Předchozí (910)  Strana:911  Další (912) |
|
|||
911
|
|||
|
|||
Tlúšť, ě, f. = tloušt. Slez. Šd.
,Tlyi' a ,klyi' hlas kulíka obec., Gold-
regenpfeifer. Šír. Pt. Tma. Mkl. Etym. 349.. Ž. kl. 87. 7. a j.
T. kompar. tměj,, tměji příslovečně užívaný. Brt. D. 155. Vz Gb. Ml. I.182. T. se kolem uložila, zavládla. Jrsk. Studená, vlhká, hustá t. lesní. Sá. Květy prozírají vlasů tmou. Čch. Bs. 77. T. jako v ranci, v řiti, až by ji makal, mohl by po hubě vyplá- skat. Us Tkč., Dch., Bkř. — T. = množ- ství. Jest nás tuto celá t. Pass. mus Dva- nácte tem angelóv. Ev. olom. 246. Ke stu a šedesáti tmám a tma slove desět tisíc. Mill. 96. — T. adv. Tměji, nejtměji. Gb. Ml. II. 179. Tmák, a, m. = tmář. Kmp. 41.
Tmaň, ě, f. = temný les, Dunkelwald,
m. Sl. les. Tmářství, n., Obscurantismus, m. Osv.
I. 76. Tmavec hnědý, umbra Crameri. Brm.
III. 3. 267. Tmavěti = tmavým se stávati, dunkel,
finster werden. Tmaviti, il, en, ení = tmavým činiti,
dunkel, finster machen. Hvozd hustý se tmaví. Sá. Tmavka, y, f. = černá kráva. U Stu-
dené. Vlchř. Tmavohřívý, schwarzgemähnt. T. kůň.
Lpř., Hlb. Tmavokout, u, m., dunkler Winkel. Pl.
I. 186. Tmavokřídlec, delce, m., mania, motýl.
Kk. Mot. 242 Tmavokřídlý, mit dunklen Flügeln. T.
motýl. Vrch. Vz předcház. Tmavokšticí, Mavo/ahti?, mit schwärz-
lichem Haar. Lpř. Tmavokštičák, a, m., vz předcház. Lpř.
Tmavoplavý, dunkelfalb. T. vlasy. Pdl.
Tmavorudý, dunkelroth. T. květ. Čch.
Bs. 77. Tmavoskvrnáč, e, m., fidonia, Frost-
spanner, n., motýl. Sl. les., Ott. IV. 938. Cf. Kk. Mot. 263.-267., Brm. IV. 445.-446., Ott. II. 393., Šír. Mot. Tmavostinný, dunkelschattig. T. křoví.
Nkr. Tmavostříbřec, brce, m., Melanglanz,
miner. Nz. Tmavosvit, u. m., das Helldunkel. Dk.
Aesth. 171. Tmavosvitný, dunkelhell, Dk. Aesth.
171. Tmavovlasáč,e, m. = tmavokštičák (dod.)
Lpř. Tmavovlasý = tmavokšticí. Lpř.
Tmavý. Tmavý paprsek, Mj. 270., růže,
zeleň, Kká., těleso, Jrl. 425., stín; závit (drsný). Včř. Z. II. 54. T. komůrka (tem- nice), dunkle Zelle (ve vězení). Neč. — T. = tmu milující. Sovy jsou tmavé a noční. Výb. II. 991. Děsně t. skepsis. Šml. Tmel. Cf. Kram. Slov., KP. VI. 337. T.
miniový, Miniumkitt, plsťový, Kittpilz, m., kaučukový, Us., na spojení nepropustné (vodotěsné), na spojení kůže se železem, na spojení skla s kovem. Vz Včř. Z. I. 16. |
T. kovový, suříkový, Pdl., na řemeny, ša-
motový. T. hlinitý, vápenný, vápnitohlinitý. Zpr. arch. IX. 25. Tmelovka, y, f. = piksla na tmel, Kitt-
dose, f. Šp. Tmina, y, f., Finsterniss, f. Čch. Bs. 103.,
Sokl. II. 341. Tmirad, a, m., Freund der Finsterniss.
Pdl. Rdh. I. 224. Tmistý = tmavý. T. hory. Č. Čt. I. 264.
Tmíti se. Lesy tmi se. Osv. Loď chrámu
hluboká se tměla. Mkr. — se kde. U no- hou se cos mu tmělo; Kol skrání tměl se věnec ; Blíž k zenithu se tměla obloha; Po stranách tměly se jim propasti; Pod námi strž hluboká se tměla; Bod tměl se v per- gamenu. Vrch. Za ní zima pověčná se tměla. Čch. Počalo se mu v očích tmíti. Vlč. — se čím. Ráj se prachem tměl. Vrch. Skály strmý hrot svým štítem tměl se v mlze. Vrch. — jak. Propast tmí se hrůzně v hloub. Kká. — nač. Slunce, mě- síc tmíti budou na sirobu (sirotky) truchli- vou. Výb. II. 1689. Tmoduch, a, m. = duch tmy. Koll. St.
231., 288. Tmok, a, m. = báječný had se zlatou
korunkou, který kam se plazí, tam vše pálí. U Místka. Škd. Hledí zabočeně jako ť. (= smok, drak = škaredě). Laš. Brt. D. 292. Tmol, u, m. = tmel ? Jagotný sponiek t
Slov. Phľd. IV. 24. Trnovnica, e, f., pole u Jasené na Mor.
MzO. 1890. 177. -tný m.: -tý. Krutný, liutný. Kat. 85.,
156. -to. Tato ti jest masť z Babylonie. Mst.
Ottavadto vás vypudí LPr. Otňavažto jest obyčej vzšel. Bibl. Vz Jir. Nkr. 91., Gb. Ml. I. 60. To = tož, tedy v závětí vět časových,
připouštécích a podmíněných. Esli ně, to choć (tedy aspoň); ne to = ne tak Laš. Brt. D. 176. Mohše blažené úklidné mysli býti, povoleć pravdě, to jsú přieliš roz- trhané sami v sobě. Št. Kn. š. 145. (191. 36.). — T. appositivně. Cf. List. fil. II. 204., III. 219. — To zbytečně kladeno. Vz Brt. Ruk. 82. Toastovati = na zdraví připiti. T. na
oslavence. Us. Pdl. Tobola. Mkl. Etym. 358., Let. 276. Aby
na cestu nevzeli jedno hól, ani tobolice. Ev. víd. 77. — T. v bot. Cf. Rosc. 94. — Tobolka = vrch u vsi Tobolky. Krč. Tobolečník. Výb. II. 338.
Tobôž. Phľd. III. II. 161.
Tociš = tociž. Št Kn. š. 3., 5. Když řku :
I v Jesu Krista, t. věři. Ib. 12. Tociž, totiž, toť již naproti čes. točúš,
točíš. Jir. Mor. 56. Cf. List. fil. IV. 287., Točiš, Tojiž. Tocuž. Cf. List. fil. IX. 297.
Toč za záloktích, Kreuzbiege aus dem
Oberhange, t. rozpažmo, K. mit gestreck- ten Armen, t. kotmo, Burzelwelle, f., t. v podpaždí paže přes kříž; t. napřed, Felge vorwärts, t. na zad, Felge rückwärts, t. v podporu v předu, Felge aus dem Stüz 504*
|
||
|
|||
Předchozí (910)  Strana:911  Další (912) |