Předchozí (901)  Strana:902  Další (903) |
|
|||
902
|
|||
|
|||
Teskně = tesklivě. Mus. 1880. 262.
Tesknice, Heimweh, Brt. Cf. Mkl. Etym.
369. Teskniti, tesknouti. — abs Aby dě-
večky netesknily n. neutíkaly, posypávají jim paní nohy popelem. Val. Vck. Čtú- cím tesknouti abych neučinil, k konci se přiblížím. Vš. 453. — se komu proč. Pro mnohé odklady jemu se tesklo, tak že... Wtr. exc. — sobě. Nic sobě netesk- núc. Kat. 192. — nač. Těžko je netesknit na přelud bájných krajů. Kyt. 1876. 74. — kde: nad hrobem matčiným. — se. Poče se t. a mútiti. Výb. II. 404 Teskno koho. Mám synečka leda bylo,
leda mě t. nebylo. Sš. P. 626. Že tě jest tak t. bylo. Pravn. 840. — komu za kým. Aby vám nebylo za ním t. Sl. p 290. Tesknosť, taedium. Ž. kl. 118 28 Vzdy- šíc t-stí své mysli; Tiem větší t. jmá. Št. Kn. š 24., 127. Tesknouti, vz Teskniti (dod.).
Teskný. Mkl. Etym. 369. T. = úzký.
Těstkná cesta. Bib. mik. Mat. 7. — T. = tesklivý. T. dumání, zrak, Mkr., mlčení, Šml., touha, Vlč., truchlozpěvy, Kká , píseň T. struna ciganova žaluje. Nrd. Tesla. Mkl. Etym. 355.
Tesliny. pl. f., les v Třemošensku. Krč.
Těsnicí, Dichtungs-. T. plocha, pro-
středky. Čerm. Kal. čes. has. V. 1885. 75. Těsnidlo, a, n. = ucpávací kroužek nebo
kotouč, Dichtring. Čerm. Kal. č. has. V. 1885. 75. Plastické t. místo kaučuku. Nár. listy. Těsniti. Aj, i tu se k matce svaté pod
korouhev těsnají. Štulc I. 194. Těsnivo, a, n,, Liderung, Lederung, Dich-
tung, Stopfung eines Kolbens, Hř., ucpávka, ševle. Šp. T. konopné, vodní. Hř. Těsnobojovník, a, m., hart andrängender
Kämpfer, áyyifiayTjt^g. Lpř. Těsnobojovný. T. Zbraň, áyyífiaya Ö7rA«.
Lpř. Těsnohluboký, mit dichten, tiefen Stellen,
ayxvßa&yg. Lpř. Těsnosť místa a času, Begränztheit. Št.
Kn. š. Tesný kámen = tesaný, Quaderstein
Sdl. Hr. VII. 86 Vz Tesový. Těsný. Cf. Mkl. Etym. 357. T. = úzký.
T. místnosti, prostora, údolí. Us. — T. po- měry. Fr. Tesový kámen, Quaderstein, m. Posp.Vz
Tesný (i dod.). Tesť. Cf. Mkl. Etym. 370. b , Výb. II.
1635., Hr. rk. 213. Tstě svého. Půh. II 395. Se tstěm svým. Ib. I. 115 Řekl ke cti (tsti) svému; Vrátil se k svému tsti. BO. Těsta, y, f. = cesta. Mor. Bl. Gr. 274
Testament. Lampa dělá t. (dohořívá).
Us. Ešče na poskdy t-tem dělil Brt. N. p. I. 14. Testamentarní, testamentarisch. Poří-
zení t. Us Pdl. Testat, u, m. = potvrzení, že studující
přednášky navštěvoval. Rk. Sl. Těstina. Mkl. Etym. 370.
Těstkný, vz Teskný.
|
Těsto. Cf. Mkl. Etym. 356. T. tuhé jako
rejda. U Ronova. Rgl. Hnětení těsta na chléb. Vz KP. V. 726. Kynutí a formování těsta. lb. Testovati přednášky = stvrditi, že stu-
dující je navštěvoval. Vz Testat (dod.). Testovina, y, f. = vyloužený popel dře-
vený, kostěný n. slín, NA. IV. 163., Zest- masse. Hř. Testový. T. jamky. Vz Test. NA. IV.
163. Těšena, y, f. = kravské jm. Mor Brt.
Těšík Jos., 1813.-1880., děkan a spisov.
Vz Rk. Sl. Těšilka, y, f., Trösterin, f. Rk.
Těšínský. Já jsem jak živa t-ských ja-
blek mnoho snědla, než jsou velmi přese- davá. Črn. Zuz. 178 Cf. Ukazovati někomu straku na vrbě; Někoho prázdnou lžící krmiti; Dávati někomu skrze sklo lízati. Těšiti. Mkl. Etym. 356. — koho: za-
rmoucené. Mž. 18. Co koho těší, o tom rád mluví. Sb. uč. — koho čím: prospě- šenstvím Št. Kn. š. 51.— se čemu. T. se něčí důvěře. Mus. 1880. 226. Těšte se ne- beské rose. Sv. ruk. 77. Jenž se tobě vždy t-la. Hr. rk. 93. T. se u obyvatelstva ve- liké přízni a vážnosti. Posp. — se kde z čeho. Těšil se dvojnásob v náručí jejím ze života. Šml. I. 57. — se čeho. Židé pláčí svého zatracenie, pohani se těšie svého spasenie. Výb. I. 398. Tešlička, y, f., zdrobn. tešle. N. Hlsk.
III. 388. Tešliť = tesati. Slov. Šd.
Tešť. Cf. Mkl. Etym. 369. a.
Tet, hic. V tet div. Mistr tet. Tet mla-
dec. Dět. Jež. Teť = tenť. T jho chtje mučiti. Leg.
o sv. apošt. 4. Teta. Cf. Mkl. Etym. 355., Šrc. 244., Mkl.
aL. 11. Hra na paní tetu. Vz Km. 1887. 277 , Brt. Dt. 185. Tetanie e, f. = onemocnění vyznačující
se záchvaty spínavých křečí, die Tetanie. Vz Slov. zdrav. 368. Tetčený bratr. Hr. rk. 173.
Teteč, tče, m. = matčin bratr, Mutters-
bruder, m. Val. a slov. Vck., Ssk. Teteliti se kde. Papír tetelil se mu
v ruce jako list na osyce. Šml. Star. f. — se čím : strachem. Us. — se kudy. Du- mavé tony t-ly se vzduchem. Arb. Tetelivý, bebend, bebsam. Dch T. mži-
kavosť, nystagmus oscillatorius. Tetěn, a, m. = tetěnec. Št. Kn. š. 65. 27.
Tetěna, y, f., vz Tetěnice. Ješto jsú
sobě strýčeny neb ujčeny, neb t-ny vlastní. Št. Kn. š. 65. 27. Tetěně, dítě matčiny sestry. Pak na čtvr-
tém větví jsú těch bratří a sestr z strýčenat a z tetěnat, aneb z ujčenat děti. Št. Kn. š. 65. 30. Tetěnec, mamertinus, 15. stol., amittinus.
Sv. ruk. 315. b. Tetetice. Tam dali v zimě sv. Jakubu
rukavice. Vz o nich i píseň v Sbtk. Krat. h. 209. Tetičkář, e, m. = klevetník. Sá.
Tetín od Tety. Pal. Rdh. I. 134.
|
||
|
|||
Předchozí (901)  Strana:902  Další (903) |