894

Tečkovaný. T. krovky, papír, čára. Us.
Pruhovitě, jemně t. Kk.

Tečkovati čáru, punktiren. Jrl. 425.

Tečkovitý, punktirt.

Tečna vratová, Šln. I. 67., obratníková.
Stč. Dif. 186.

Tečnice, e, f., Tangente, f. Jd. Geom.
III. 11., Let. Mt. S. V. 2. 105. Vz Tečný.

Tečný. Tečná = přímka, která s kruhem
jen v jediném bodu se stýká. Jdč. T. pa-
prsky, ZČ. III. 7., rovina. Vnč. 3., 106.,
424.

-teď = náměstkový živel složených s před-
ložkami příslovcí : doteď, odteď, poteď =
dokud, pokud, odkud. Mor. Brt. D. 176.

Teď — hic, zde. Asn. 4. Nebo t. jest
Bóh. Ev. olom. 47. 15., Ž. kl. 47. 15. Teď
jest syn mój milý. Ev. víd. 2. T. ciesta
jich. Ž. kl. 48. 14. — Od t. = ex tunc.
Od t. hněv tvój. Ev. olom. 75. 8., Ž. kl.
75. 8. Stolice tvá od t. Ib. 92. 2., Ž. kl.
92. 2.

Teda. Cf. Mkl. Etym. 367.

Tedaj = tehdy. Mor. Brt. D. 176.

Tedě = ecce. Viece, nežli Jan t.; Aj dva
meče t. Ev. olom. 224., 257.

Teďka = teďko. Cf. Mkl. Etym. 152.

Teďkon = teďko. Us.

Teďkymej = teďko, nyní. U Rychnova.
Vk.

Tedovai = tehdy. U Lipova na Mor.
Brt. D. 176.

Tedť. Pakliby kto pomlúvání o pánu na-
šem takových nepozuostal, t. my osvědču-
jem, že . . . Arch. II. 268.

Tedy. Cf. Mkl. Etym. 367. — T. = tehdy.
T. to bylo, jak se nám kráva otelila. Us.
Šd.

Těha, y, f. = tíha. Slez. Šd.

Těhař. Št. Kn. š. 170. 21., Mkl. Etym.
351.

Těharka, y, f. = potok v Písecku.

Těhařství = rolnictví atd. Vz Těhař.
Št. Kn. š. 158. 22.

Tehda. Cf. Mkl. Etym. 367. T. v tu ho-
dinu. Pass.

Tehdejšek, polož před: Tehdejší.

Tehdová = tehda, toho času, damals.
Mor. Brt. Val. Vck. T. bylo tlúščka ovec
(mnoho). Brt. D. 278.

Tehdy. Cf Mkl. Etym. 367. Kohož t.
(= tedy) se báti budu ? Bart. 175. Na konci
za Št. polož: Kn. š. 2.

Těhel, vz Šlahoun (dod.) — T. = táhlo-
zpěv, tractus. Hnoj. 125.

Ťehelnice, Flossband. Sl. les.

Těhelný, Ziegel-. Vz Těhla. Slov. Pokr.
Pot. II. 188.

Těhlárský = cihlářský. Slov. Bern.

Těhlárství, n. = cihlářství. Slov. Bern.

Těhlice = pudná tyč u parního stroje.
Hrm. 97., Trieb-, Kurbel-, Pleuel-, Leit-
stange. Šmr. 77., 148., Zpr. arch. VIII. 45.
— T., těhlička = cihlička, Bügeleisen, n
Slov. Loos.

Těhličkovať, bügeln. Slov. Loos.

Těhlina, y, f., Glätteisen, n. Slov. Loos.

Těhlo = lodní provaz. Ta (postava) jak
pavouk sivý ve přízi těhel, provazců se
houpá. Čch. Sl. 86.

Těhlovina, y, f. = cihlovina, Ziegelerde,
f. Slov. Loos.

Těhlovitý = cihlovitý, ziegelartig. Slov.
Loos.

Těhlový = cihlový, Ziegel-. Slov. Loos.

Téhniť sa = tísniti, tlačiti. Zlinsky. Brt.
D. 277. Val. Slavč. 7.

Téhoden, vz Týden.

Téhodně = týdně. Vz Brs. 2. vd. 247.

Těhotenství. Cf. Slov. zdrav. 368., Kžk.
Por. 8., Čs. lk. Rejstřík. Poznání doby t
Kžk. 27.-33, Změny rodidel v t. Ib. 23.
Trvání t. 26. T. břišní, g. abdominalis,
děložní vejcevodové břišní, g. uterotubo
abdominalis, vaječníkové, g. ovaria, mnoho-
či vícenásobné, g. multiplex. Cf. Kžk. 21.,
22., 401.—402. T. dělohobřišní, g. utero
abdominalis, nepravé či klamné, g. falsa,
pozdní či zpozděné, g. serotina, pravé, g.
vera, prosté či jednoduché, g. simplex, va-
ječníkovejcovodové, g. ovariotubaria, vejco-
vododěložní, tubouterina. Ktt. exc.

Těhotky, pl., f., Priapismus. Exc.

Těhotnosť. Cf. Těhotenství, Sbtk. Rostl.
9. 299. 303.

Těhotný. Cf Takový (dod.).

2. Těch, a, m. = Klement. Kld. Rok. II.
404.

Těcha. Té se dožil těchy. Kká. Td. 9
Mé srdce dává těchu. Č. Kn. š. 211.

Technika válečná. Osv. I. 341. Stejnou
měrou s klesáním zevnější techniky klesá
i sám duch básnický. Anth. I. 3. vd. VIII.
T-ky pražské. Vz Ott. VI. 199. nn.

Tej. Noha mu v tej (tehdy) uhořela.
U Frýdka. Brt. D. 361.

Tejden, vz Týden. Us.

Tejměř = téměř, paene. T. všichni v po-
stavcových rúšiech chodie. Mill. 93.

Tejnořiti. Rais. Vým. 113.

Tejnosť. Výb. II. 1229, Pož. 119.

Těkač = běhoun, těkař. Dadie listy jed-
nomu t-vi z těch, ježto velmi skoro běžie.
Mill. 69.

Tekačka, y, f. = kapavka. Čs. lk.

Těkař, cursor. Mus. 1887. 213. (Zbyt.
leg. o sv. Kat.). Mus. 1890. 267.

Těkati. Cf. Mkl. Etym. 348. - jak. Vla-
štovek hejno kolem těká v reji. Osv. V.
757. Zrak plaše těká do kola. Vrch. —
kudy: světem. Šmb. Obraz za obrazem
duší jeho těká. Kká. — odkud kam.
Plachý pohled její těkal s tváře na tvář.
Hrts. — čím kam. Strýc na to místo a zas
k dveřím zrakem těkal. Kká. Td. — s kým
po krajině. Lpř. — kde: v horách. Us.

Těkavec. Č. Kn. š. 239.

Těkavosť kovů, látky. Rm. I. 51., 41.

Těkavý. Cf. Mkl. Etym. 348. T. = bě-
havý atd. T. motýl Pdl., hled. Osv Sen
jest t-vý. Dk. P. 102. — T. = utíkavý. T.
kapalina, Kk., látka, Rm. 24., Nerost. NA.
V. 474.

Tekla, y, f., os. jm. T. vyletěla z pekla,
uderila věchtěm, že ju žádný nechtěl. Mor.
Brs. Dt. 113.

Tekluša, dle Káča = Tekla. Sk.

Teklý. T. láva. Mj. 344.

Tekov, a, m. = míst. jm. v Uhřích. P.
Kal.