903

Tetínský potok u Tetína, přítok Be-
rounky. Kv. 1885. 644.

Tetiva. Cf. Mkl. Etym. 352. T. v math.
Vz Jd. Geom. I. 75., IV. 92.

Tetivka, y, f., Schnur, f. Slov. Ssk.

Tetka. Sladká t., zpředu hladí, ze zadu
škrabe. VSlz. I. 219. - Cf. Šf. Strž. II.
439.

Tetlucha. Cf. Mllr. 9., Ott. I. 311., Rosc.
158., Odb. path. III. 650.

Tetovace, e, f. = tetování. Kzl. 9.

Tetraboran, u, m. = borax. Ott. IV.
368.

Tetrabromfluorescein, u, m. = eosin,
barvivo. Vz KP. VI. 220.

Tetrahydroftalový. T. kyselina. Rm.
II. 189.

Tetrachromie, e, f. = užívání čtvera ba-
rev, z řec. NA. I. 23.

Tetramethylbenzol, u, m., v lučbě.
Rm. II. 65.

Tetraoxybenzol, u, m., v lučbě. Rm.
II. 101.

Tetrathioničnan, u, m., tetrathionsaures
Salz. Nz.

Tetrathioničný. T. kyselina, Tethrathion-
säure. Nz.

Tetřev. Cf. Mkl. Etym. 356. a aL. 11.,
Kram. Slov., Rk. Sl., Brm. II. 3. 87., 53.

Tetřívek. Cf. Brm. II. 3. 77.

Tetřívka, y, f. = tetřevka. Sl. les.

Tetrol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 587.

Tetrolovy. T. kyselina. Vz Rm. I. 446.

Tetva. Cf. Sf. III 158.

-tev přípona: rybitev. Gb Ml. I. 60.

Teverna, y, f = potřeštěná ženská. U Kr.
Hrad. Kšť.

Teverný. Bart. 188. Dali nám 50 jízd-
ných (k ochraně), dosti t-ných Němcuov.
Arch. VII. 431. Cf. Dvorný (dod.).

Text úřední (jediné oprávněný). Šb —
T. v hudbě. T. operní, operettní. Us. Pdl.

Textilní průmysl (tkanin) Kzl. 124

Textura, y, f. = tkanina.

Tezna, u Počát. dezna = větší plechová
nádoba na převařené máslo. V již. Čech.
Jndr.

Též = také. Tato spojka jest zvl. charak-
teristická pro nářečí lašské; tam vkládá
se totiž u věty imperativné, tázací a na
označenou podivu, nevole a p. Požeň tež
hevka ! Ej, di tež! Malčinko, doleť mi tež
do kuzně! Co tež to tu je ? Cuž to tež
bylo ? Kaj tež su naši synci ? Ale ditě, ditě,
co tež něpravitě. Brt. D 176. — T. Jenž se
proletujete též i též (sem tam). Luk. z Pr.

2. Těž = potah. Ct. Mkl. Etym. 351.

Těža, těžár = něco těžkého. To je těžar,
to ja něuněsu. Laš. Brt. D, 278.

Těžař. Cf. Mkl Etym. 351. T. = rolník.
Vece k t-vi vinnice. Ev. olom. 305. Lidé
té zemi jsú těžařové. Mill. 74.

Těžati, vz Těžeti (dod.).

Těžcematný. T. myšlení. Bendl. I. 143.

Těžebna, y, f., Betriebsgebäude, n.,
-stätte, f. Rk.

Těžebnosť, i, f., Abhauwürdigkeit. Hrbk.

Těžeň polož před: Těžení.

Těžení. T. rolnické i řemeslnické. Pal.
Rdh.III. 137. Ten žid mnoho ovec jmiějieše

a jiného t. nejmějieše. ML. 41. a. Dobré t.
země. Mill. 90. a.

Téžeslabičný, V t-čném slově. Gb.

Těžeti, koř. tęg-. Těžu, těžíš...; těž(i);
dial. bez přehlásky těžati; těžal, těžěli.
těžán, těžění. Jiné jest těžiti, strb. tęžiti
trahere. Vz List. fil. 1884. 463. (tam mnoho
příkladů), Těžiti Co kto utěžel. Ev. olom.
329. Ktož by dal komu svú roli, aby ji
tiežal. Št. Kn. š. 154.

Těžič, e, m., Förderer. Hrbk.

Těžisko, a, n. = těžiště. Dch., Šmb. S.
I. 332.

Těžištní, Schwer-, Förderpunkt-. Č. T.
čára Mj. 100., NA. V. 166.

Těžiti, vz Těžeti (dod.). — čím. Tvrdé
horniny těží se želízkem, střílením n. sáze-
ním ohně. NA. IV. 131.— odkud: ze zku-
šenosti. — jak. T. uhlí střílením, uhlí dvěma
chodníky. NA. IV. 144., 145.

2. Těžiti. Těži sa ím to brat (připadá
jim za těžko). Mor. Brt. D. 278.

Těživo, Fördergut. Hř.

Těživý, fördernd. Badavý a t. duch lid-
ský. Us.

Těžkati, těžknouti= potěžkávati, in der
Hand abwägen; těžkým se stávati. Nohy
mi těžknou ; Krmná husa těžkne. Mor. Šd.

Těžko. Varaj, bo já mám t. (nésti, vézti),
Slez., mor. Šd. — T. = nesnadno. Cf. Km.
1889. 429. Přichází mu to za t.; Ten t.
slovo prodá, u něho t. slovo koupit, der
ist wortkarg. Dch. — T. Jich sklepů s těž-
kem by nechali. Let. 430. — T. = úzko atd.
Úfaje, že mně z té núze již ráčíš pomoci,
nebť mi jest od nepřátel velmi těžko. Arch.
III. 7. Až t. na mne šlo. Jar. Sl. 17.

Těžkobolný, ßaQvaiytjtoi', sehr schmerz-
haft. Lpř.

Těžkohřbetník, barynotus, brouk. Kk.
Br. 299.

Těžkochodý. T. nohy. Msn. Or. 133.

Těžkokrevný. T. myslitel, Šml., letora.
Dk.

Těžkokutý, schwergeschmiedet. T. dílo.

Těžkomluvný, schwer redend. Koll. IV.
195.

Těžkomyslnosť Vz Slov. zdrav.

Těžkopádnosť, i, f., Schwerfälligkeit.
Mus. 1888. 41.

Těžkopádný, schwerfällig. Lpř. T. se-
kera. Vrch. T. sloh = těžký, neohebný,
nabubřelý. Brt.

Těžkosť = nesnadnosť. Veliké věci s t-tí
se konají. Sb. uč. T. ustoupí, když vůle
(chuť) přistoupí. Bž. exc. — T. = nepříjem-
nosť. Mnohé t-sti a škody jest nesl a vzal.
1532. Z t-sti toho vězení. Pož. 96. — T.
Já jsem t. (svá váha) = Pepík (pražský).
Us v Praze.

Těžkov, a, m. = les na Vsacku. Vck.

Těžkovznětlý, schwerentzündbar. T. vá-
šeň. Dk. P. 149.

Těžkožalný, ßa^va^g, sehr traurig, kläg-
lich. Lpř.

Těžký. Cf. Mkl. Etym. 351. a. T. = co
mnoho váží. T. ryba (bohatý mládenec n.
nevěsta). Dch. — čím. Hlava starostmi
těžká. Kká. Td. 90. — od čeho. Uzdy od
zlata t-ké. Pk. exc. — jak. T. jak olovo.