Předchozí (915)  Strana:916  Další (917) |
|
|||
916
|
|||
|
|||
12. Po něm vždy toužím. Sv. ruk. 308. Duše
po něm túží; T. po dědictví nebeském. Št. Kn. š. 4., 42. T. velice po Bohu. Hus III. 144. (279.). — s inft. Túží svú chválu roz- množovať. Slov. Tč. T-la dělat selku. Sá. — komu čeho. Má své nehody t. zde
v Čechách královi. Št. Kn. š. 167. Túžím toho tvé milosti. Výb. I. 362. Toužil jim své příhody. Výb. II. 963. Králi toho túžiechu. Ib. 236. — Otter I. 16., Výb. I. 362., NB. Tč. 243., 276., Půh. II. 502. za kým: za chlapcem. Us. Jrsk. — nač (kde, z čeho). Musím na sebe t. Brt. N. p. 605. Túžila na Prokopa; Túžil před námi na zúvače z lázny, že ...; Túžil u nás na druhého. NB. Tč. 36., 55., 107., 179., 225. Na zlé mravy bolestně t. Oter. I. 2. Túžil na ni z krádeže. NB. Tč. 115. (Kochan) na svój rod poče t. Dal. Túžil jest na mě. Ž. wit. 142. 2. Na Patrana túže. AlxB. M. v. 208. (HP. 86.). — oč (kdy). Žena o vraždu túží; Nikdy o to za markrabí netúžil. Půh. II. 447. — do čeho. Mnoho toužil do věci, že . . . Kom. — ke komu. Panie je se k němu túžiti (žalovati). Výb. I. 827. — kam (čím). Toužím duchem k obloze. Vrch. T. v nebes výše. Kyt. — co komu o čem. Jemu to túžíc o synu svém. NB. Tč. 105. Touživosť, i, f. Vch. Ar. II. 22.
Touživý, sehnsuchtsvoll. Dk. Poet. 462.
Toužný. T. odpočinek, Vrch., člověk,
Dk., chvat. Kká. Tovačovský. Ctibor T. z Cimburka,
† 1494. Cf. Pal. Rdh. II. 535., Mus. 1867. 342., 1868. 76., 1863. 227. — T. z Cimburka. Cf. Arch. VII. 723., VIII. 606., Ott. V. 371. — T. Arnošt Forchtgott, hud. skladatel
1825.—1874. Srb. 165. — T. kniha. Cf. Hš. Dod. II. X. Tovar. Cf. Mkl. Etym. 359.
Továrenský = tovární. T. byliny. NA.
IV. 87. Tovařišný = tovaryšný. Není t., jest
kakýs sám svój. Št. Kn. š. 78. T. milosť. Ib. 44. Tovařišstvo = tovaryšstvo. Št. Kn. š. 44.
Továrna tkaninná, plátnová, súknová,
barvivná, škrôbná, cukornie. Slov. ZObz. XXIV. 245. Tovární doba, Fabrikscampagne. Dch.
Továrnictví řím. Cf. Vlšk. 269. T. =
řemeslo ve velkém stroji provozované. Sb. uč. Továrník na usně, lépe: usní. Vm.
Továrníky, dle Dolany, míst. jméno
v Uhřích. Tovaroznalství, n., Waarenkunde, f. Šp.
Tovarych = nádeňka, nádennická práce.
Brt., Džl., Prss. Gaz. Býti na t. = praco- vati za denní mzdu. Na jihových. Mor. Hrb. Tovarychárství, n. = nádennictví. Slov.
Bern. Tovaryš. Mkl. Etym. 359. T-še v něčem
míti. Št. Kn. š. 2. V lakomství t. Jg. Tovaryška = kamarádka. Mor. Brt.
Tovaryšsky = sdružně. Anth.
Tovaryšský. T. věci se nekšaftují. Cor.
jor. IV. 3. 1. 442. Tovaryšstvo co jest. Vz Cor. jur. IV.
3. 2. 447. |
Tovka, y, f. = druh příze. Čes. nov.
1883. 76. a j. Toxikologický, toxicologisch. T. ana-
lysa chemická. Vz Ott. II. 243. Toz = tož. Kat. 942., 2124., 3322. Panny
všem se žádají líbiti, toz jen k tělesnému oku. Št. Uč. 36. b. Toz král kynu Smil v. 776. Alias: tož, tuž. To za pojí se z pravidla s akkus. sg. a
nominativem pl. To je za chlapca hodného! To je za pěkné! To je za kordúlku (to je pěkná k., nebo iron. = nepěkná). Dals mi to za dary! Vz Brt. D. 180. Tož. Cherub šera první korál pustil z ruky
svojí, tož večernici. Vrch. Jest-li nemocen, tožť bolesť hubí. Hus III. 109. Každý se něčeho od tebe dožaduje, t. i já. Prss. Mnozí by rádi české knihy zatratili a t. jen dobré. Št. Kn. š. 3. Manželé lopoť a t. nemalú trpie. Ib. 69. Na Mor. = 1. ano, 2. tedy. Dyž nechcete, t. půjdu sám. Vz Brt. D. 176. Dělá to na tož (na schvál, na vzdory). Brt. D. Na tož udělat komu co (= na vzdory). Brt. D. 278. Tožmluvnosť. Cf. Jg. Slnosť 62.
Tožverší, n. = stejnoverší, Monocolon,
aus einerlei Versart. Nz. Tr skupina. Cf. Mkl. aL. 225.
Tř. K této skupenině přisouvá se s: stře-
pem etc. Vz List. fil. 1891. 439. Třa, třeja. Cf. Brt. D. 361.
Trá = tři (masc. fem. a neut. tri). Slov.
Bern. Trabant. Cf. Stč. Zem. 21.
Trabucco, a, n., druh doutníku.
Tracoun, u, m., hedvábí. Wtr. Obr. 553.
Cf. Dracoun. Tracený vřed (přebíhá tělem). Mtc. XV.
185. Traçovací tyč. Us. Pdl.
Tračec. Mkl. Etym. 359.
Tračiť = zatáhnouti svatebníkům cestu,
aby se vykoupili. Mor. Džl. Tračník, colon. Cf. Slov. zdrav 373. T.
příční, c. transversum, sestupující, c. des- cendens, stoupající, ascendens; rakovina t-ku, Colonsarcinom. Tradice hermeneutická, dogmatická. MH.
2. T. a způsoby její. Vz List. fil. I. 236. nn. Traditionalism-us, u, m. Mus. 1887. 546.
Trafikantka, y, f., obchodnice zvl. s ta-
bákem. Us. Pdl. Trafuša, e, f. = ovce strakatá. Val. Brt.
Trag, u, m. = svazek. Val. Brt. D. 278.
Tragač = trakař. Mluva t-če: T. těžko
naložený smutně vrzuká: Nevím kudy kam! Nevím kudy kam! — S lehkým jeda ná- kladem vrzgolí si vesele: Tudyto, tudyto po chodníčku! Tudyto, tudyto po chod- níčku! Nebo: Chodník nechodník, chodník nechodník. Brt. v Km. 1886. 409. Hádanka. Hádaj, hádaj, hadaču, jak je (=jak se jme- nuje) našemu tragaču? Našemu t-ču je tragač — bude z tebe dobrý hadač. Mor. Brt. — Mlč ty třetí kolo u t-ča (říkají chlubnému). Val. Vck. — T = rapoták, hrkač. Cf. Brt. Dt. 300. — T. = větší valcha (kombinovaná hrklávka i klapačka), jejíž válec se otáčí kolečkem uprostřed válce upevněným. Vz Km. 1887. 773. |
||
|
|||
Předchozí (915)  Strana:916  Další (917) |