916

12. Po něm vždy toužím. Sv. ruk. 308. Duše
po něm túží; T. po dědictví nebeském. Št.
Kn. š. 4., 42. T. velice po Bohu. Hus III.
144. (279.). — s inft. Túží svú chválu roz-
množovať. Slov. Tč. T-la dělat selku. Sá.

— komu čeho. Má své nehody t. zde
v Čechách královi. Št. Kn. š. 167. Túžím
toho tvé milosti. Výb. I. 362. Toužil jim své
příhody. Výb. II. 963. Králi toho túžiechu.
Ib. 236. — Otter I. 16., Výb. I. 362., NB.
Tč. 243., 276., Půh. II. 502. za kým: za
chlapcem. Us. Jrsk. — nač (kde, z čeho).
Musím na sebe t. Brt. N. p. 605. Túžila na
Prokopa; Túžil před námi na zúvače z lázny,
že ...; Túžil u nás na druhého. NB. Tč. 36.,
55., 107., 179., 225. Na zlé mravy bolestně
t. Oter. I. 2. Túžil na ni z krádeže. NB.
Tč. 115. (Kochan) na svój rod poče t. Dal.
Túžil jest na mě. Ž. wit. 142. 2. Na Patrana
túže. AlxB. M. v. 208. (HP. 86.). — oč
(kdy). Žena o vraždu túží; Nikdy o to za
markrabí netúžil. Půh. II. 447. — do čeho.
Mnoho toužil do věci, že . . . Kom. — ke
komu. Panie je se k němu túžiti (žalovati).
Výb. I. 827. — kam (čím). Toužím duchem
k obloze. Vrch. T. v nebes výše. Kyt. —
co komu o čem. Jemu to túžíc o synu
svém. NB. Tč. 105.

Touživosť, i, f. Vch. Ar. II. 22.

Touživý, sehnsuchtsvoll. Dk. Poet. 462.

Toužný. T. odpočinek, Vrch., člověk,
Dk., chvat. Kká.

Tovačovský. Ctibor T. z Cimburka,
† 1494. Cf. Pal. Rdh. II. 535., Mus. 1867.
342., 1868. 76., 1863. 227. — T. z Cimburka.
Cf. Arch. VII. 723., VIII. 606., Ott. V. 371.

— T. Arnošt Forchtgott, hud. skladatel
1825.—1874. Srb. 165. — T. kniha. Cf. Hš.
Dod. II. X.

Tovar. Cf. Mkl. Etym. 359.

Továrenský = tovární. T. byliny. NA.
IV. 87.

Tovařišný = tovaryšný. Není t., jest
kakýs sám svój. Št. Kn. š. 78. T. milosť.
Ib. 44.

Tovařišstvo = tovaryšstvo. Št. Kn. š. 44.

Továrna tkaninná, plátnová, súknová,
barvivná, škrôbná, cukornie. Slov. ZObz.
XXIV. 245.

Tovární doba, Fabrikscampagne. Dch.

Továrnictví řím. Cf. Vlšk. 269. T. =
řemeslo ve velkém stroji provozované. Sb.
uč.

Továrník na usně, lépe: usní. Vm.

Továrníky, dle Dolany, míst. jméno
v Uhřích.

Tovaroznalství, n., Waarenkunde, f. Šp.

Tovarych = nádeňka, nádennická práce.
Brt., Džl., Prss. Gaz. Býti na t. = praco-
vati za denní mzdu. Na jihových. Mor. Hrb.

Tovarychárství, n. = nádennictví. Slov.
Bern.

Tovaryš. Mkl. Etym. 359. T-še v něčem
míti. Št. Kn. š. 2. V lakomství t. Jg.

Tovaryška = kamarádka. Mor. Brt.

Tovaryšsky = sdružně. Anth.

Tovaryšský. T. věci se nekšaftují. Cor.
jor. IV. 3. 1. 442.

Tovaryšstvo co jest. Vz Cor. jur. IV.
3. 2. 447.

Tovka, y, f. = druh příze. Čes. nov.
1883. 76. a j.

Toxikologický, toxicologisch. T. ana-
lysa chemická. Vz Ott. II. 243.

Toz = tož. Kat. 942., 2124., 3322. Panny
všem se žádají líbiti, toz jen k tělesnému
oku. Št. Uč. 36. b. Toz král kynu Smil
v. 776. Alias: tož, tuž.

To za pojí se z pravidla s akkus. sg. a
nominativem pl. To je za chlapca hodného!
To je za pěkné! To je za kordúlku (to je
pěkná k., nebo iron. = nepěkná). Dals mi
to za dary! Vz Brt. D. 180.

Tož. Cherub šera první korál pustil z ruky
svojí, tož večernici. Vrch. Jest-li nemocen,
tožť bolesť hubí. Hus III. 109. Každý se
něčeho od tebe dožaduje, t. i já. Prss. Mnozí
by rádi české knihy zatratili a t. jen dobré.
Št. Kn. š. 3. Manželé lopoť a t. nemalú
trpie. Ib. 69. Na Mor. = 1. ano, 2. tedy.
Dyž nechcete, t. půjdu sám. Vz Brt. D. 176.
Dělá to na tož (na schvál, na vzdory). Brt.
D. Na tož udělat komu co (= na vzdory).
Brt. D. 278.

Tožmluvnosť. Cf. Jg. Slnosť 62.

Tožverší, n. = stejnoverší, Monocolon,
aus einerlei Versart. Nz.

Tr skupina. Cf. Mkl. aL. 225.

Tř. K této skupenině přisouvá se s: stře-
pem etc. Vz List. fil. 1891. 439.

Třa, třeja. Cf. Brt. D. 361.

Trá = tři (masc. fem. a neut. tri). Slov.
Bern.

Trabant. Cf. Stč. Zem. 21.

Trabucco, a, n., druh doutníku.

Tracoun, u, m., hedvábí. Wtr. Obr. 553.
Cf. Dracoun.

Tracený vřed (přebíhá tělem). Mtc. XV.
185.

Traçovací tyč. Us. Pdl.

Tračec. Mkl. Etym. 359.

Tračiť = zatáhnouti svatebníkům cestu,
aby se vykoupili. Mor. Džl.

Tračník, colon. Cf. Slov. zdrav 373. T.
příční, c. transversum, sestupující, c. des-
cendens, stoupající, ascendens; rakovina
t-ku, Colonsarcinom.

Tradice hermeneutická, dogmatická. MH.
2. T. a způsoby její. Vz List. fil. I. 236. nn.

Traditionalism-us, u, m. Mus. 1887. 546.

Trafikantka, y, f., obchodnice zvl. s ta-
bákem. Us. Pdl.

Trafuša, e, f. = ovce strakatá. Val. Brt.

Trag, u, m. = svazek. Val. Brt. D. 278.

Tragač = trakař. Mluva t-če: T. těžko
naložený smutně vrzuká: Nevím kudy kam!
Nevím kudy kam! — S lehkým jeda ná-
kladem vrzgolí si vesele: Tudyto, tudyto
po chodníčku! Tudyto, tudyto po chod-
níčku! Nebo: Chodník nechodník, chodník
nechodník. Brt. v Km. 1886. 409. Hádanka.
Hádaj, hádaj, hadaču, jak je (=jak se jme-
nuje) našemu tragaču? Našemu t-ču je
tragač — bude z tebe dobrý hadač. Mor.
Brt. — Mlč ty třetí kolo u t-ča (říkají
chlubnému). Val. Vck. — T = rapoták,
hrkač. Cf. Brt. Dt. 300. — T. = větší
valcha (kombinovaná hrklávka i klapačka),
jejíž válec se otáčí kolečkem uprostřed
válce upevněným. Vz Km. 1887. 773.