Předchozí (916)  Strana:917  Další (918) |
|
|||
917
|
|||
|
|||
Tragačkář, e, m. = kdo dělá n. prodává
tragače. Šd. Tragáleček, čku, tragálek, lku, m. =
zdrobn. tragač. Pk. Ps. 36. Tragať sa = líně jíti, Brt. D. 278., po-
tulovati se. Vck. Tragédie nábožná, vz Jg. Slnosť 137.,
světská, 138., didactická. 145. T. povahová, složitá, stráznivá, zázraková. Vch. Ar. 34., 35. O t. řec. Cf. Vlšk. 27.-29., 32., 351., 380. Tragický. T. masky, vz Vlšk. 355., osud,
Us., cit. Vz Jg. Slnosť 46. Tragičnosť. Cf. Jg. Slnosť 45.
Tragika osudnosti, viny, sporu mravnost-
ního. Dk. Aesth. 401. Trahok. Cf. Ott. II. 226.
Trachna, y, f., os. jm. Arch. VII. 321.
— T. = klevetnice; nadávka. Rr. MBš. Trachniť = klevetiti. Slov. Rr. Sb.
Trachom, -mata, m. = zrnitý zánět oční,
Conjunctivitis granulosa. Cf. Slov. zdrav. 373. T. brdičkovitý, trachoma papillare, rozbitý, t. diffusum. Tracht, a, m. = drak. Synci púšťali t-ta.
Slez. Šd. Třachvost, a, m., z třasichvosť = třaso-
řitka, tropera. Rozk. Trachyt. Krč. G. 149., Chdt. 29., 48.
Trachytdolerit, u, m. Sl. les.
Trachytický = trachytový. T. sloh. Osv.
V. 15. Traja = tři. Slov. Vz Obidvaja. T. ry-
týri. Dbš. Sl. pov. I. 11. Prišli t. kráľa od východu. Sl. spv. VI. 234. — DŠk. I. 274. Trajanský val v zemi Venedů. Vz Šf.
Strž. I. 564. Trajanus Vít Žatecký. Pyp. K. II. 339.
Trajanův oblouk, vz Vlšk. 128., sloup.
125. Trajda, vz Roztrajdati (dod.).
Trajdák, u, m. = čes. tanec. Nov.
Trajkati = pomalu jíti, langsam gehen.
Val. Brt. D. 278. Trak. Cf. Mkl. Etym. 359. T. veliký,
herba ruberti. 15. stol. Jgč. XIV. 36. Trakač, vz Tragač (i dod.).
Trakačník, a, m. = kdo s trakařem jezdí.
U Prostěj. Rgl. Vz Trakařník. Trakař, Schubkarren, m. To neudělám
ani za t. bankocetlí. Us. u Bělé. T. si z ně- koho dělati (aby na sobě jako na trakaři všecky vtipy něčí odvezl = za blázna ho míti). U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Šibenička (dod.), Tragač (i dod.). Trakařovitý, schubkarrenartig. T. stroje
na setí jetele. Trakařový, Schubkarren-. T. hydrofor,
stříkačka. R. Smekal. Trakovica, e, f. = plachta so štyrmi
přišitými traky na trávu. Slov. Rr. Sb., Phľd. IV. 51. Traktár, u, m. = trachtář. Slov. Rr. Sb.
Traktat. Cf. Jg. H. 1. 752., HS. Dod. II.
X., Sbn. Rejstřík. Traky. Sv. ruk. 244. Naveze (smrť) nás
plnej t. Ib. 104. Trala! trala! Rk.
Tralágať sa = tragati se. Slov. Phľd.
III. 317. |
Trálity. Tuladom, t-ty, tralality, t-ty tu-
ladom. Sl. spv. I. 33. Trám. Cf. Mkl. Etym. 360., Vlšk. 82.,
83. T. závažní (u studny), Brunnenschwengel, m., Lpř., hlavní, hřebenový, mostní, po- boční, podlažní, vazebný, NA. IV. 236., 237., hraněný, nehraněný, prostý, spojitý, s vyčnívajícím koncem, zazděný, Pck 79., 81., 89., 109., podélný, příčný, spojitý, Šln. I. 18., 71., II. 16., stejné únosnosti, von gleicher Widerstandsfähigkeit, celý, poloviční, rákosní, z kujného železa (tra- versa), Pcl. 20., 90., 96., 100., přímoosý, Zpr. arch. VIII. 13., jednoduchý, na sed- lech, o plné stěně, příhradový, šarnýrový, zábradlový. Ib. 95. Co platna důvěra, třeba byla jako trám! Šml. Láska jako t. (veliká). Us. Fč. Šenkýřenka nezná mě, nechce na- psat na trámě (počkati). Brt. N. p. 650. — T. mozkový, corpus callosum, Gehirnbalken, m. Šv. 39. Tramák, u, m. = trámový vor, Flosa
aus Tramholz. Sl. les. Trámcokrajový. T. rýha, sulcus calloso-
marginalis. Trámcový, Tram-, Balken-. T. hřebík.
Us. Pdl. Trámčina, y, f., Gebälke, n. T. kostí.
Trámeček, čku, m. T-ky jaterní, Leber-
gerüst. Trámík, u, m. = trámek. LObz. XVII.,
28. Trámový. T. vůz, NA., strop, Pcl., prů-
řez, Šln., osa, Zpr. arch., armatura ve sta- vit. Vz Ott II. 716. Trampelin, u, m. = prkno. Vz Trambu-
lina. Tramway parní, koňská, elektrická Cf.
S. N. XI. 240. Tramwayský. T. společnosť. S. N. XI.
240. Trančina, y, f. = sviňský drob? Slov.
Ssk. Trandamarýna, y, f. = nepříliš chytrá
ženština, ač se sama za chytrou má (od trandati). Mor. Brt. Trání, n. = trvání. Výb. I. 996. Vz Tráti.
Traňk žlutý, ajuga chamaepitys, je dobrý
od žloutenky. Us. Brt. Tranomontani, kmen slovan. Vz Šf.
Strž. I. 236., 241. Třanovský Jiří Srba. Cf. i Šb. Dj. ř.
300., Srb. 33., Pyp. K. II. 368., 451., Rk. Sl. Transanimace, e, f., z lat. = stěhování
duší. Rk. Sl. Transenalní, transenní vojsko. S. N. XI.
240. Transferovati, transferiren, z lat. = pře-
saditi na př. důstojníka nebo úředníka. S. N. Transgressiv. O tvoření přechodní ku
přítomného (současnosti. Pdg. 1884. 462.) a minulého (předčasnosti minulé a budoucí. Pdg. ib.) vz v Gb. Ml. I. 139., 143., D. Lhrg. 131., 132., 219., 245. nn. T-vní vazby. Cf. Gb. Ml. II. 172. nn. Ještě několik příkladů. Současnosť. Modlím se kleča; Čte leža. Mor. Knrz. Von ho bere nebera ho. Brt. N. p. III. str. CXV. Svíce lidem sloužíc sama se stravuje. Hkš. exc. Což já zname- |
||
|
|||
Předchozí (916)  Strana:917  Další (918) |