889

pochodil). Brt. D. 195. — kde. Vlny tančí
v chobotu, kolem lodi. Osv. S těmi mně
k hanbě a na příkoř pod okny tančil. Sá.
— jak. Jak tancuje farář, tak po něm
osada. Zbrt. Řeckým taktem tancuje. Č. Rž.
XCIII. Po něčí hudbě t. Bart. 127. Ktož
rádi tancují, ti své tělo ofěrují ďáblu. Hr.
rk. 275. — kdy. Nechá-li děvče rozmeteno,
při muzice prý netančí. Us. Kšť. Lépe by
bylo orati než v neděli tancevati. Hr. rk.
275.

Tancovka, y, f. = istá hubka s tenkým
hlúbikom, jedlá. Slov. Zátur. Vz násl.
Tanček.

Tancovna, y, f., Tanzsaal, m. Us. Vz
Tančírna.

Tancula, y, f. = tanculena. Mor. Brt. D.

Taňcula, y, f. = hora v Těšínsku.
Sláma Putov. 221.

Tanček, tančok, u, m., marasmius orea-
des, houba Tančeky majú velmi tenučký
stonek (hloubek) a pomerne dost široký
klobúk, rostú na lukách, sú malé, biele a
majú tvrdé mäso a príjemnou vôňu. Slov.
Zátur., ZObz. XXIII. 145. Cf. Tancovka
(dod.).

Tančíř, e, m., vz Tancéř.

Tančok = druh houby v trávě rostoucí.
Slov. Ssk. Vz Tanček (dod.).

Tandariáš. Cf. Výb. I. 826. nn., Jg. H.
1. II. 70., Pyp. K. II. 300., Sbn. 180., 183.,
308., Hš. Dod. I. 11. č. 70., Vlč. 43., Rk.
Sl. V novější době psali o něm doc. Kraus
a prof. Mourek.

Tandem, u, m. = trojkolka pro 2 osoby
(velociped).

Tandler Jos. Cf. Mus. 1862. 272., Šb.
Dj. ř. 298., Bačk. Písm. 174., 218., 228.,
932., Rk. Sl.

Tandlét, u, m. = Tandelmarkt? Vz Wtr.
Obr. 542.

Tanec. Cf. Mkl. Etym. 347., Sdl. Hr. II. 62.,
Tk. VIII. 503., Kram. Slov., Česko-morav.
písně 218. nn.. Er. P. 343. nn., 256., Št. Kn.
š. 166., Tancovati (Hr. ruk. 285.). T. české
mimo již uvedené: ambit, baboračka, ba-
borák, blatská, budějovická, bzíkota (strč.,
Ott. IV. 1026.), cibulička, cukrabant (cf.
Ott. V. 771. a.), cvrček (Ott. V. 803. b.),
čepení, čert, doušky, dudačka, dudák, dutky,
fasuněk, hambalky, hoptáč, houpačka, hrách
a kroupy (Zbrt. 170.), hrachová, huračica,
husar, husitská, chodovská, chytavá, ječ-
men, káča (NZ. I. 136.), kačer, kalhoty,
kaplanka, kaprál, kapusta, kedluben, kle-
kavá, klempák, klouzák, kolečko, kolíbavka,
kolovrátek, komárna, komediantka, kominík,
korbel, kostelák, kovář, kozačka, kozel,
krakovec, kráva, krocan, krosna, křepelka,
křižák, kucmoch, kudlička, kukavá, kúlaná
(mor.), kuželka, landverák, laskavec, lato-
vák, ležák, malení, manžestr, marjánka,
medvěd, minet, motak, mrkvička, myslivec,
nabíhaná, na niněru, nový svět, obrok,
obtulaný, od země, osmička, ovčák (Brt.
Sv. 63.), pančava, pasačka (NZ. I. 135.),
pastýř, pepík či kalamajka, plácavá, placek,
plačtivá, podbírská, polka dvojitá, praskač,
proti sobě, protivínská, průchod, pšenička

(NZ. L 133.), putna, rak, rákosí, rejdo-
vačka, rekrut, řetěz, řezanka, rusák, salát,
sasák, silnice, skočná, slepá, slepička, směska,
smyk (mor.), sprosťák, strniště, šáteček,
šmitec, šotiš, šoufek, špacír, štajryš, švihák,
talián, tkadlec, točák, ťopka, trajdák, tra-
kař, třasák, třínožka, trnky n. plácavá
(NZ. I. 132), tuchoměřická, umrlec, valach,
vika, vosňák, vošatka, votava, zahradnická,
zákolanská, zákonopí, zastavovaná, zbra-
slavan, zelenák, zouvák, zpátečná, ztracená
(mor.), žába, žežhulička, žid. Škd., Bačk. exc,
Srb. Honzíček, rovenačka, sedlák, tetka.
NZ. I. 458.-461. T. moravské mimo již uve-
dené: bělinka, blacká, cófavá, cufák, čapavý,
černá vlnka, danaj, dudy, hanácká, hladký,
holúbek, holuběnka, hubičková, hulán, cho-
ďavá, choďová (coufavá), Janek, jatelinka,
káčer, kadláček, kalamajka, kanafaska, ko-
níček, kopistová, kot (zvláštní svatební t.
Brt. Sv. 63.), koval, kozák, kožuch, krá-
lovničky, křižna, křížový, kukačka, kúlaná,
ležák, marevská, moravská, mysliveček,
opačitý (s leva na pravo tančený. Brt. Sv.
64.), ovesňák, páv, požehnaný, praskač, při-
klekavá, na řádky (vz Zavádka), rajdák
(rejdovák), ras, ruská, sedlcká, sekerenka,
silnice, smyk, starodávný, strmisková, šá-
tečkový či šátková, šiml, šmuryna, šústavá,
švihák, tetka, točený, třaslavica, trnaveček,
troják, trojky, valašská, vláčitá, vrták, vr-
těná, zahradnická, závaďák, zbojnická, ztra-
cená, žabská, žďuchavá, židovská. Cf. Brt.

III. str. LXXIII. O t. mor. Cf.; Nár. tance
mor. Návod sestavil a obrazci opatřil K.
Sigmund Haberský. Nár. Listy. 1891. č. 22.
(feuill.). Cupek, nár. tanec slezský. Ott. V.
783. Tance o masopustě, vz Zbrt. 13.—28.,
30., 34., t. pochodňový, ib. 25., řezníkův
34., vlaský, 35., menuet 42., balet 42., o let-
nicích 115., 116., ovčácký, 125., řetězový
125., hrách a kroupy 170., předák 170., o po-
svícení. 170.—172. O tanci antickém. Na-
psal dr. Jos. Král. Celý den je jako v tanci
(má mnoho běhání, práce). Us. Tkč. Kúde-
lečka kúdelná, nebudem ťa priasti, radšej
pôjdem na tanec nožičkami triasti. Sl. spv.

IV. 124. A v nedelu na tanci tak sme sa
zvrtali, jak by sme sa sto rokov boli už
poznali. Bl. Ps. 39. Rozvedli ten t. tím
obyčejem (hleděli zrušiti smlouvu). Bart.
220. V tanci ide ako v otčenáši, prijde
domov ledvác nohy vláči. Slov. Zátur. Do
tance jak pták a do práce jak kvak! Mor.
Vck. Tance vyvázeti. Bartol. O dívce, s níž
nikdo netančí, říkají: Sotva ji jeden nepo-
padl, už jí druhý pustil! U Bělohr. Bf. Ten
t., kterýž zavedli předse, konali jednostejně
(zůstali takými, jakými byli dříve). Bart.
78. — T. sv. Víta. Vz Slov. zdrav.

Taneční pořádek, věneček. Us. Pdl. T.
písně. Vz Sš. P. 602., 799., Brt. N. p. I.
279. nu.

Tanečnice, agaricus campestris, houba.
Gom. Bartol. — T. = potok a lesní kotlina
v pohoří karpat. Škd.

Tangencialní napjetí, Pck. 31., vážky.
ZČ. I. 299.

Tangentoida, y, f. = jistá křivka. Vnč.
59.