904

Us. — s inft. Težeks mi nésti. Hr. rk.
389. Zdáše se jí nésti těžek. Ib. 129. b. —
T. = pracný, nesnadný. T. boj. — nač :
na chůzi. Jg. — k čemu. Těžek jest Bůh
smrtelnému muži k přemožení. Lpř. — T. =
nepříjemný. T. starosti, Šml., muky. Výb.
II. 19., Št. Kn. š. 30. Žej' on tolik a tak
t-kých věcí chtěl trpěti. Št. Kn. š. 20. —
komu. Každá práce těžkáj' tomu, komuž
nenie milá. Št. Kn. š. 33. — k čemu.
Kněžský stav t-ký k snešení, nesloboda
mu mať ženy. Koll. Zp. I. 382. - T. = dů-
ležitý atd. Artikule dosti těžké. Let. 352.
Aby jej t. pokušenie nepřemohlo. Št. Kn.
š. 9. — T. = přísný, mrzutý atd. Nemá-liž
nad tím člověk těžek býti ? Výb. II. 1630.
Aby z hněvu i žádnému nebyl těžek protiv
pravdě. Št. Kn. š. 153. On k němu nemálo
těžek jest, poněvadž ho škaredě ulál. Wtr.
exc. Byl velmi těžek odkladu (těžce jej
nesl). Arch. X. 229. — T. = těhotný. T.
žena, Št. Kn. š. 95., tista Ezp. 537. —
čím: dítětem. Hr. rk. 185., Výb. II. 550.
— k čemu. Hospodyně těžká k dětinnému
porodu. Výb. I. 1164. — T., os jm. Arch.
VIL 639.

Téžměř by mě umořili. Hr. rk. 113. Nebť
t. všecko pohanstvo. Št. Kn. š. 11.

Těžný. T. čára = s těžníku spuštěná,
Kod. Úv. 92., přímka, rovina. NA. V. 138.

Těžor, u, m., die Schwere, Last, Bürde.
Laš. Tč.

Th se podržuje nebo jenom t. Mkl. aL.
215.

Thalassičký, z řec. T. vzdělanosť (která
v krajinách kolem Středomoří ležících se
rozvíjela). Šmb.

Thallin, u, m., lék protihořečnatý. Slov.
zdrav. 454.

Thalliumethyl, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 250.

Thalpotasimetr, u, m. = tlakový teplo-
měr. Wld.

Tham Kar. Ig., soukr. učitel řeči české
v Praze. 1763.-1816. Cf. Šb. Dj. ř. 298.,
Tf. Mtc. 2., 66., Zl. Jg. 34., 93., Rk. Sl.,
D. Lhrg. X., Bačk. Písm. I. 37., 185 , 189.,
228., 173., 932., Krok IV. 407., Pyp. K. II.
548., Mus. 1888. 211. — T. Václ., †1812.
Cf. Šb. Dj. ř. 298 , Rk. Sl., Mus. 1888. 211.,
Tf. Mtc. 2., Bačk. Písm. I. 37., 173, 932.,
Pyp. K. II. 548.

Thea, e, f., rostl. Vz Čajovník Rosc.
148.

Thebain, u, m., alkaloid opia. Slov
zdrav. 371., Rm. II. 382.

Thebenin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
383.

Thein. Cf. Ott. V. 493.

Thelesiologie, e, f., z řec., mravoučná
věda. Vz Ott. II. 195.

Thematičnosť, i, f. T. motivů melo-
dických. Brt. N. p. III. str. CXX1X.

Theobromin. Cf. KP. VI 135., Schd. I.
394., Rm. I. 596.

Theobrominový. T. kyselina. Rm. I.
430.

Theoforický. T. průvod = s velebnou
svátostí.

Theorba, y, f., hud. nástroj. Srb. 184.

Theoreticky, theoretisch. T. vzdělaný
muž. Us.

Theoretický. T. filosofie, rozum, soud,
Dk. P. 142., návod, Mj. 2., čásť knihy, KB.,
botanika, Kk, stanovisko, výsledek, Stč.,
státní zkouška. Pdl.

Thermický. T. výjevy při rozpouštění,
Šfk. Ruk. 120., účinek slunečních paprsků,
t. poměry, t. vlastnosti povrchu zemského;
t. anomalie; normaly; růže větrná. Stč.
Zem. 532.—537., 544, 554., 604.

Thermoanaesthesie, e, f. = nevnímavosť
pocitů tepla. Vz Ott. II. 228.

Thermodiffuse, e, f. ZČ. I. 505.

Thermoelektričnosť, i, f., Thermoelek-
tricität, f. Mj. 458., NA. V. 344.

Thermograf, u, m. = teplopisec, stroj,
který sám teplotu zaznamenává. Stč. Zem.
501.

Thermochemie, e, f. Rm. 133.

Thermometrický, thermometrisch. T.
rozdíly. Stč. Zem. 540.

Thesaurace, e, f., z řec. = obohacování,
Bereicherung. Kzl. 263.

Thespidova kára = venkovské divadlo.
Šml.

Thialdehit, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
344.

Thiamid, u, m., v lučbě Vz Rm. II. 128.

Thioanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
84.

Thiobenzaldehyt, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 113.

Thiobenzový. T. kyselina. Vz Rm. II.
146.

Thiocyanid, u, m.,Thiocyanmetall, n. Nz.

Thiocymol, u, m. Vz Rm. II. 85.

Thioglykolový. T. kyselina. Rm. I. 457.

Thiokarbaminový. T. kyselina. Rm. I.
140.

Thiokyanatý. T. sloučeniny. Rm. I. 130.

Thiothymol, u, m. Rm. II. 85.

Thomasovina, y, f = ocel dle návodu
Thomasova vyrobená. Tl. M. 88.

Thomayer Jos., nar. 1853., dr. lékař. a
prof. české university, spisov. Cf. Bačk. Př.
80., 104.

Thornatý kysličník, Thoriumoxyd, n.,
soli, Thoriumoxydsalze. Nz.

Thrakoillyrský poloostrov. Sf. Štrž. I.
510.

Thrakové. Vz Šf. Strž. I. 509. nn.

Threma. Cf. Vor. P. 72., 79.

Threnodie, e, f. = pláč, Threnodie,
frivole*., Klagelied, n. Nz.

Thun Lev, hrabě, ministr vyučování v Ra-
kousku od 1849.-1860., nar. 1811. Cf. Pyp.
K. II. 548., Tf. Mtc 299., Šb. Dj. ř. 298.,
Bačk. Písm. I. 324. — Jos. Mat. hrabě
Thun, 1794.—1868. Cř. Bačk. Písm. I. 327.

Thunbergia, e, f, thunbergia, květina.
Dlj. 53.

Thymohydrochinon, u, m. Vz Rm. II.
97.

Thymochinon, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 97.

Thymol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 83.

Thymooxykuminový. T. kyselina. Rm.
II. 182.