898

se odívá. Č. Kn. š. 57. — T. = pronikavý,
ostrý. T. větr. Brt. D. 278. T. souhláska
(ostrá). Ndr.

Ten některý. Než cožby v nahoře psa-
ných knihách psáno bylo, ježtoby měst-
ského stavu se dotýkalo a oni by také
toho některého artikule pomáhati měli . . .
Vl. zř. čl. 554.

Tenor. Jakýž bývá t. položen, takýž
má diškant přistrojen býti, jinak by ne-
bylo zvučno. Krnd. 28. 6.

Tenora Jan, kapl. Vz Mus. 1886. 639.

Tenorovka = sokolská trubka. Rgl.

Tenosť = vybroušenosť v přednášení,
Feinheit im Vortrage. Nz.

Tenoulinký = tenounký. SP. II. 113.

Ten samý. Cf. Též samo platí o ....;
Jména táž sama jsou; Připomenuté svátky
jsou též samy ; V témž samém městě. Šf.
III. 22., 24., 85., 255. (Tam) nacházíme ty
samé pretense. Pal. Rdh. I. 81. Když to
samo za důkaz sloužiti může. Ib. I. 31.

Ténský. T. kultura. Cf. Ndr. Anthr. I.
19. a j. tam.

Tentakulit, u, m. = zkamenělá skořápka
drobných ploutvonohých plžů. Frč.

Tentakulitový. T. břidlice. Krč. G. 385.
Vz předcház.

Tentam. Je t. (umřel; pryč, zmizel).
Tkč.

Tento. Často bude žena mieti po té
věštbě naději řkúc : Ostanu po muži, zbudu
práce této neb této. Št. Kn. š. 10. Šaty na
tento den, tentodní šaty = všední. U Tur-
nova. Sá.

Tentodní, vz předcház.

Tentok = tento i takto. Mor. Rgl.

Tentokrát. Pro t. ti to odpouštím. Us.
Svolili k tomu, aby na t. několik doputo-
vaných stavu rytířského k volbě také při-
puštěno bylo. Pal. Dj. IV. 1 23.

Tentononc, vz Onačení (dod.).

Tentušiti = tlouci ? Zvalili ho na trávu,
t-li Slov. Phľd. X. 14.

Tentýž, týž. Vz Brt. Ruk. 83.

Teňučký = hezky tenký. Brt. D. 153.

Tenulenký = tenounký. Slov. Šd.

Tenulinký = tenounký. Let. Mt. sl. VIII.
2. 43.

Tenúnenký = tenounký. Brt. D.

Těnúť = plouti, schwimmen. Slov. Bern.
Lovili rybári ryby na Dunaji, viděli Ilonku
těnúť popri kraji. Chlpk. Sp. 31. Junák to
bľedý tam po vodě tenie. Ib. 47. Tenie
prutík, tenie, po tej bystrej vodě. Koll.
Zp. I. 244. (145.).

Tenzona, vz Vor. P. 108.

Tenže = týž. Slov. Ht. Vz Týž, Gb. Ml.
II. 87. 5.

Teorban, u, m. = hudební nástroj, kte-
rým národní pěvci ukrajinští provázely své
zpěvy. Pyp. K. II. 135.

Tep, Puls. Cf. Slov. zdrav. 366. T. Ob-
lenění tepu, Pulsverlangsamung ; t. červo-
vitý, pulsus vermicularis, čtveratý, čtver-
natý, p. quadrigeminus, druhotný vlny (dvoj-
ráznosť), discrotismus, dvojatý, p. bigeminus,
dvojpředrážkový, anadicrotismus, chabý, ne-
dostatečný, p. deficiens, malý, p. parvus,
měkký, p. mollis, mozkový, Gehirupulsation,

nadbříškový, p. epigastricus, nehmatný,
p. insensibilis, nepravidelný, p. irregularis,
nestejný, inaequalis, niťkovitý, filiformis,
obleněný, tardus, odporný, paradoxus, pilo-
vitý, serratus, plný, plenus, potřásavý,
vibrans, řídký, rarus, rozdílný, differens,
rychlý, celer, silný či mocný, fortis, slabý,
debilis, stažený, contractus, střídavý, inter-
mittens s. alternans, třeslavý, tremulus, tro-
jatý, trigeminus, tupý, myurus, tvrdý, tar-
dus s. durus, vbíhavý, intercurrens, veliký,
magnus, vlásečnic, capillaris, vlnitý, undo-
sus, vnitrooční, p. entopticus, entoptische
Pulserscheinung. Ktt. exc. Děva vznesla
ručku k tepům srdce tesklivého. Dch —
Bolestnými tepy a vrazy duše má unavena
byla. Koll. III. 317. Třeskuté tepy zvonu.
Čch. Bur. Vz Tepna (dod.).

Tepání hrdelnic, Pulsation der Jugular-
venen, krkavic, P. der Carotiden.

Tepárna, y, f. T. na pozlátko, Gold-
schlägerwerkstatt, f. Hř.

Tepati. Cf List. fil. X. 123. — co. Kto
tiepá drva. Bibl. olom. Eccles 10. — koho.
Hrom ho potepal. 1570. — kam (čím, od-
kud). V hlavu jeho třtí tepúce. Hr. ruk.
251. Hromem tepe na ně. Bart. 126. Tu na
se tepú z húfnic. Let. 157. — jak. Srdce
tepe volněji. Ves. I. 61. Tak ji velmi te-
piechu, až potoci těčiechu té krve nevinné.
Dr.

Tepenec, nce, m = vrch. ČMr. V. 197.

Tepelný. T. vodivosť, Rm. 42., jednice,
zabarvení, Rm. 132., 135., 63., kapacita,
interference a ohyb paprsků t-ných. MS.
201., 223.

Tepen, pně, f. = tepna. Slov. N. Hlsk.
IV. 239.

Tepenec, nce, m. = hrad a hora u Štern-
berka na Mor., Karlsburg. Km 1883. 72.
— T. = vrch. ČMr. V. 197.

Tepenka pronikající, a. perforans (dolení
a hoření, inferior et superior), krajová, mar-
ginalis, sestupná chrustavky víčkové, de-
scendens tarsea, vzestupná chr. víčk , ascen-
dens tarsea. Ktt. exc. — T., Pulswärmer,
m.

Tepenný, arterialis. T. klíštky, -zange,
křeč, -krampf, krev, -blut, krevní nádor,
arterielles Haematom, kroužek duhovky,
circulus arteriosus iridis, kužel, conus ar-
teriosus, pochva, -scheide, průchod, ductus
arteriosus, hnisavý zánět, arteriitis puru-
lenta. Ktt. exc.

Tepetavý pohyb. Mtc. 1. 63. 18.

Tepirvo. A t. krev pojide. Rozml. p.
Marie s Anselmem. 348.

Těpiti po něčem = bažiti. Brtv. —
se kudy. Světem se těpím a hnusně žiji;
Semo tamo po bludech se těpí. Vc. Lab.
14., 102. — Dle Jir. Mor. 37. a. = mor-
dere. Hlad utěpí. Vz tam Čepiti (konec).

Teplá, é, f., řeka. Vz Ott. VI. 87. a.

Teplastý = teplavý. T. voda. Slov. LObz.
XVI. 101.

Tepľať = tepleti. Voda už trochu tepľá.
Na již. Mor. Šd.

Tepleti, el, ení, warm werden.

Teplice. A jsouť zajisté rozkošné t. Vrat.
Vlaštovky poletí už brzy do teplíc (teplých