašku, tancováł (říká se tomu,
kdo maje někde nějakou pořízenou špatně