891

Taraska, y, f. = proutí, trní? Vz Taras.
Vši nemohúc sa živiť zo suchej t-ky, prešly
na mladú kukuricu Slov. N Hlsk. XVII.
291. — T. = dělo. Wtr. Obr. 267. Cf. Taras-
nice.

Tarasnice. Let. 68 , Výb. II. 1012., Arch.
VIII. 616., Pal. Rdh. II. 76. Petr puškař
slil Kadaňským t-ci dlouhou půl sedma
lokte ze 30 centnéřův. Let. 409. Dle Wtr.
Obr. 267. stříleli z t-nic na slabší zdi.

Tarasnička, y, f., zdrobn. tarasnice. NA.
III. 90., 92.

Tarasný. T. zeď NA. IV. 228.

Tarasový, Terassen-. T. zeď. Pcl. 112,
NA. IV. 190.

Tárati také = tlíti, modern. Val. Vck.
T. = žváti. Šf. III. 455, 508.

Ťarba = nemotora. Hdž. Čít. 182.

Ťarbavě = lenivě. Ť se kývati. Zátur.
Háj. I. 33.

Tarbík. Cf. Hlb. II. XXXV., I. 29., 37.,
178., Brm. I. 2. 349. nn.

Tarbíkomyš, i, f, dipodomys. Brm. I
419. Vz. násl.

Tarbíkovitý. T-tí, dipodida, Spring-
mäuse. Brm. I. 2. 346.

Tarča = terč. Val. Brt. D 277.

Tarče, e, n. = štít, scutum. Vz Tarč.
T. = štít malý kulatý n. trojúhelníkovitý.
Vz Zbrt. Krj. I. 178. Jedno s sebú mají t.
a kopie neb lanče. Mill. 111.

Tarčena. Místo ,trkavá' má asi býti
,tarkavá'. Vz násl.

Tarčina, y, f. = ovce tarkavá t. j. bílá
a červená. Mor. Brt.

z Tardy Heřm., nar. 1832., radní vrchní
evang. rady církevní ve Vídni. Vz Šb. Dj.
ř. 298.

Tarebka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Tareš, os. jm. Tyto hodiny jdou podle
Tarešova plotu (špatně). ČT. Tkč.

Tareť. Ak by hlava tarela (vlasy plznúť
počaly). Slov. Sokl. I. 32.

Targať = plaziti. Slov. Ssk.

Targavý = šerý. T. kráva, jež má černé
skvrny po bílé srsti. Val. Brt. D. 277.

Targový = trhový. Hank. Sb. 335.

Tarhoňa, ě, f. = strouhané těsto, gerie-
bener Teig. Slov. Bern.

Tarchavý. Cf. Mkl. Etym. 354.

Tařice. Cf. Mllr. 69., Ott. II. 36., Rosc.
145.

Tarifnictví, n. T. železných drah. Us.

Tarisňa, ě, f. = kabela Slov. Lipa.

Tarka, y, f. = trnka. Slov. Čarné očka
ako tarky. Sb. sl. ps. II. 1 47.

Tarkavosť, i, f., Buntheit, buntes Wesen.
Slov. Bern.

Tarkavý. Cf. Tarčina (dod.). T. svině.
Dbš. Sl. pov. VI. 35.

Tarko, a, m. = jm. strakatého psa. Mor.
Brt.

Tarkoš, e, m. = psí jm. Mor. Brt. Vz
předcház.

Tarlatan, u, m. = řídká látka bavlněná.
Cf. Kram. Slov.

Tarmarčiti proč jak. Z lakomstvie
t-čie slovy pokrytskými. Krnd. 46.

Tarmark. Cf. Zbrt. 113., Kram. Slov.—
Bart. 257., Let. 267.

Tarmať = vléci? Lež opovážil sa i ľud
slovenský do svôjho sídla zatarmať. Slov.
Let. Mt. sl. VI. 2. 29.

Tarmok, u, m., Trödler-, Tandelmarkt,
m. Rk., Bern.

Tárnik, a, m. Mnoho pravdivého obsa-
hujú slova veľmožným t-kom tuná pove-
daná. Sokl. I. 56. Slov.

Tárny = nákladní, Last-. T. vůz. Slov.
Koll. Zp II. 386. (I. 114.), Dbš. Sl. pov.
VII. 51., Bern.

Taročkový = trnkový. Čarné očka t-vá.
Slov. Sl. spv. V. 198. Cf Tarka (dod.).

Tarokáč, e, m. = tarokář. Jir. Ves.
čtení 254.

Tarokářský, Tarockspieler-. Jir. Ves.
čtení 254.

Tarokový, Tarock-. T. karty. Pdl.

Tarpan, a, m , divoký kůň v jihových.
Europě. Vz Brm. I. 3. 3.

Ťarpavosť, i, f. = ťarbavosť.

Ťarpavý, vz Ťarbavý.

Tarsula, y, f., Reisetasche. Slov. Bern.

Taršaný. Mkl. Etym. 354., Dbš. Sl. pov.
III. 84. a j.

Taršula, taršulka, y, f. = taška. Slov.
Phľd. V. 59., VIII. 170. Hajduch majúc
šablu pri boku, ostrohy na čižmách a t-lu
na patách visiacu Lipa I. 66.

Tartan = pestře kostkovaná látka vl-
něná. Vz Kram. Slov.

Tartas, u, m. = hřmot, povyk. ČT. Tkč.
Vz násl.

Tartasiti = křičeti, hašteřiti se. U Tiš-
nova Bkř. Vz předcház.

Tartovesa, znak písma. Vz Šf. III. 196.

Tartronový. T. kyselina. Rm. I. 526.

Tarvasiť = harvasiť, povykovati Mor.
Brt. D. 277.

Tasemnice. Cf. Slov. zdrav. 365., Kram.
Slov., KP. VI. 447., V. 533., Brm. IV. 2
161., Ves. IV. 163, Hlb. II. 512., Km. 1884.
715, Odb. path. III. 15., 20. nn. T. bez-
branná, t. mediocancellata, bodlinatá, t.
acanthorias, dlouhočlenná, t. solium, mada-
gaskarská, t. madagascarensis, rýhovaná =
bezbranná, tlustošíjná, t. crassicollis, vej-
čitá, t. elliptica, vroubená, t. marginata,
zakrnělá, t. nana, žlutoskvrnná, t. flavo-
punetata. Ktt. exc.

Tasemničí, Bandwurm- T. články.

Tasiti. Cf. Mkl. Etym. 347. — co zač:
zbroje za právo. Sl. ps. — se kam. T. se
k někomu (míti se k někomu). U Nov.
Města na Mor. Knrz.

Tasma. Cf. Mkl. Etym. 347.

Tasnocha, y, f. = košilka goralek těšín-
ských velmi těsně k tělu přiléhající. Sláma
Put. 210.

Tasovný. Kat. 2765. Je to konjektura
Erbenovi, k níž Gb. nemá důvěry, neb
toto slovo jest jinak neznámo. Cf. List. fil.
1882. 319.

Tassajo, a, n. = maso sušením ke kon-
servování upravené. V již. Amer. Vz KP.
VI. 475 Cf. Klabo, Pemikan (2. dod.).