901

Terany, dle Dolany, míst. jm. v Uhřích.

Terašek, šku, m. = terajšek. Slov.

Terašný = terajší. Slov. Chlpk. Sp. 172.

Teratologie, e, f., z řec. = učení a) o zá-
zracích, b) o nestvůrách, c) o nepravidel-
ném růstu rostlin a nerostu. Rk. Sl.

Teraz. Šf. III. 564.

Terazg, u, m. = drobné, ostré kamenčí.
Val. Slavč. 9.

Terazky = teraz. VSlz. I. 98.

Teraznější = nynější. Teraznějšé chlopci
jak polné motýle. Sl. ps. Šf. II. 162.

Terazný = nynější. Mor. Šd.

Terazučíčko = teraz. Slov. Phľd. VIII

Terazučky = teraz. Slov. Dbš. Sl. pov.
III. 13.

Těrba, y, f., Massage, f., v medic. Rk.

Terciarní, tertiar. T. doba, fauna, flora,
jezera, moře, říše, rotliny, vrstvy. Stč. Zem.
718.—725.

Tercie, e, f. = 60. díl sekundy. NA V.
2., Jd. I. 10.

Terciový. T. poloha hlasu. Zv.

Terč. Mkl. Etym. 347., Šf. Strž. I. 108. -
T. = štít. Výb. II. 1494.

Terča, dle Káča = Terezie Slov. Hdž.
Šlb. 27.

Terček, vz Terč. T. vazový, Bandscheibe,
zárodkový, discus proligerus.

Terčika, Terčinka, y, f. = Terezie. Slov.

Terčkovitý. T. tělisko. Athen. III. 134.
Vz Terček.

Terčník, u, m., xanthoria, lišejník. Nk. J.

Terčovka = ručnice.

Terčovník, discobolus, ryba. Brm. III.
3. 137. — T., u, m., physcia, druh lišejníků
lupenitých. Nk. J.

Terebenten, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
323.

Terebinový. T. kyselina. Vz Rm. I. 531.

Terebla, y, f. = přítok Tisy. Č. Čt. II.
353.

Tereftalový. T. kyselina. Rm. II. 191.

Terej. Cf. Brm. II. 3. 615.

Terem, u, m. = dvorana, Saal, m. Slov.
Sldk. 132., HVaj. BD. II. 13.

Terepyrolen, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 324.

Těrcha. Cf. Mkl. Etym. 354.

Těrchať. Cf. Mkl. Etym. 354.

Teriak. Cf. Mkl. Etym. 354.

Terianský. T. pleso na západě Kriváňa.
Č. Čt. I. 171

Těříček, čku, m, v bot., die innere Pe-
ridie. Sl. les.

Teřich, uterus. Sv. ruk. 314. T naplňují.
Krnd 48. Tučný t. Chč. P. 78.

Terina, vz Teryna.

Těřiti. Když utiekali sú, těřil po nich.
Kar. 66. Cf. Potěřiti.

Terkel, elu, m. = vinné mláto, Wein-
träber. Slov. Bern.

Terkelica, e, f, z maď. törköly = po-
zostatky z vylisovaného hrozna (Träber)
a z toho vypálená pálenka volá sa t. Slov.
Zátur., Syt. Táb. 250., Lipa I. 110., Chlpsk
Dram. I. 20. Cf Trklica.

Terminologický, terminologisch. Mus.

Terminologie, čes. a) právnická, vz
Mus. 1845. 519., 1831, 326., b) filos. zvl.

krásovědná, vz Mus. 1827. II. 103. Cf. Zl.
Jg. 202., 203., 207.—210., Ukaz. 38.

Ternovo, a, n., Dornstätte, často vý-
znamné pojmenování míst v Krajině, kde
jsou staré zříceniny. Exc.

Terpen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 321.

Terpentin. Cf. Schd. I. 405., Rm. II.
323. KP. VI. 365.

Terpentínový. T. silice. Cf. Rm. II. 323.

Terpenylový. T. kyselina. Cf. Rm. I.
532. II. 327.

Terpetín = terpentín. Us. Cf. KP. VI.
335.

Terpilen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 323.

Terpin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 326.

Terpinol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 326.

Terpinylen, u, m., v lučbě Vz Rm. II.
325.

Terrestrický, terrestrisch. T. poledník,
Stč. Zem. 667., soustava měr. ZČ. I. 275.

Teršený = těhotný. Slov. Sl. let. I. 227.

Teružiť = těrušiť. Phľd. V. 57.

Terviz = Treviso. Výb. II. 1113.

Terygať = stěhovati. — koho. Mor. Brt.
D. 278.

Tes. Cf. Mkl. Etym. 355.

Tesák zbraň. Cf. Zbrt. Krj. I. 187. Za
t. chytil. Arch. VIII. 452. Do rady s t-ky
chodili. Let. 512. T. německý má na jilci
oblouk, franc. má kříž. Zl. kl. 1856. č. 17 —
T. Jiří Moš. Cf. Jir. Ruk. II. 392., Pyp.
K. II. 354., Mus. 1890. 281.

Tesař. Cf. Mkl. Etym. 355., Er. P. 405.,
Tk. VIII. 541. Patron tesařů Sv. Josef.
Zbrt. 241. — T. = tesařík brouk. Cf. Brm.
IV. 188. — T. = pták. T. královský, car-
pintero real. Zl. kl. 1856. č. 16. — T.
Frant, 1818.—1885. učitel a redaktor. Vz
Rk. Sl.

Tesáreň, rně, f. = tesárna. Slov. Bern.

Tesařík. Cf. Gajdoš, hudeček, moze-
kant, muziganěc, tesař. Brt. Vz. Kram.
Slov., Hlb. I. 198, 246., 368., 344., Brm.
IV. 186.—190., Kk. Br. 338.—340., Zl. kl.
1856. č. 14., Šír II. 62.-63. Aby děti t-ku
k vrzání chuti dodaly, slibují mu, že mu
i ony navzájem zazpívají: Zahraj mi, hu-
dečku, na tenkú strunečku, a já ti zazpí-
vám na tlustú notečku. Mor. Brt. D. 38.

Tesařka = pole u Čelechovic na Mor.;
les nad Výbrnicí. Pk., Jsfk.

Tesati. Teše, íc. Cf. Mkl. Etym. 355.,
Gb. Ml. I. 169. Tesař teše. Hod. 59. a. —
jak. (Nesmíš) všude zhloupa t. (nemotorně
něčeho se chápati a p.) Kom. Lab. 66.

Těseň, sně, f. = tíseň. Slov. Bern.

Tesk a žal. Zr.

Teska, jm. feny. Škd.

Teskliti. Ježíš, steskliv sobě v duše
(infremuit spiritu), smútí se v sobě. Ev.
víd. 30. Vím, že sobě velmi tesklíš za
pány, že jich nechať musíš. Koll. Zp. II.
228.

Tesklivěti, ěl, ění = tesklivým se stá-
vati; teskniti. Po něčem t. Laš. Tč.

Tesklivý = zarmucující. Stala se příhoda
t-vá. Let. 305. Co zlého n. t-ho. Bart. 49.
Aby t-vú rozpačí nezahynul. Št. Kn. š. 51.

Těskň, ě, f. = tíseň, zastr. Anth. I. 3.
vd. XLIII.