895

Tektonický, tektonisch. T. či skládavé
zemětřesení, údolí Stč. Zem. 789., 795.

Tekúcosť, fluctus. Ž. kl. 41. 8, 87. 8.

Tekutina krevní, Blut-, boubelová, Cy-
sten-. T. Fehlingova (jíž se vyšetřuje sta-
novení kvantity cukru hroznového). KP.
V. 24.

Tekutý. Cf. Mkl. Etym. 348. T. mýdlo
(ještě ne tuhé), Stč. Al., pohnojení, Dlj. 1.,
zatracenie (kořalka). Slov. Rr. Sb. Tekuté
neruší postu, fluidum non fringit jejunium.
Dch. — čím. Vz Sutý (dod.).

Tekvicový, vz Tykvicový. Slov Němc.,
Dbš.

Těkvina, y, f., Kürbisskraut. Slov. Bern.

1. -tel. Važitel. Šf. Strž. I. 119. Výšitel,
Erheber (vyšitel bylo by jako od vyšiti).
Saditi — sázeti — sazeč. Us. — Připojuje
se (-tel) ke kmeni infinitivnému základnímu,
kterýž se krátí, je-li dlouhý: vykupitel
(vykoupiti), kázati — kazatel, uměti —
umětel. Gb. Ml. I. 60. — Zdá se, že nikterak
se nesrovnává s duchem jazyka, když se
k vůli příponám má krátiti kmen mnohdy
z důležité příčiny zdloužený. Vz Prk. v Pdg
1886. 135. — Shledal jsem v Jg. Slovníku,
že z 292 slov v -tel ukončených 218 dlou-
hou kmenovou samohlásku krátilo, 74 však
(čtvrtina) nikoli a že je nekrácena i u do-
brých spisovatelů: Br., Jel., Kom., Kon.,
Krab., Ros., V., Žer. Zdrobnělé dlouží
krátkou kmenovou samohlásku, ale před
-ovati jí nekrátí. Vz -ovati (dod.). Z toho
jde, že nemusíme před příponou -tel dlouhé
kmenové samohlásky vždy a nutně krátiti,
in dubiis libertas. Cf. -dlo (i dod.).

2. -tel = náměstkový živel složených
s předložkami příslovcí: dotel, odtel, potel,
ztuodtel, ztamodtel, zatel. Mor. Brt. D. 176.

Tela = tolik. Laš. Wrch., Tč.

Teľacina, y, f. = teletina. Slov. Zátur.

Teľačka, y, f. = kráva, která má tele
Slov. Zátur.

Telák, u, m = trávník, u Kojetína. Pk.

Tělatečko, a, n. = telátko. Brt. N. p. II.
434.

Teľatník = teletník. Slez. Šd.

Tělce = tělo. Výb. I. 391., Ezp. 1647.
T. své mučiti. Sv. ruk. 328.

Telcový. Ž. kl. 105. 20.

Telč. Proč zvon v Telči křaptí ? Vz Sbtk.
Kr. h. 188.

Telček. Pass. mus. 387.

Tele. Cf. Mkl. Etym. 348. a aL. 11., Mách.
146, 153., 154., 161., 174. Po teleti kec
(o daleké přízni). Brr. Býti na teleti, při-
jíti domů na tele (o služebných, kteří ze
služby o vánocích vystupují a o novém
roce zase do nové jdou). Us. Rjšk. Je jak
mokré t. (padá-li někdo pořád na cestě).
Na Vsacku. Vck. Veselá mysl půl zdraví,
celé tele půl krávy. Us. Tč. Rozumí tomu,
jako t. varhanám. Brt. — Hádanka. Když
je malé, štyrma vládne, když je velké,
hory láme a po smrti chodí do kostela.
(Tele cicá 4 štrychy — vůl vozí dřeva —
boty). Brt. D. 158. — T. slité. Židé klaněli
se zlatému teleti (má vlastně býti: kuželi,
symbolu ohně). Sbtk. Výkl. 56. — T., os.
jm. Arch. VII. 645.

Teleangiektasia, e, f. = rozšíření vlá-
sečnice. Ott. II. 322.

Telecí hlava, y, m., os. jm. Wtr. Obr.
85. T. hruď nadívaná. Vz KP. VI. 520. T.
nožičky a uši smažené. 528.

Telecka, y, f. = telice, telička. Temuž
dvě t-ky v roce, jednu jalovičku. Arch. X.
10.

Telefon = dozon (dozvuk). Šd.

Telefonický, telephonisch. T. spojení.
Pdl.

Telegraf. Cf. Kram. Slov., Mus. 1848.
149., 1858. 109, Schd. I. 156. nn. T. geo-
metrický, Vnč. 8., požární. Pdl. Byl tu jako
po telegrafu (hned). Us. Tkč.

Telegrafický. T spojení, tyč, drát, kor-
respondence, řád, sazba. Us. Pdl.

Telegrafista, y, m., pl. -sté, Telegra-
phist, m. Mus. Křeč t-stů, Telegraphisten-
krampf.

Telegrafné, ého, n., Telegraphengebür,
f.

Telegrafník, a, m. = telegrafista. Kv.
1870. 307.

Telení. Pověry týkající se telení-se. Vz
NZ. I. 20.

Telenica, e, f. = jalovice. Slov. Sl. let.
III. 80.

Tělenko, a, n., zdrobn. tělo. Sb. sl. ps.
II. 1. 101.

Tělesenství. Hš. Dod. I. 25. č. 159., Sv.
ruk. SR. 766., K. IV. 10., Krist. 1. b., Pass.
mus. 331., 451., Ž. kl. 135. 25., 64. 3., 144.
21. T. na se vzal. Pass. Své t. bez po-
skvrny choval. Kar. 114. Podlé t. chtěl
smrť trpěti. Št. Kn. š. 20. (15., 67.).

Teleskopický, teleskopisch. T. hvězda
(jen dalekohledem viditelná), Stč., Mj., bá-
dání. Stč. Zem. 179., 236.

Tělesnoduševný. T. zjevy. Vch. Ar.
II. 5.

Tělesnosť = tělesný obsah, Körperinhalt,
m. Jd. Malba vzbuzuje dojem t-sti. Dk —
T., Leibeigenschaft, f. Koncem 18. stol.
Mus. 1891. 250.

Tělesný = hmotný. T. schránka, die sterb-
lichen Uiberreste, Dch., zbytky (mrtvola).
J. Lpř. — T. = k tělu se vztahující. T. po-
roba, Vlč., zmrzačení. Lpř. V duchovních
věcech i t-sných. Št. Kn. š. 29. — T. =
osobní. T. lékař. Mus. 1880. 96. To bylo t.
domnění Nikodemovo. Dik. II. 3. Aby slu-
žebníci pánů svých tělesných poslouchali.
V. — T. = na smyslech založený. T. mi-
losť. Št. Kn. š. 44. Ktož nechce ostati své
t. vóle. Ib. 19. T. cit. Vz Jg. Slnosť. 32.

Těleso a tělo synonyma. Vz Mus. 1845.
539. T-sa Malpighiova, Meissnarova, Vate-
rova, Wollfova, žíhaná, krevní. Vz Slov.
zdrav. 360. nn. T. fysické, mathematické
či geometrické, Jd. I. 1., Mj. 5., oblé, Jd.,
svítící, tmavé, osvětlené, průzračné či dia-
faní, neprůzračné či adiafaní, průsvitavé,
ZČ. III. 3., křivoploché, Jrl. 425., zárod-
kové, Frč. 13., chlorofyllové. SP. II. 101.
T. lodní, Schiffskörper. Dch. — T. = veliký
a silný člověk n. zvíře. To je t.! Us. Kšť.

Tělesořez, u, m., Stereotomie, f. Rk.

Tělesotvorný, körperbildend. T. moc.
Blý.

503*