906

Tíňavý = stinný. Na již. Mor. Brt. D.
278., Šd.

Tiňkati = ťukati. Kdo tinká nožem o ta-
líř, pživoláva nouzi. U N. Bydž. Kšť.

Tinktura ambrová, benzoová atd. Vz
KP. VI. 367.

Tinťa, dle Bača = mluvka. U Nepoměřic.

Tinťati = žvástati. U Nepoměřic. Rč.

Tintidlo = mužský úd plodící. U Kdýně.
Rgl.

Tintiryváry = tinctura amara. Us. U Ná-
choda. Gth.

Tinti vanti = nejisté sliby. Na takové
tinti vanti já nic nedám. Čce. Tkč.

Tipa, y, f., saga, zastr. Rozk.

Tipec. Cf. Mkl. Etym. 247. a., Kram.
Slov.

Tipel, ple, f. sarda, kámen, zastr. Rozk.,
Hank. Sb. 56.

Tipet, típet, pte, m. = tipec. Rk.

Tiplík, a, m. = tiplice Us. Hk.

Típnouti, vz Típati.

Tipula, y, f. = lichotné jm. slepice. Mor
Brt.

Tirika, y, f. = modrokřídlý papoušek
úzkozobý, brotogenys tirica. Brm. II. 146.

Tířiti = utíkati. U Úboče. Rgl.

Tirňa, ě, f, = kde se len a konopě trou.
Val. Brt. D. 278.

Tírnouti koho = udeřiti. U N. Bydž.
Kšť.

Tis. Mkl. Etym. 357. — Tis. Cf. Rosc.
100., Mllr. 104., Sbtk. Rostl. 204. U Počá-
tek t. = modřín. Jrda.

Tisa = jm. psí. Sl. spv. V. 173. Vz Bo-
drok.

Tisan, a, m., ciliarcha, zastr. Rozk.

Tisař. Kat. 206., 214. a j., Bl. Gr. 274.

Tisati, vz Tisnouti (i dod.).

Tiselnice. Dvacet t-nic = 60 nítí; sva-
zok jich motúzem svázaný volá sa pásmo.
Slov. Phľd. XI. 536.

Tíseň. Mkl. Etym. 357. — T. = tlačenice
T. vozů, Vrch., zbraní. Čch. Hustá t. keřů.
Vrch. Pr. 17. — T. = těsnosť. T. klece.
Čch. — T. = bída a p. T. lásky, Nrd.,
finanční, Pdl, boje. Hdk.

Tisí, vz Tisí Skála.

Tisíc. Cf. Mkl. Etym. 370. a., Šrc. 450,
Ž. kl. 67. 18. a j, D. Lhrg. 206., Gb. Ml.
II. 94. 4., 95., Šf. III. 642. Dělá, jakoby
přes tisíce klopýtala (jako by byla bohata).
Us. Kšť. — T. = os. jm. Wtr. Obr. 89.

Tisícero koření. Vz Mllr. 50.

Tisíceročnice, e, f. T. pokřesťanění. Sb.
vel. I. 83.

Tisíceroplodý, tausend Früchte tragend.
Lpř.

Tisícimílový, tausendmeilig. T. zeď. J.
Lpř.

Tisícinný, der tausendste. Us. Šd.

Tisíckrát. Št. Kn. š. 187.

Tisícletý dům. Č. Kn. š. 181.

Tisícnice, e, f. = tisícletá slavnosť. Šd.,
Proch.

Tisícnictví, n., /tAta^ta. Würde eines
Befehlshabers über 1000 Mann. Lpř.

Tisícný. T. místo. Šf. III. 650.

Tisícobleskový, tausendflammig. T. ohňo-
stroj. Koll. III. 79.

Tisícoletý, tausendjährig. T. pozůstatky.
Koll. III. 97.

Tisícovák, a, m. = kdo má tisíce zla-
tých. Us. Brut.

Tisícový. T. číslo. Osv. I. 45.

Tisíctisíckráte. Nestalo se to jednou,
ale t. Kos.

Tisionc = tisíc. Slez Brt. P. 144.

Tisíc Skála u Čáslavě. Řvn. 444

Tisk Mkl. Etym. 357. T. = tiskopis. Jiné
drobnější tisky. Mus. 1880. 381. Cf. Tk.
VIII. 394. — T. = tisknutí. Kde je t., stisk,
stesk, tam i třískání, třesk. Koll. St. 730.
— T. Nemá tisku = pilno. Val. Brt. D.
278.

Tiskárenský, Buchdruckerei- T. ná-
činí. Mus. 1883. 489.

Tiskárna. T. kartounů. Us. Pdl. — T. =
knihtiskárna. Cf. Tk. VIII. 394., 395. T.
české, cf, Pyp. K. 337., slovenské, 451.,
bulharské, 45., 96., černohorské, 188.—190.,
hlaholské, 143., chorvatské, 164., ruské,
269.-270, srbské, 85, 135., 167., židovská
Wtr. Obr. 196. O staroslov. jmenovitě cy-
rillských t-nách cf. Šf. III. 248. nn., Mus.
1842. — T. = klepárna, místnosť, kde se
klepny scházejí. Us.

Tiskatý = kropenatý. T. zemák. Mor.
Brt. D. 278.

Tisklý = tištěný. T. pěsnička. Mor. Brt.
D.

Tisknouti. Cf. Mkl. Etym 357., Gb. Ml.
I. 160., Tiščeti (dod.). — co kde: v ruce.
Hrts. Udi tvoji v liaiciech kříže tiščeny.
ML. 7. b. — co, se kam: hlavu do dlaní,
Hrts., políbení na rty, Nrd., skráně v dlaň,
Vrch., ruku něčí k svým rtům. Šbr. T. se
v popředí. Šml. Musí ho tiskať (k práci),
ako tekvicu do vody (o lenivém). Slov.
Zátur. — nač. Porozuměvši, že on na to
tiskne. Výb. I. 472. — co komu. Někomu
vděčně ruku t. Kká. Druh druhu tiskl ruku.
Vrch. — odkud. T. někoho od pravdy.
Pal. Děj. V. 1. 66., Št. Kn. š. 146. — koho
proč. Protož pro hřiechy spravedlivě tisknú
lidi. Hus I. 84. — s inft. Úzkú branú vníti
se tiesknete. Výb. I. 1169.

Tiskovina, y, f., Drucksorte, f. Šd.
Pdl.

Tísniti. — se kde. Nová tlupa na břehu
se tísní; Dav se kolem tísní. Vrch. — se
komu čím. Puchem tísní se mu plíce.
Kká.

Tísnivý, drängend, beengend T. meze,
Čch., dojem, SP. II. 20., forma. Pyp. K. II.
231.

Tísnoba, y, f. = těsnosť, úzkosť, nouze.
Val. Brt. D. 278., Vck.

Tisnouti. Ani sa toho netisni (nedotý-
kej) ! Slov. Rr. Sb. T. také: nutiti. Mor.
Brt. D. 278.

Tisoň, ě, m. = vůl barvy tisové. Mor.
Brt.

Tisovatý kůň. Arch. IX. 129., X. 1.

Tisovina, y, f., Eibenbestand. Sl. les.

Tisový, paseky na Vsacku. Vck. V Ti-
sovém, několik domkův u Vsetína. PL.

Tista = čubka. Sv. ruk. 319. b., V. II.
112., 115.