890

Taniär, u, m. = talíř. Slov. Koll. Zp. I.
307. Vz násl.

Tanier, u, m. = talíř. Slov. Sl. ps,
Němc. VII. 62.

Tanierik, u, m. = talířek. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 15, II. 72.

Tanierovito = talířovitě. Rastliny ty t.
sa rozkládajú. Slov. ZObz. XXIII. 79.

Tanierovitý = talířovitý. T. kvet. Slov.
Phľd. II. 91.

Tanistierka, y, f., zdrobn. tanistra Slov.
Phľd. VIII. 132.

Tanlíř, e, m. = obchodník v tandlmarku,
tandléř. Výb. II. 365.

Tanner Mat. Vz Mus. 1883. 398., 1884.
398., 1885. 402., 1886. 653. — T. Jan. Vz
Mus. 1884. 398., 1886 653

Tannin. Cf. Rm. I. 161 , Schd. I. 387.,
Slov. zdrav. 365., KP. VI. 207.

Tanouti. Tane ptáče, neuletí-li, ale uskáče
Bl. 294. — komu kam. Milosť Kristova
jemu v srdce tanula. ZKr. Tehdy mu na
mysl tanu. AlxV. v. 769. (HP. 19.). —
kde. Něco mi na jazyku tane. Šml. T-lo
mu na srdci, na mysli, aby . . . Pass. mus.
330., 366.

Tant. Vždy v to někaký tajný t. uvrže;
Mnoho tantóv nepotřebných vymýšleti Št.
Kn. š. 11., 170. 5.

Tantati = za blázna míti, šiditi. Stále
ho tantá a neplatí. U Kr. Hrad. Kšť.

Tantéř. Krnd. 140., Št. Kn. š. 34. 28

Tantování. Vz násl. Krnd. 172. a.

Tantovati. Krnd 38. a. Oči se vymlú-
vajú, že ony nic neznajú, čím by srdce tan-
tovaly, že nic nevěděly. Koll. Zp. II. 254
O statky lidi tantují; Kteříž lidi tantují
o jejich spasení. Krnd. 46., 60 Kněžie
(tam) dvorným (divným) obyčejem lidi o pe-
nieze tantují. Arch. VII. 433. Vz Tantati
(dod.).

Tantúch, a, m. Ako boh svetla a ľudí
čili Tato premienil sa čo černoboh na Ta-
túcha anebo T-cha, ktorý v nočních tmách
navštěvoval spiacich a dlávil jich, trýznil
a tantušil. Tóth. Slov. Báj. I. 73.

Tantušiti. Vz konec předcház. článku.
Ces noc v krčme žerie, ráno mňa t-ší. Koll.
Zp I. 11.

Ťanu = inu, ovšem. Km. Odpověď v mor.
Val. začíná často slovci: Tanu ťa Brt. Jak
se máš? Ťanu, po troše. Brt. D. 188. Je
ten člověk bohatý? Tanu na mu hříšnú,
a jak! Mám-li íť s vámi ? Ťanu, udělajte si,
jak chcete. Mor. Brt. D. 176.

Tanuškati = tančiti (v Dětské řeči). Cf.
Tanati. Mor. Brt. D. 18.

Tanystra. Mkl. Etym. 109., 346.

Tapa, y, f. = noha (s opovržením) Brt.
Cf. Tampadlo (dod.).

Tapač, Krnd. 168.

Ťápačka, y, f., slez. čápačka = rozřídlé
bláto na cestách po dešti, blátivá cesta Cf.
Mlazgačka. Mor. a slez. Šd.. Brl. D. 277.

Tapakalo, a, n. = štidlák pták. Brm.
II. 2. 655.

Ťapal, vz Rozťapati (dod.).

Ťapaňa, ě, f. = motyka. Val Vck.

Ťápanec, nce, m. = něco rozťápnutého,
rozšlápnutého na široko, na př. kravinec.
Mor. Šd.

Ťápanice, e, f. = tápačka. Mor. Šd.

Tapart. Výb. II. 1182. Ten je na tapart.
Vz Opilý. Sn.

Tápati. — abs. Obě lodie jako tápachu.
Ev. ol. 282. — kde: v moři. Št. Kn. š.
2., 3. V pekle t. věčně budeš. Hr. rk. 337.
Cíl všech v tomto světě tápajících. Kar.
50. — čím kudy: holí cestou t. Zr. An.

Ťápati také = mlaskavě jísti, Vck., Brt.
D. 277.; křoupati (ovoce). Brt.

Ťapčiti = mlaskavě jísti. Val. Vck. Vz
Ťápati (dod).

Tapet, u, m. Na t. něco přinésti = na
přetřes, na světlo. Us. Rjšk., Rgl.

Tapetovati = tapetami povléci. Us. Pdl.

Ťapiti, zärtlich mit der flachen Hand
schlagen. Cf. Ťapkati. Slov. Let. Mt. sl.
VII. 1. 14.

Ťapka = dnišťa (dod.). V Liptově. Rr.
Sb., Dbš. Sl. pov. I. 351. — Ť. = ťafka.
Mor. Brt. D.

Ťapkati. Když je máslo stlučeno, ještě
se ťapká (pomalu tluče), aby se srazilo
v kouli. Brt. D. 277. — koho čím. Dlaňou
po bokoch ho a po pleci ťapká. Hol. 19.

Tapša. Cf. Okrúhlo. T. už se hřeje na
peci. Phľd. IV. 58.

Ťapušenka. Ťapy, ťapy, t-ky, dal nám
pán Bůh dvě ručenky, aby dělaly a nožičky
běhaly. Hra s dítětem. Šd. Vz Tapušky.

Ťapuškati = tleskati. Rúčkami ť-ká.
Orl. II. 158.

Tarač pes, canis familiaris molossus. T.
anglický, c. f. m. gladiator, Buldogg. Cf.
Brffl. I. 625., 631.

Taradie, e, f. = veliká bouře, rumreich.
Mraky se kupí jako hrady, bude t. V Kr-
konš. Kšť.

Taradín. T., zelený t., veru ti, šuhajko,
k nám chodit neradím. Koll. Zp. 1. 154.
(189.).

Taraj, e, f. = tarajka. Slov. Rr. Sb.,
Ssk., Sldk. 90.

Taraja, e, f. = tarajka. Slov. Ssk.

Tarakán. Cf. Mkl. Etym. 347.

Taráňať = toulati se, mnoho běhati; usta-
vičně mluviti, pleskati. Val. Vck., Brt. D.
277.

Tarandár, a, m. = tarandák. Slov. Ssk.

Taránek, nku, m. = několik preclíků
v kolečko svázaných. U Vysokého Kšť.

Táranina, y, f. = tárání, pleskání. Slov.
Dbš., Let. Mt. sl. XI. 1. 47.

Tarant. Cf. Kram. Slov.

Tarantovati. Bosáku, někdes tarantoval
s pytlem po ulicích (žebrotou chodil). Krnd.
76.

Tarantule. Brm. IV. 726.

Tarár, u, m. = větrák, náčiní mlýnské
obili čistící. Vz KP. V. 614.

Taras. Cf. Kram. Slov. Dali z sebe na-
dělati t-sův (mohl jimi nakládati, jak chtěl).
Bart. 63. — T. = živý plot. V Podluží.
Brt. D. 277.