892

Taška = knedlík nadívaný krupicí na
cibulce smaženou n. tvarohem U Č. Brodu.
NZ. I. 142. — T., rybník v Písecku.

Taškář. T-ři o jarmarcích. Vz Zbrt.
111.

Taškařice = zábava a p. Vz Taškařina
(dod.), Taškářství, 3.

Taškařina, y, f. = taškařice, taškařství,
čtveráctví.

Taškový, Taschen-. T. krytina, krytba.
Pcl. 88

Taštička, y, f., zdrobn. taška. Us.

Tať, a, m. = táta. Slov. DŠk. II. 124.

Ťat = títi. Us.

Tata = Tatra. Slov. Ssk. - T., mě.
v Uhřích mezi Rabem a Budínem. Pal. Děj.
V. 2. 247.

Táta. Vz Mkl. aL 107. a Etym. 347.
Starý t. = děd. V Podluží Brt. Cf. také
Máma (dod.). a Brt. Dt. 114. a 115.

Tatáč, e, m., vz Odedza (dod.).

Ťaťaný. Kdo slyší za sťanú, uslyší ťaťanú.
Slez. Tč.

1. Tatar. Cf. Mkl. Etym. 347.

2. Tatar. Cf. Brt. Dt. 228.
Tatarčaný = tatarčený. Sb. sl. ps. II.

1. 115.

Tatarčina, y, f. = tatarská řeč; řeč
uherská. Ppk. I. 193.

Tatarčiti = tatarským, maďarským či-
niti. Ppk. I. 193.

Tatarka = pohanka obecná, zvrhlá, Km.
1885. 7., má drsnou slupku a nejí se. Vck.

Tatárnik guľohlavý, echinops sphaero-
cephalus, rostl. Let. Mt. sl. VIII. 1. 26.

Tatarský. T zima (krutá) r. 1590 Wtr.

— T. = obrovský. Brt. D. 277.

Tatěk = tatek (nevážně). Val Slavč.
58.

Tatěnko, a, m. = zdrobn. táto (táta).
Na mor. Kopan. Brt. L. N. II. 108. Slov.
Šd.

Táti. Mkl. Etym. 346 , Šf. III. 488., 495.

— kde jak. Před ním všecko tálo v svě-
tle; Šero v sluji náhle tálo. Vrch.

Tatíček. Není piítelíéka nad tatíčka.
Sb. uč. — T. = šafář, místy pantáta. V již.
Čech. Jndr. Na Val. = hospodář. Slavč.
19. — T. = starý človek. Val. Brt.

Tatíčko, a, n. = tatíček. Slov. Rr. Sb.

Tatina, y, m. = otec. U Rychn. Gth.

Taťka, y, m. = tatík. Mor. Knrz.

Tatko, a, m. = tatík. Slov. Bern.

Ťato. Z ťato, z tadeto = odtud. Slov.

Tatobitský. Večer před poutí budí T-ští
kobylu. Vz Sbtk. Krat. h. 116.

Tátoš. Cf. Šarec (dod ), Mách. 67., 205.
T. je u Slováků báječný, divotvorný, ta-
jemstva plný kůň černé barvy a hubené
postavy; Obyčejný člověk prý nemůže bez
nebezpečenství na něm jezdiť. Koll. Zp. 1
423., 424.

Tátošík = kůň bohatýra dle báječného
koně Tátoše v pohádkách a písních lidu
slov. v Uhřích. Hdk. Kr. v. 214. — Koll.
Zp. I. 13. Vz Tátoš. — T. = zloděj, lou-
pežník. Slov. Rk. Sl.

Tatra (hora = otec), Matra (= matka) a
Fatra (= dcera). Phľd. II. 16. Vz Tatry.

Tatranec, nce, m. = Tatřan. Phľd. I.
1. 41., 43., Hol. 240., 241.

Tatranka, y, f. = Slovenka s Tater; řeč
tatranská, Šd.; sloven. časopis. Pal. Rdh.

I. 65.

Tatransko, a, n. = kraj tatranský. Us.
Tč.

Tatrín, a, m. = spolek na Slov., jenž
vydával knihy slovenské a podporoval slov.
studující, umělce a průmyslníky. Phľd. II.

2. 55., III. 371., Vlč. Lit. slov. 76.
Tatrmačky, pl., f., eitles Zeug. Rk.
Tatrman. Výb. II. 1525. Vodí ho na

t-ny (za nos). Dvors.

Tatrmanec, nce, m. Štyry kola v tanci
a dva t-nci a jeden pokušitel (vůz — koně
— pacholek). Mor. Brt.

Tátrum z theatrum. V N. Brodě = na
sebe nastavené věci, aby na ně někdo vy-
stoupil. Vodička.

Tatry, f., tedy : Tater, Tatrám atd. Šf.
III. 420. T. jmenují se již v nadací listině
bisk. praž. r. 973. Šf. Strž. I. 531. Tatrám
v prešburské a nitranské stolici říkají též:
Bílé hory. Hý. Ss.

Tatúch, a, m., vz Tantúch (dod.).

Ťatuchy, pl., m. = klochtanice, jídlo
špatně připravené. Slez. Šd.

Tatulek, lka, m. = tatínek. Slez. Sláma.
Put. 401. Laš. Tč.

Tatulka, y, m. = otec, tatínek. Val.
Brt.

Tatuš, e, m. = tatík. Slov. Sl. spv. V.
181.

Tatuško, a, m. = tatíček. Slov. Mt. S.
1. 66., Dbš.

Taubenek, a (ne; nka ; otec jeho byl
Němec Taubeneck).

Taufes, u, m. = žalář. V zloděj. řeči.

Tautochrona, y, f., cykloida = taková
křivá čára, na které libovolný hybný bod,
nechť se počne pohybovati z kterékoliv
jejího místa, dopadne vždy v témž čase do
nejnižšího jejího místa. Vnč. 54.

Tautologie Cf. Jg. Slnosť. 62.

Ťava. Cf. Mkl. Etym. 43. b.

Tavebný, schmelzwürdig. Hř.

Tavěcí tmel, Schmelzkitt, m. Sl. les. T.
oheň.

Taverna, y, f. = hostinec, vlas.

Taviareň, rně, f. = tavírna. Slov.
Loos.

Taviarstvo, a, n. = tavířstvo. Slov.
Loos

Tavič, e, m., Schmelzer, m.

Tavičský, Schmelzer-. T. horečka.

Tavík, u, m., Schmelztiegel, m. Dch.

Taviti se čím nač. Sklo žárem na teku-
tinu se taví. ZČ. I. 282. — se jak. Vrouc-
nosť jedněch do slzí se taví; Můj vzdech
se v slzy taví. Hdk.

Tavivo, das Schmelzgut. Hř.

Tavo = tam ven. Slov. Sb. sl. ps. I 187.

Tavolník. Čs. lk., Rosc. 165., Mllr. 101.

Tavon = tavo (dod.). Slov. Zátur.

Taxa vojenská od r. 1880., Militärtaxe.

Taxidermie, e, f. = vycpávání zvířat,
ukládání jich do líhu, vůbec umění zacho-
vati mrtvá zvířata neporušená. Rk. Sl.