910

Tloučka u pernikářů, geröstetes Erbsen-
mehl. Dch.

Tlouk. Mkl. Etym. 349. Ubožák (hoch)
je hotový t. (otlučený). V Kunv. Msk.

Tloukány, pl., m. = bramborové kne-
dlíky vařené v zelí. U Úboče. Rgl.

Tloustnouti. Tak tloustne, že všecko
s něho padá (hubne; iron.) Dch. Tloustne
na divoko (o těhotné). U Kr. Hrad. Kšť.

1. Tloušť. Mkl. Etym. 349. b. T. = ryba
kaprovitá. Cf. Ott. III 675, Brm. III. 3.
311.

2. Tloušť. Tloušťka = množství, síla,
Menge. Tehda bylo t. ovec. Val. Vck. Cf.
Plúščka (dod.).

Tloušťka, y, f, vz Tloušť.

Tloušťkový. T. kružidlo. ZČ. I. 211.

Tlstosť = tlustota. Slov. Bern.

Tlstý atd. = tlustý. Slov. Bern.

Tlúček = tlčko, trdlo. Brt. D. 278. Moz-
dierik bez tlúčka. Sl. let. III. 80. Cf. Tlu-
kadlo.

Tlučenák, u, m. = sýr v bedničkách
(v soudcích) na zimu uschovaný. Hrvát.
Sd.

Tlučení smetany. Místy říkají: Stloukej
se, smetánko, stloukej, máslíčko z másnice
koukej, jako mák, jako hrách, jako panská
stodola. U Bydž. Kšť.

Tlučený. T. chalupa (nabíjanice). Mor.
Osv. 1884. 48. (Brt.).

Tlučín, u, m. = drtin, Pochwerk, n.
Hrbk.

Tlučivo, Pochgang, m. Hrbk.

Tlučka = řeznická palice. U Kdýně.
Rgl.

Tlučnica, e, f. = špičák (motyka) Mor.
Brt. Vz Kylhof.

Tludenka, y, f. = bramborová kaše.
Rais 26., Ib. Vým. 33.

Tluk. Mkl. Etym. 349. T. hodin, bubnů;
slavíka. Dch., Čch.

Tlúk, vz Pích.

Tlukač, Klopfer, m. T-či otevříno bude.
Ev. olom.

Tlukadlo dlaždičské, Stössel, m. Zpr.
arch.

Tlukoucí, vz Tlouci.

Tlum Tlumy Sarmatů, Scharen. Šf. Strž.
I. 523. T. voje, Msn., mraků, ptáků. Vrch.,
vran, Hdk., hodovníků, lodí, Čch., představ.
Dk. P. 114. A potom viděl sem t. veliký,
kteréhož rozčísti (numerare) žádný nemóže.
Ev. olom. 191.

Tluma. T. sluli. Msn. Or. 40.

Tlumáci m.: Tlumačovští. Vm.

Tlumač. Mkl. Etym. 369, Arch. VIII
245., 121. Slovník jest t-čem pro cizí jazyk.
Osv. 1885.

Tlumačiti. Mkl. Etym. 369. Jenž byl
jima t-čil. AlxB. v. 155. (HP. 84.).

Tlumený, gedämpft, niedergehalten. T.
hlas, Kká., šramot. Hrts. Nářek na lidských
t-ný rtech. Kká. K sl. j. 197.

Tlumiti co : hněv, nenávisť, Us. Pdl,
šepty. Kká.— co čím: hlas něčí rykem.
Šmb. — co jak. Hustolistá réva t-la mdlé
světlo denní v šerý soumrak. Kos.

Tlumočník. Mkl. Etym. 369.

Tlumoch. Mkl. Etym. 369.

Tlumok. Mkl. Etym. 349. a., Šml., Kram.
slov., S. N. XI. 237. — T., a, m. = os. jm.
Arch. II. 400.

Tlupa domků, stromů, Čch., skal. Kká.

Tlupati = pošlapovati, podupovati. Ať
mi (kury) trávy netlupají. Wtr. exc.

Tlupovník, a, m., Rottmeister, m. Sl.
les.

Tlustá, é, f. = hora u Moševce. Koll.

Tlusťák = tučňák (vodní pták). Kram.
slov.

Tlustánský, recht dick. Lpř.

Tlustě někoho milovati, stark, heftig.
Us. Rgl.

Tlustina, y, f., der Fettstoff am Fleische.
Mor. Brt. D. 278. Polévka z t-ny. Šd.

Tlusto. Je toho trochu na tlusto, das ist
doch etwas zu stark aufgetragen. Us. Šd.

Tlustoblanný, dickhäutig. T. buňka.
SP. II. 128.

Tlustohlav, a, m. T. lískovník, apoderus
coryli, Haselkäfer, m. Posp.

Tlustohlavý. Šf. Strž. I. 360., Pal. Rdh.
II. 54.

Tlusťoch, a, m. = tlustý člověk. Kos.,
Šd.

Tlustojazyčný, dickzungig. T. ještěři,
crassolingues. Ves. IV. 206.

Tlustokožec. Cf. S. N XI. 515., Brm.
I. 3. 571.

Tlustokožnatý ssavec. Vz Tlustokožný
Ott. I. 237.

Tlustolebec, bce, m., pachycephalus.

Tlustolebí, n., Pachycephalie.

Tlustolistý, dickblätterig. T. stromy.
Sté. Zem. 815.

Tlustomastil, a, m., os. jm. D. ol. II.
854.

Tlustoň, ě, m. = tlustý člověk, tlusťoch.
Us. Šd.

Tlustonosec, sce, m., attelabus, brouk
nosatec, Rüsselkäfer, m. Vz Ott. II. 996.,
Kk. Br. 279., Brm. IV. 159., Sl. les.

Tlustonožka borová, pachymerus pini.
Brm. IV. 619.

Tlustostěnný, dickwandig. T. buňka,
Kk., Šv., roura. Rm.

Tlustoš. Cf. Brm. I. 3. 566., 571.

Tlusťoučký, hübsch dick, fett. Rk.

Tlustouš, e, m. = tlustoň (dod.). Hrts.

Tlustovláknitý. T. stélka lišejníků. Nz. J.

Tlustozobý, dickschnäbelig. T. tukan,
Stč., havran. Brm. II. 2. 462.

Tlustý. Mkl. Etym. 349. b. T. u Lachů
znamená jen tučný. T. strom se tam ne-
říká, nýbrž: hruby, zrostly. Brt. D. 278. —
I to nejtlustší dřevo přehoří. Us. — T.,
dick. T. jak úl, jak dyňa (ženská), Brt.,
jako p. sládek, jako karlub (u Star. Jič.
Vhl.), jako kosinka (hubený). Us. T. tělo,
hrubá mysl. Us. Bž. — T. = hluboký. Kdo
tlustým hlasem obdařen, k lakomství jest
velmi snažen. Výb. I. 958. — Václ. S Tlustú
Nohú = os jm. Wtr Obr. 88.

Tlúšče, e, f., vz násled. a Tloušť, Tlůště.
Lid valil se v zástupných tlúščích jako
bych řekl, v silných húščích. Pravn. 1065.

Tlúščka = síla, hromada, mnoho. T.
šrůtek. Val. Slavč. 47. Tehdová bylo t.
ovec = mnoho. Vz Tloušť. Brt. D. 278.