914

Tonický. T. léky = napínající, pružně
sílící. S. N. XI. 238.

Toníček, čka. m. = Antonín (zdrob.). Us.

Tonička, y, f., Antonie. T-ky jsou tru-
covity. Nrd.

Toník, a, m. = Antonín (zdrobn.). Us.

Tonikový, vz Tonika. T. kombinace.
Phľd. IV. 474.

Toniny. V T-nách, myslivna u Libáně.

Toninový, Tonart-. T. soustava. Zv. Př.
kn. I. 16.

Tônistý = stinný. Slov. Phľd. III. 1. 8.
— Tóth.

Toniť sa = točiti se. Slov. DŠk. II. 362.,
Zátur. Priat. I. 6.

Tonkabona, y, f. = tonka, ovoce veli-
kosti pecky švestkové ze silovoně obecného.
Vz Kram. slov.

Toňkati = naříkati. Val. Vck.

Tonner Em., nar. 1829., řed. čes. ob-
chodní akademie v Praze. Cf. Pyp. K. II.
370., 437., Bačk. Př. 117., Mus. 1886. 639.,
Rk. Sl. — T. Frant., řed. vyš. reálky
v Písku. Tf. H. 1. 193., Rk. Sl.

Tonobáseň, sně, f., Tongedicht, n. Dk.
Aesth. 318.

Tonobásník, a, m., Tondichter, m. Dk.
Aesth. 318.

Tonomalba, y, f., Tonmalerei, f. Dk.
Aesth. 239.

Tonoměr, u, m., vz Tonometr. NA. V.
202

Tonopán, u, m., z něm. Tannenbaum =
vánoční stromek. U Kdýně. Rgl.

Tonouti. Cf. Mkl. Etym. 358. — kde,
v čem. T. v pohanství, v surovosti, v blu-
dech a pověrách, Šmb., v slzách, Kká., ve
tmách, KP., v myšlénkách, Hdk., v roz-
pacích a v úzkostech. Msn. Or. 79. Líce
v němém tonou žasu. Mkr. — čím: blahem.
Hrts. Arab. 34.

Tôňový, Schatten-. Slov. Ssk.

Tonsillotom, u, m. = nástroj k vyřezá-
vání zbytnělé mandle. Slov. zdrav.

Tonsillotomie, e, f. = krvavé odstra-
nění zbytnělých mandlí v krku. Slov. zdrav.
372.

Topa = topivo. U Hostýna. Fr. Zimmer-
hackel.

Topárka, vz Máselnice.

Topati do sebe = cpáti, stopfen, viel
essen. U Místka. Škd.

Topátko, a, n. = polínko, kus. Dokázala
notný koháč (pařez) rozdělati na drobná
t-ka. Rais 40. Ib. Vým. 53.

Topělec. Jak chytají v T-lci u Písku
zajíce. Vz Sbtk. Krat. h. 116.

Topeňa, ě, f. = listina, Dostál sem t-ňu
z kancełářa. Zlinsky. Brt. D. 278

Tepeně, vz Topinka (i dod.).

Topení. T. plynem, plynové. Us. Cf.
Vlšk. 81., 101., Sdl. Hr. III. 205. Ústřední
t., Centralheitzung (topení všech místnosti
z jedné komory). Cf. KP. VI. 306. Ústřední
t. vodou. Vz ib. 313. T. horkou vodou, vz
ib. 313., teplou, ib. 315., parou, ib. 320. nn.,
vzduchem, ib. 306., místní, ib. 297. nn., kr-
bové (je nejdražší). Ib. 297. nn. O t. a vě-
trání obydlí lidských. Vz KP. VI. 281. nn.

Topenička, y, f., vz Topeně.

Topeniště, Feuerbüchse, Heitzanlage. T.
zavříti. Šp. Cf. KP. VI. 281.

Topeš, pše, m., topsus, zastr. MV. Cf.
Hank. Sb. 425.

Topicí komora, přístroje, kalorifery. Vz
KP. VI. 309.

Topič. Cf. Mkl. Etym. 352.

Topička = maličká skvrna. Měla sem
ť-ky černé na rukou, jako když mákem po-
seje. Us Fč.

Topičský, Heitzer-. T. zkouška. Us. Pdl.

Topika. Cf. KB. 312. Vor. St. 6.

Topinka. Kdo nemá mastné t-ky, i s tvr-
dou kůrkou béře za vděk. Us. — T., y,
m.,os. jm.

Topinka, y, f. = malá a slabá ženská.
Us. Kšť.

Topiti. Cf. Mkl. Etym. 352., 358.—jak.
Slunce dnes pořádně topí (hřeje). Šml., Us.
— čím. Cizák topí hrdla kvasem. Hlk. S.
I. 79. Dycky kýmsi čertem topí (smýšlí
něco zlého). Vhl. — co, se kam. V noc
němou se bory topí. Kká. S palcátem v dav
nepřátel se topím. Vc. Lab. 12. Kdyby ryb-
ník topil na mé lesy. Výb. I. 1013 Topil
na jeho stranu (byl při něm). Us. Zrak se
v šero noční topí. Osv. (To) topí lidi do
zatracenie. Št. Kn. š. 152. — kdy. Poseďte,
kmocháčku, budem zítra t. Brt

Topivý plyn, Heitzgas, n. Vz KP. VI.
293.

Ťopka = Český tanec národní.

Ťopkovati, tupfen. Us., Kžk. Por. 152.

Ťopkový plž, capulus. Frč. Geol. 67.

Toplucha, teplucha = teplice, teplá voda.
Phľd. IV. 532.

Topná, é, f. = topička. Slov. Bern.

Topný. Heitz;-. T. plocha, Zpr. arch. IX.
13., roura, kanál (jímž teplý vzduch se při-
vádí). Us. Pdl.

Topografický. T. anatomie, S. N., mappa.
Stč.

Topol. Cf. Kram. slov.. Mllr. 82., Rosc.
118., Rk. Sl., Mkl. Etym. 358. — T. = druh
révy. V Podluží. Brt.

Topola = míst. jm. v Uhřích.

Topolčina, y, f. = topolí. Hol. 311.

Topolice, e, f. = topol samičí. Us. Kšť.

Topolík, u, m. = topol. Dievča tenké
ako t. Sb. sl. ps. I. 88.

Topolina, y, f. = topolí, topolčina. Orl
VII. 198., Ntr. I. 19. Laš. Wrch.

Topolní, vz Topolový. T. klikoroh, cur-
culio populi, Pappelrmger, mandelinka, rez.
Sl. les.

Topolníček, čka, m., dorytomus, brouk.
Vz Kk. Br. 311.—312., Zl. kl. 1856. č. 14.

Topolovka = topolová hůlka, Pappel-
stock, m. Sl. les.

Topolový. T. růže, althea. Rt. Dívky
mažou si vlasy t-vou mastí, aby jun tak
rychle rostly, jak rychle roste topol. Us.
Sbtk.

Topor. Mkl. Etym. 359.

Toporec, rce, m. = topůrko. Rk.

Topoření, n., erekce. T. pyje, Vz Slov.
zdrav. 372.

Topořisko. Cf. Mkl. Etym. 359.



	914

	Tonický. T. léky = napínající, pružně sílící. S. N. XI. 238. Toníček, čka. m. = Antonín (zdrob.). Us. Tonička, y, f., Antonie. T-ky jsou tru- covity. Nrd. Toník, a, m. = Antonín (zdrobn.). Us. Tonikový, vz Tonika. T. kombinace. Phľd. IV. 474. Toniny. V T-nách, myslivna u Libáně. Toninový, Tonart-. T. soustava. Zv. Př. kn. I. 16. Tônistý = stinný. Slov. Phľd. III. 1. 8. — Tóth. Toniť sa = točiti se. Slov. DŠk. II. 362., Zátur. Priat. I. 6. Tonkabona, y, f. = tonka, ovoce veli- kosti pecky švestkové ze silovoně obecného. Vz Kram. slov. Toňkati = naříkati. Val. Vck. Tonner Em., nar. 1829., řed. čes. ob- chodní akademie v Praze. Cf. Pyp. K. II. 370., 437., Bačk. Př. 117., Mus. 1886. 639., Rk. Sl. — T. Frant., řed. vyš. reálky v Písku. Tf. H. 1. 193., Rk. Sl. Tonobáseň, sně, f., Tongedicht, n. Dk. Aesth. 318. Tonobásník, a, m., Tondichter, m. Dk. Aesth. 318. Tonomalba, y, f., Tonmalerei, f. Dk. Aesth. 239. Tonoměr, u, m., vz Tonometr. NA. V. 202 Tonopán, u, m., z něm. Tannenbaum = vánoční stromek. U Kdýně. Rgl. Tonouti. Cf. Mkl. Etym. 358. — kde, v čem. T. v pohanství, v surovosti, v blu- dech a pověrách, Šmb., v slzách, Kká., ve tmách, KP., v myšlénkách, Hdk., v roz- pacích a v úzkostech. Msn. Or. 79. Líce v němém tonou žasu. Mkr. — čím: blahem. Hrts. Arab. 34. Tôňový, Schatten-. Slov. Ssk. Tonsillotom, u, m. = nástroj k vyřezá- vání zbytnělé mandle. Slov. zdrav. Tonsillotomie, e, f. = krvavé odstra- nění zbytnělých mandlí v krku. Slov. zdrav. 372. Topa = topivo. U Hostýna. Fr. Zimmer- hackel. Topárka, vz Máselnice. Topati do sebe = cpáti, stopfen, viel essen. U Místka. Škd. Topátko, a, n. = polínko, kus. Dokázala notný koháč (pařez) rozdělati na drobná t-ka. Rais 40. Ib. Vým. 53. Topělec. Jak chytají v T-lci u Písku zajíce. Vz Sbtk. Krat. h. 116. Topeňa, ě, f. = listina, Dostál sem t-ňu z kancełářa. Zlinsky. Brt. D. 278 Tepeně, vz Topinka (i dod.). Topení. T. plynem, plynové. Us. Cf. Vlšk. 81., 101., Sdl. Hr. III. 205. Ústřední t., Centralheitzung (topení všech místnosti z jedné komory). Cf. KP. VI. 306. Ústřední t. vodou. Vz ib. 313. T. horkou vodou, vz ib. 313., teplou, ib. 315., parou, ib. 320. nn., vzduchem, ib. 306., místní, ib. 297. nn., kr- bové (je nejdražší). Ib. 297. nn. O t. a vě- trání obydlí lidských. Vz KP. VI. 281. nn.	Topenička, y, f., vz Topeně. Topeniště, Feuerbüchse, Heitzanlage. T. zavříti. Šp. Cf. KP. VI. 281. Topeš, pše, m., topsus, zastr. MV. Cf. Hank. Sb. 425. Topicí komora, přístroje, kalorifery. Vz KP. VI. 309. Topič. Cf. Mkl. Etym. 352. Topička = maličká skvrna. Měla sem ť-ky černé na rukou, jako když mákem po- seje. Us Fč. Topičský, Heitzer-. T. zkouška. Us. Pdl. Topika. Cf. KB. 312. Vor. St. 6. Topinka. Kdo nemá mastné t-ky, i s tvr- dou kůrkou béře za vděk. Us. — T., y, m.,os. jm. Topinka, y, f. = malá a slabá ženská. Us. Kšť. Topiti. Cf. Mkl. Etym. 352., 358.—jak. Slunce dnes pořádně topí (hřeje). Šml., Us. — čím. Cizák topí hrdla kvasem. Hlk. S. I. 79. Dycky kýmsi čertem topí (smýšlí něco zlého). Vhl. — co, se kam. V noc němou se bory topí. Kká. S palcátem v dav nepřátel se topím. Vc. Lab. 12. Kdyby ryb- ník topil na mé lesy. Výb. I. 1013 Topil na jeho stranu (byl při něm). Us. Zrak se v šero noční topí. Osv. (To) topí lidi do zatracenie. Št. Kn. š. 152. — kdy. Poseďte, kmocháčku, budem zítra t. Brt Topivý plyn, Heitzgas, n. Vz KP. VI. 293. Ťopka = Český tanec národní. Ťopkovati, tupfen. Us., Kžk. Por. 152. Ťopkový plž, capulus. Frč. Geol. 67. Toplucha, teplucha = teplice, teplá voda. Phľd. IV. 532. Topná, é, f. = topička. Slov. Bern. Topný. Heitz;-. T. plocha, Zpr. arch. IX. 13., roura, kanál (jímž teplý vzduch se při- vádí). Us. Pdl. Topografický. T. anatomie, S. N., mappa. Stč. Topol. Cf. Kram. slov.. Mllr. 82., Rosc. 118., Rk. Sl., Mkl. Etym. 358. — T. = druh révy. V Podluží. Brt. Topola = míst. jm. v Uhřích. Topolčina, y, f. = topolí. Hol. 311. Topolice, e, f. = topol samičí. Us. Kšť. Topolík, u, m. = topol. Dievča tenké ako t. Sb. sl. ps. I. 88. Topolina, y, f. = topolí, topolčina. Orl VII. 198., Ntr. I. 19. Laš. Wrch. Topolní, vz Topolový. T. klikoroh, cur- culio populi, Pappelrmger, mandelinka, rez. Sl. les. Topolníček, čka, m., dorytomus, brouk. Vz Kk. Br. 311.—312., Zl. kl. 1856. č. 14. Topolovka = topolová hůlka, Pappel- stock, m. Sl. les. Topolový. T. růže, althea. Rt. Dívky mažou si vlasy t-vou mastí, aby jun tak rychle rostly, jak rychle roste topol. Us. Sbtk. Topor. Mkl. Etym. 359. Toporec, rce, m. = topůrko. Rk. Topoření, n., erekce. T. pyje, Vz Slov. zdrav. 372. Topořisko. Cf. Mkl. Etym. 359.