Předchozí (912)  Strana:913  Další (914) |
|
|||
913
|
|||
|
|||
Tokoun. Cf. Brm. I. 2. 592.-594.
Tokoviště, ě, n., vz Tokanisko. Rk.
-toký. Hnisotoký atd.
Tolan, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 258.
Tolar. Dostal jsem na tolarech širokých.
K. Eichler exc. — T. ševcovský = čtyrák. Brnt. Tolarka, y, f. = hruška. Mor. Brt.
Tolej. Cf. Mkl. Etym. 367.
Toli. Cf. Mkl. Etym. 367.
Tolice. Cf. Rosc. 167., Mllr. 66.
Tolikajazyčný, so vielsprachig. T. moře.
Km. Tolikéž = podobně. Páni horníci t. uči-
nili. Bart. 116. Tolikkrát, vz Tolikrát. Vm.
Toliko, tantum. V bib. olom. všude bez-
mála s tolik, s toliko. Nebude jísti nic su- rového, ale s tolik pečeného u ohně; Ač dotknu se s toliko rúcha jeho. Ev. olom. 133., 302. Jelikž miluji, s tolik jest mé. Št. Kn. š. 34. — S gt. Vzdyše, že tolik lida má ztratiti. Výb. II. 10. Toliký. Cf. Mkl. Etym. 367.
Tolita. Cf. Rosc. 132., Mllr. 18., 27., Ott.
II. 831., Kram. slov., Odb. path. III. 757., Mách. 147. Toliž = tolik. Nemohl t. vydělati. U Po-
čát. Jndr. Toľko. Brt. D. 177.
Toľkoráz = tolikkrát. Slov. K. Ml. 53.
Tol'korazy, so oftmal. Slov. Ssk.
Toľkoto, so viel da. Slov. Ssk.
Toľkotorazy, sovielmal. Slov. Ssk.
Tolmi - toľme. Po čom človek t. dychtí.
Slov. Let. Mt. sl. X. 1. 26. Tolna, y, f-, město nad Dunajem mezi
Budínem a Moháčem. Pal. Dj. V. 2. 512. Tolubalsam, u, m. Rm. II. 372.
Toluchinon, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 97. Toluolsulfhydrat, u, m, v lučbě. Vz
Rm. II. 85. Toluolsulfonový. T. kyselina. Vz Rm.
II. 55. Toluylaldehyd, u, m., v lučbě. Vz Rm.
11. 116. Toluylen, u, m, v lučbě. Vz Rm. II.
256. Toluylendiamin, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 59. Toluylenhydrat, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 238. Toluylový. T. kyseliny. Vz Rm. II. 164.
Tolylalkohol, u, m. Vz Rm. II. 106.
Tomahawk, u, m. = válečná sekera se-
veroamerických Indiánův. Toman, os. jm. NB. Tö. 144., Arch. VIII.
533. T. a lesní panna. Vz Č. Kn. š. 117. nn. — T. Hugo. Cf. Rk. Sl. Tomanice, ves v prus. Slez. Pk.
Tomanovská, é, f., míst. jm. u Naho-
šovic. Pk. Tomáš, e, m., ein Stück des Saumagens.
Slov. Ssk. — T. sv. Cf., Mách. 191. Tomášek Václ. Cf. Slavín I. 120., Zl. Jg.
186., 211., Tf. Mtc. 20., Rk. Sl., Srb. 112., Bačk. Písm. I. 431 , 772.-774. — T. Jan Pavel, nar. 1802., uher. školní rada. Cf. Tf. H. 1. 181., Bačk Př, 172., Pyp. K. 449., 471. |
Tomašič Nikola. Pyp. K. I. 53., 133.
Tomášík Sam., 1813.—10/9 87. Cf. Tf. H. 1.
222., Slavín č. 35., Šb. D. řeči 299., Pyp. K. II. 470., 476., Nár. listy 1887. ze dne 12/9. — T. Pav. Šb. Dj. ř. 299., Rk. Sl. Tombak. Cf. Kram. Slov., Včř. I. 11.
Rothguss, Rothmessing. Tomec, mce, m., os. jm. D. ol. VIII. 624.
T. Frant., nar. 1842., řed. ústavu učitel. v Příbrami. Tomek, os. jm. Arch. VII. 297., VIII. 1.
18. — T. Mik. Šb. Dj. ř. 299. — T. Václ. Vl. Cf. Šb. Dj. ř. 299., Mus. 1886. 639., Zl. Jg. 340., Bačk. Př. 105., 112., 123., Tf. Mtc. 299., Pyp. K. II. 548., Ukaz. 112., Slavín II. 151., Rk. Sl. Tomeš. Tomši! počké, haž bode po mši.
Brt. Tomi, nyní Mankale. Šf. Strž. I. 314.
Tomíček Jan, nar. 1806. Cf. Šb. Dj. ř.
299., Rk. Sl., Pyp. K. II. 398., Zl. Jg. 305., 345., Tf. Mtc. 299., Bačk. Písm. I. 826., 867. — T. Kar. Tf. Mtc. 36., Rk. Sl. - T. Jos. Vz Ukaz. 112. Tomka rostl. Cf. Kram, slov., Rosc. 108.
Tompach, vz Tombak.
Tompachový, Tomback-. T. plech, drát.
Tompašky, pl., f., Tombackuhr, f. Šp.
Tomsa Frant. Jan, † 1814. Cf. Tf. Mtc.
299., Rk. Sl., Pyp. K. 11. 548., Bačk. Písm. I. 185., 190., 220., 226., 228., 932., Gb. Ml.
II. 219., D. Lhrg. IX., X. — T. Frant. Boh.
Cf. Tf. Mtc. 299., Zl. Jg. 93., 94., Rk. Sl. — T. Vladim., nar. 1830. v Praze, dr. lékař. a prof. při čes. univers. v Praze, r. 1890-91. rektor university, vládní rus. rada. Cf. Rk. Sl. Tomšovské = druh jablek sladkých.
Mor. Vck. Ton. Cf. Schd. I. 94., MS. 112. T. dlouhý,
fistulní či falsetní, hlasový, houslový, jedno- duchý, krátký, nízký, píšťalový, plný, prázdný, prsový, průchodní (harmonický, chromatický, střídavý, pomocný), silný, slabý, složený, souzvěnný, svrchní, zabar- vený, značivý. Dk., Zv. Síla, ráz, výška tonu. Mj. Odlehlosť tonů, MS. 116., ráz tonu, 128., stupnice tonů. 114., 128. Tôn, ě, f. = stín. Slov. Stromy opršalé
nedávajú viac zjadnej tône v úpalu slu- nečnom. Slov. Tč. 1. Tona, y, f. = tůně. 11. stol. D. Gesch.
84. 2. Tona = Toník, Antonín, Toniš. Mus.
1889. 164. — T., y, f. = Antonie. Kšť. Tôňa, ě, f. = tón, stín. Slov. a u Uher.
Hrad. Brt. D. 278. Vyzeral už len ako da- jaká t. (toňava). Slov. Dbš. Sl. pov. II. 14., II. I. 140. Toňava, y, f. = tôňa, stín, schattiger
Ort. Slov. Čelom mu prejde t. Č. Čt. II. 147., Btt. Sp. 120., Dbš. Toňavý = stinný. Slov. Šd.
Tonča, dle Káča = Antonie. Us. Kutn.
Tonda, y, f. = kommissárek (chléb). Za
dva (krejcary) nitě (kořalku) a kus tondy. Us. vojenský. Vz Niť. Lamač. Tondík, a, m. = Antonín. Us. Rgl.
Tóně, cadus, tůně. Sto tóní oleje. Ev.
olom. 287. |
||
|
|||
Předchozí (912)  Strana:913  Další (914) |