917

Tragačkář, e, m. = kdo dělá n. prodává
tragače. Šd.

Tragáleček, čku, tragálek, lku, m. =
zdrobn. tragač. Pk. Ps. 36.

Tragať sa = líně jíti, Brt. D. 278., po-
tulovati se. Vck.

Tragédie nábožná, vz Jg. Slnosť 137.,
světská, 138., didactická. 145. T. povahová,
složitá, stráznivá, zázraková. Vch. Ar. 34.,
35. O t. řec. Cf. Vlšk. 27.-29., 32., 351.,
380.

Tragický. T. masky, vz Vlšk. 355., osud,
Us., cit. Vz Jg. Slnosť 46.

Tragičnosť. Cf. Jg. Slnosť 45.

Tragika osudnosti, viny, sporu mravnost-
ního. Dk. Aesth. 401.

Trahok. Cf. Ott. II. 226.

Trachna, y, f., os. jm. Arch. VII. 321.
— T. = klevetnice; nadávka. Rr. MBš.

Trachniť = klevetiti. Slov. Rr. Sb.

Trachom, -mata, m. = zrnitý zánět oční,
Conjunctivitis granulosa. Cf. Slov. zdrav.
373. T. brdičkovitý, trachoma papillare,
rozbitý, t. diffusum.

Tracht, a, m. = drak. Synci púšťali t-ta.
Slez. Šd.

Třachvost, a, m., z třasichvosť = třaso-
řitka, tropera. Rozk.

Trachyt. Krč. G. 149., Chdt. 29., 48.

Trachytdolerit, u, m. Sl. les.

Trachytický = trachytový. T. sloh. Osv.
V. 15.

Traja = tři. Slov. Vz Obidvaja. T. ry-
týri. Dbš. Sl. pov. I. 11. Prišli t. kráľa od
východu. Sl. spv. VI. 234. — DŠk. I. 274.

Trajanský val v zemi Venedů. Vz Šf.
Strž. I. 564.

Trajanus Vít Žatecký. Pyp. K. II. 339.

Trajanův oblouk, vz Vlšk. 128., sloup.
125.

Trajda, vz Roztrajdati (dod.).

Trajdák, u, m. = čes. tanec. Nov.

Trajkati = pomalu jíti, langsam gehen.
Val. Brt. D. 278.

Trak. Cf. Mkl. Etym. 359. T. veliký,
herba ruberti. 15. stol. Jgč. XIV. 36.

Trakač, vz Tragač (i dod.).

Trakačník, a, m. = kdo s trakařem jezdí.
U Prostěj. Rgl. Vz Trakařník.

Trakař, Schubkarren, m. To neudělám
ani za t. bankocetlí. Us. u Bělé. T. si z ně-
koho dělati (aby na sobě jako na trakaři
všecky vtipy něčí odvezl = za blázna ho
míti). U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Šibenička (dod.),
Tragač (i dod.).

Trakařovitý, schubkarrenartig. T. stroje
na setí jetele.

Trakařový, Schubkarren-. T. hydrofor,
stříkačka. R. Smekal.

Trakovica, e, f. = plachta so štyrmi
přišitými traky na trávu. Slov. Rr. Sb.,
Phľd. IV. 51.

Traktár, u, m. = trachtář. Slov. Rr. Sb.

Traktat. Cf. Jg. H. 1. 752., HS. Dod. II.
X., Sbn. Rejstřík.

Traky. Sv. ruk. 244. Naveze (smrť) nás
plnej t. Ib. 104.

Trala! trala! Rk.

Tralágať sa = tragati se. Slov. Phľd.
III. 317.

Trálity. Tuladom, t-ty, tralality, t-ty tu-
ladom. Sl. spv. I. 33.

Trám. Cf. Mkl. Etym. 360., Vlšk. 82.,
83. T. závažní (u studny), Brunnenschwengel,
m., Lpř., hlavní, hřebenový, mostní, po-
boční, podlažní, vazebný, NA. IV. 236.,
237., hraněný, nehraněný, prostý, spojitý,
s vyčnívajícím koncem, zazděný, Pck 79.,
81., 89., 109., podélný, příčný, spojitý,
Šln. I. 18., 71., II. 16., stejné únosnosti,
von gleicher Widerstandsfähigkeit, celý,
poloviční, rákosní, z kujného železa (tra-
versa), Pcl. 20., 90., 96., 100., přímoosý,
Zpr. arch. VIII. 13., jednoduchý, na sed-
lech, o plné stěně, příhradový, šarnýrový,
zábradlový. Ib. 95. Co platna důvěra, třeba
byla jako trám! Šml. Láska jako t. (veliká).
Us. Fč. Šenkýřenka nezná mě, nechce na-
psat na trámě (počkati). Brt. N. p. 650. —
T. mozkový, corpus callosum, Gehirnbalken,
m. Šv. 39.

Tramák, u, m. = trámový vor, Flosa
aus Tramholz. Sl. les.

Trámcokrajový. T. rýha, sulcus calloso-
marginalis.

Trámcový, Tram-, Balken-. T. hřebík.
Us. Pdl.

Trámčina, y, f., Gebälke, n. T. kostí.

Trámeček, čku, m. T-ky jaterní, Leber-
gerüst.

Trámík, u, m. = trámek. LObz. XVII.,
28.

Trámový. T. vůz, NA., strop, Pcl., prů-
řez, Šln., osa, Zpr. arch., armatura ve sta-
vit. Vz Ott II. 716.

Trampelin, u, m. = prkno. Vz Trambu-
lina.

Tramway parní, koňská, elektrická Cf.
S. N. XI. 240.

Tramwayský. T. společnosť. S. N. XI.
240.

Trančina, y, f. = sviňský drob? Slov.
Ssk.

Trandamarýna, y, f. = nepříliš chytrá
ženština, ač se sama za chytrou má (od
trandati). Mor. Brt.

Trání, n. = trvání. Výb. I. 996. Vz Tráti.

Traňk žlutý, ajuga chamaepitys, je dobrý
od žloutenky. Us. Brt.

Tranomontani, kmen slovan. Vz Šf.
Strž. I. 236., 241.

Třanovský Jiří Srba. Cf. i Šb. Dj. ř.
300., Srb. 33., Pyp. K. II. 368., 451., Rk.
Sl.

Transanimace, e, f., z lat. = stěhování
duší. Rk. Sl.

Transenalní, transenní vojsko. S. N. XI.
240.

Transferovati, transferiren, z lat. = pře-
saditi na př. důstojníka nebo úředníka. S. N.

Transgressiv. O tvoření přechodní ku
přítomného (současnosti. Pdg. 1884. 462.) a
minulého (předčasnosti minulé a budoucí.
Pdg. ib.) vz v Gb. Ml. I. 139., 143., D. Lhrg.
131., 132., 219., 245. nn. T-vní vazby. Cf.
Gb. Ml. II. 172. nn. Ještě několik příkladů.
Současnosť. Modlím se kleča; Čte leža.
Mor. Knrz. Von ho bere nebera ho. Brt.
N. p. III. str. CXV. Svíce lidem sloužíc
sama se stravuje. Hkš. exc. Což já zname-