902

Teskně = tesklivě. Mus. 1880. 262.

Tesknice, Heimweh, Brt. Cf. Mkl. Etym.
369.

Teskniti, tesknouti. — abs Aby dě-
večky netesknily n. neutíkaly, posypávají
jim paní nohy popelem. Val. Vck. Čtú-
cím tesknouti abych neučinil, k konci se
přiblížím. Vš. 453. — se komu proč.
Pro mnohé odklady jemu se tesklo, tak
že... Wtr. exc. — sobě. Nic sobě netesk-
núc. Kat. 192. — nač. Těžko je netesknit
na přelud bájných krajů. Kyt. 1876. 74. —
kde: nad hrobem matčiným. — se. Poče
se t. a mútiti. Výb. II. 404

Teskno koho. Mám synečka leda bylo,
leda mě t. nebylo. Sš. P. 626. Že tě jest
tak t. bylo. Pravn. 840. — komu za kým.
Aby vám nebylo za ním t. Sl. p 290.
Tesknosť, taedium. Ž. kl. 118 28 Vzdy-
šíc t-stí své mysli; Tiem větší t. jmá. Št.
Kn. š 24., 127.

Tesknouti, vz Teskniti (dod.).

Teskný. Mkl. Etym. 369. T. = úzký.
Těstkná cesta. Bib. mik. Mat. 7. — T. =
tesklivý. T. dumání, zrak, Mkr., mlčení,
Šml., touha, Vlč., truchlozpěvy, Kká , píseň
T. struna ciganova žaluje. Nrd.

Tesla. Mkl. Etym. 355.

Tesliny. pl. f., les v Třemošensku. Krč.

Těsnicí, Dichtungs-. T. plocha, pro-
středky. Čerm. Kal. čes. has. V. 1885. 75.

Těsnidlo, a, n. = ucpávací kroužek nebo
kotouč, Dichtring. Čerm. Kal. č. has. V.
1885. 75. Plastické t. místo kaučuku. Nár.
listy.

Těsniti. Aj, i tu se k matce svaté pod
korouhev těsnají. Štulc I. 194.

Těsnivo, a, n,, Liderung, Lederung, Dich-
tung, Stopfung eines Kolbens, Hř., ucpávka,
ševle. Šp. T. konopné, vodní. Hř.

Těsnobojovník, a, m., hart andrängender
Kämpfer, áyyifiayTjt^g. Lpř.

Těsnobojovný. T. Zbraň, áyyífiaya Ö7rA«.
Lpř.

Těsnohluboký, mit dichten, tiefen Stellen,
ayxvßa&yg. Lpř.

Těsnosť místa a času, Begränztheit. Št.
Kn. š.

Tesný kámen = tesaný, Quaderstein
Sdl. Hr. VII. 86 Vz Tesový.

Těsný. Cf. Mkl. Etym. 357. T. = úzký.
T. místnosti, prostora, údolí. Us. — T. po-
měry. Fr.

Tesový kámen, Quaderstein, m. Posp.Vz
Tesný (i dod.).

Tesť. Cf. Mkl. Etym. 370. b , Výb. II.
1635., Hr. rk. 213. Tstě svého. Půh. II
395. Se tstěm svým. Ib. I. 115 Řekl ke
cti (tsti) svému; Vrátil se k svému tsti.
BO.

Těsta, y, f. = cesta. Mor. Bl. Gr. 274

Testament. Lampa dělá t. (dohořívá).
Us. Ešče na poskdy t-tem dělil Brt. N. p.
I. 14.

Testamentarní, testamentarisch. Poří-
zení t. Us Pdl.

Testat, u, m. = potvrzení, že studující
přednášky navštěvoval. Rk. Sl.

Těstina. Mkl. Etym. 370.

Těstkný, vz Teskný.

Těsto. Cf. Mkl. Etym. 356. T. tuhé jako
rejda. U Ronova. Rgl. Hnětení těsta na
chléb. Vz KP. V. 726. Kynutí a formování
těsta. lb.

Testovati přednášky = stvrditi, že stu-
dující je navštěvoval. Vz Testat (dod.).

Testovina, y, f. = vyloužený popel dře-
vený, kostěný n. slín, NA. IV. 163., Zest-
masse. Hř.

Testový. T. jamky. Vz Test. NA. IV.
163.

Těšena, y, f. = kravské jm. Mor Brt.

Těšík Jos., 1813.-1880., děkan a spisov.
Vz Rk. Sl.

Těšilka, y, f., Trösterin, f. Rk.

Těšínský. Já jsem jak živa t-ských ja-
blek mnoho snědla, než jsou velmi přese-
davá. Črn. Zuz. 178 Cf. Ukazovati někomu
straku na vrbě; Někoho prázdnou lžící
krmiti; Dávati někomu skrze sklo lízati.

Těšiti. Mkl. Etym. 356. — koho: za-
rmoucené. Mž. 18. Co koho těší, o tom
rád mluví. Sb. uč. — koho čím: prospě-
šenstvím Št. Kn. š. 51.— se čemu. T. se
něčí důvěře. Mus. 1880. 226. Těšte se ne-
beské rose. Sv. ruk. 77. Jenž se tobě vždy
t-la. Hr. rk. 93. T. se u obyvatelstva ve-
liké přízni a vážnosti. Posp. — se kde
z čeho. Těšil se dvojnásob v náručí jejím
ze života. Šml. I. 57. — se čeho. Židé
pláčí svého zatracenie, pohani se těšie svého
spasenie. Výb. I. 398.

Tešlička, y, f., zdrobn. tešle. N. Hlsk.
III. 388.

Tešliť = tesati. Slov. Šd.

Tešť. Cf. Mkl. Etym. 369. a.

Tet, hic. V tet div. Mistr tet. Tet mla-
dec. Dět. Jež.

Teť = tenť. T jho chtje mučiti. Leg.
o sv. apošt. 4.

Teta. Cf. Mkl. Etym. 355., Šrc. 244., Mkl.
aL. 11. Hra na paní tetu. Vz Km. 1887.
277 , Brt. Dt. 185.

Tetanie e, f. = onemocnění vyznačující
se záchvaty spínavých křečí, die Tetanie.
Vz Slov. zdrav. 368.

Tetčený bratr. Hr. rk. 173.

Teteč, tče, m. = matčin bratr, Mutters-
bruder, m. Val. a slov. Vck., Ssk.

Teteliti se kde. Papír tetelil se mu
v ruce jako list na osyce. Šml. Star. f. —
se čím : strachem. Us. — se kudy. Du-
mavé tony t-ly se vzduchem. Arb.

Tetelivý, bebend, bebsam. Dch T. mži-
kavosť, nystagmus oscillatorius.

Tetěn, a, m. = tetěnec. Št. Kn. š. 65. 27.

Tetěna, y, f., vz Tetěnice. Ješto jsú
sobě strýčeny neb ujčeny, neb t-ny vlastní.
Št. Kn. š. 65. 27.

Tetěně, dítě matčiny sestry. Pak na čtvr-
tém větví jsú těch bratří a sestr z strýčenat
a z tetěnat, aneb z ujčenat děti. Št. Kn. š.
65. 30.

Tetěnec, mamertinus, 15. stol., amittinus.
Sv. ruk. 315. b.

Tetetice. Tam dali v zimě sv. Jakubu
rukavice. Vz o nich i píseň v Sbtk. Krat.
h. 209.

Tetičkář, e, m. = klevetník. Sá.

Tetín od Tety. Pal. Rdh. I. 134.