Předchozí (887)  Strana:888  Další (889) |
|
|||
888
|
|||
|
|||
Talent, mince česká v 13. stol. = libra.
2½ t. = hřivna stříbra. Pal. Rdh. II. 113., 114. — T. = vloha. T. pozorovatelský, or- ganisatorský. Mus. Talián, a, m. = čes. tanec. Škd. — T. =
uzenka dle ital. způsobu udělaná. Us. Kšť. Taliančina, y, f., italienische Sprache.
Us. Šd. Taliga. Mkl. Etym. 348. Asi z rumun. =
dvoukolový vozík. Brt. D., 277. Taliján, vz Talián. Říkadlo: Bombi
bombi bom proti Klatovom. Kdo je tam? Taliján. Co tam dělá? Vaří kaší. Čím ji mastí? Kolomastí. Čím ji jí? Lopatou, až má duši chlupatou. U Kdýně. Rgl. Talíř. Mkl. Etym 346. Dělá, jakoby byl
na mísu a je sotva na talířek (o honosném). U Studené. Vlchř. — T. v hrnčířství = kruh, na němž se pracuje. Vz Nadkruží. Vchř. — T. = kladka řemenná. T. hnací, lichý, prováděcí. NA. IV. 30., 31., 35. - T. = tisíc. V řeči zloděj. — T. Matouš, nar. 1835., dr. a prof. rak. finančnictví při praž. univers. Vz Rk. Sl. Talířek, vz Talíř. — T. = pole u Je-
víčka. Pk. Talířkovitý. T. jimadlo. S. N. X. 219.
Talířkový = talířový. T. železa. NA.
IV. 117. Talířovitý, tellerartig Šd.
Talířovka, y, f. = talířová pec, Teller-
ofen. Hř. Talisman, vz Amulet.
Táliť sa = pohodlně se živiti. Slov. Zá-
tur. Talkový. T. břidlice. Krč. G. 263.
Talmudista, y, m., pl. -sté, Talmudist,
m. Vz Talmud. Tálník, a, m., druh nádenníka. Tk. VIII.
380. Taló = ta dolu. Sb. sl. ps. I. 187.
Ťalo, a, m. = talafus, hlupák. Slov. Rr.
Sb. Talokněnka, y, f. = kostrounek. Sl. les.
Talokrevnosť, i, f. Čs. lk.
Talov. Mkl. Etym. 346., Slov zdrav. 364
Talovitosť, i, f., Eiterung. T. krve,
Piämie. Cf. Slov. zdrav. 364. Tam. Mkl. Etym. 367. T. = do toho místa.
Co platno, musíme tam všichni (umříti); Šel tam, odkud se nikdo nevrátí. Tkč. — T. = na onom místě. Už ví, jak je to tam (umřel); Už se tam raduje; Je tam; Už t. odpočívá, dříme, spí, hnije, tlí, práchniví. Tkč. Neb což zde věříme, to t. uzříme. Št. Kn. š. 8. — T. Dělá co tam to tam (o všecko pryč), div se nepřetrhne. U Kr. Hrad. Kšť. — T. v laštině slyšeti velmi často za řeči sluchu cizincovu zcela nad- bytečně. Dži tam do hruma. Ja tam ně- pravím, že... Vz Brt. D. 176. — Cf. Tamo (dod.). Tamac = tam. Kdo t. půjdze. Slov. Koll.
Zp. II. 40. Tarnarinda. Cf. Slov. zdrav. 364.
Tamariusové opice. Vz Brm. I. 1. 223.
Tamarišek. Cf. Kram. Slov., Rosc. 147.
Tambor, vz Tambour. — T., a, m. =
tlusté dítě. Us. Kšť. — T., u, m. = břicho, nácek. Nacpati si t. U Košic. Brnt. |
Tambour = malý násep střehoucí prů-
chody na hradbách. NA. III. 145. Tambourovati. Tambor tamboruje, šuhaj
mašíruje. Sl. spv. IV. 144. Tamdlenonc = tamhle. Us. Kšť.
Tame = tam. Mor. Brt. D. 176.
Tamej = tam. Mor. Brt. D. 176.
Tamejky = tam. Mor. Brt. D. 176.
Tamější. Cf. Pdg. 1886. 179.
Tameky = tam Mor. Brt. D. 176.
Tamež = tamtéž. Josef t. jíti chtieše.
Výb. I. 398. Tamcha, y, f., os. jm. 14. stol. Mus.
1880. 467. Tamo. Cf. Mkl. Etym. 367. ,Semo tamo'
říkají affectantes archaismos, lépe říci: sem tam. Bl. 270. J'mu bylo všecko známo v zemi, v moři, v hvězdách tamo. Alx. Tamocel. Z t. = z tam odtud, von dort
her. Val. Vck. Tamoj = tam. Mor. Brt. D. 176. Semoj
t. Ib. Tamojší = tamější Slov. Šd.
Tamok = tam. Mor. a slov. Brt. D.
176., Phľd. V. 67. Tamošný = tamotný, tamější. Slov.
Chlpk. Sp. 170., Ssk. Tamožilec, lce, m., der dort Lebende.
Šf. III. 179. Ťampadlo, a, n. = noha. Brt.
Ťampala, y, m. Ten f., kde (kudy) se
tam zas ťampá! U Bzence na Mor. Šd. Vz násl. Ťampati se = tápati, šmaťhati se po
mokrém místě. U Bzence. Šd. Tampelačka, y, f. = potok v Semilsku.
Mzr. 146. Tampelák, a, m. Proč se říká: T-láci
vzhůru! Vz Sbtk. Krat. h. 116. Vz násl. Tample, ves u Nové Paky; sam. u Se-
mil. Tampon = chuchvalec vaty atd. do rány
atd. Vz Slov. zdrav. T. nosový, Wld., pruž- cový; Zavedení t-nu. Tamvocať = tamodsud. Us. Rgl.
Tamvotať = tamodsud. Us. Rgl.
Tamyk, tamykoj, tamyky = tam. Mor.
Brt. D. 176. Taň. Na tej našej tani, tancují tam šo-
hajíci. Koll. Zp. II. 84. Maďar zakládá na polích taně, salaše. Pokr. Pot. I. 72. — Němc. VII. 107. Taňa = taň. Tane = osamotnelé budovy
hospodárske na rovinách. Slov. Rr. Sb., Phľd. VI. 221., Sokl. I. 84. — T. = tůně, Tiefe. Slov. Bern. Tanagra pták. Cf. Brm. II. 2. 398. až
399. Ťanatati. Opilý se ťanatal po cestě
k domu (potácel se). Slez. Šd. Tanati = tančiti (v dětské řeči). Mor.
Brt. D. 18. Tanej, tanej tanulinky. U Ko- šic. Brnt. Tancovačka, y, f. = taneční zábava.
Us. Rgl. Tancovati. Alb. 43. a., Št Kn. š. 143.
Tancevati. Hr. rk. 275. V Plzeň, dupčiti. Otm. Zdrav, Vašku, tancováł (říká se tomu, kdo maje někde nějakou pořízenou špatně |
||
|
|||
Předchozí (887)  Strana:888  Další (889) |