919

Opustě vieru i žádosť duchovních věcí přie-
liš pase čichy své; Utrhač, opustě ctnosti
čisté, válé sě v hřieše; Utrhač opustě
všecky ctnostné skutky bližnieho chopí
se zlých; Zrádce přestúpě pravdu zjevně
miesto pravdy mluví lež; Děti zlé učiniece
i smějí se; Jako mrva upadnúc v oko ne
ihned oslepí oka, tak... . Hus I. 77., 230,
233., 272, 276. Z níž (věže) já dolů po-
hlédna vidím na zemi město jakési; Znikna
toho nic předce nevím. Kom. Lab. 12., 26. —
Předčasnosť; v závětí je čas minulý.
Uznav toho slušné příčiny to sem rozva-
žoval. Arch. VII. 171. Jeden z lidu v hluk
střelu pustiv uhodi krále. BO. A tak je
zvolivše před sv. apoštoly přivedli. Pass.
Schodivši svůj čas porodila syna. Pass.
mus. 276. Napsav cedulku pustil mne ; Já
srozuměv umlkl jsem. Kom. Lab. 15 , 16.
Zpraviv tam svá jednání odešel jsem ; Vy-
vedše jej postavili na pranýř. Kom. Podě-
kovavše odešli. Kom. Lab. 99. A ten jest
trpěv umřel na kříži. Št. Kn š. 12. Odleh-
čiv srdci svému tudíž i zapomněl na tram-
poty. Č. Kn. š. 113. Vstoupiv do ulice tam
se vtáhnouti dal mezi . . . .; Vůdcové moji
po mně se pustivše dostihli mne; Svět
opustivše mně se oddali. Kom. Lab. 104.,
106, 114. — Za tr. času minulého tr.
času přítomného sloves dokonavých (str.
139. b. dole). Komu bylo těchto pramenů
okusiti, ten opovrhna vší nízkou zeminou
posvětil sebe službě nebes. Pal. Rdh. I.
413. Onino pokoříce se vůli vůdce postu-
povali za jeho kynutím. Šf. Strž. II. 22.
A oni odemknouce nenašli jsou nic; A po
tom trhu vejda do domu bořil některé
věci. NB. Tč. 198., 259. Umřel kšaftu ne-
účině. V. Pobera to, což mi se líbilo, zase
jsem vystoupil. GR. Biskup tu zápal po-
lože dále do svatyně jíti musil. BR. II.
760. b. Jiný ostana šel zase (dále). Kom.
Lab. 19. Tehdá poutník ihned nůž vytrhna
sě zabil; Tehda císař před nimi padna
Boha pochválil; S stola chleba ukradna
dětem dal. Pass. mus. 356., 369., 465. Vyjda
se mnou na pole chtěl slyšeti; Domů se
navrátě ohlásil jsem; Přijma dobrodiní
toto bydlel s ním. Kom. (Km. 1890. v čl.
o Kom.). Šalomoun všechen svět projda
naposledy pověděl; Ten přivina se ke mně
dotazoval se; Já hlavy přizdvihna přiro-
zeně hleděti jsem mohl ; Každý cedulku
vytáhna do ulice běžel; Jiný přijda plet
se mu v to ; Jiný vstana zaše šel; Přijdouc
podívali se; Některý jiného odstrče hned
zase od jiného odstrčen byl; Protrouc sobě
oči před brány běželi; Přijda roztrhl mu
jej (měšec); Tam někde (měšcem) zavadě
jej sobě odčesl; Vpravě se (konečně v ob-
chod) všecko zpět mu šlo; Nespravíc nic
rozprchli se ; V tom jeden vystoupě volal.
Kom. Lab. 6., 9., 12., 14., 17., 19., 21 , 25.,
27., 40., 44. atd. (Tak tam často). — Str.
141. b. ad Jak. A jistěj' hněv veliká ne-
pravosť, neb jím člověk až jako oslna často
učiní, jehož mú nejednú potom žel bude.
Št. Kn. š. 183.— Str. 141. B. T. nespojitý
Děkujíc pánu Bohu šťastně se nám vede.
Pal. Děj. IV. 2. 340. A tu spolu něco po-

jednavše jel sem k p. Húkvicovi! Páni vy-
slyševše je obojie i rozkázáno jim takto.
Arch. VII. 133., 451. a tak tam často. Na-
pravíce se (vy) sami prve potom budem
rádi od vás naučení přijímati. Krud. 4.
A oni přijevše s ním tam, tu jest jie k svým
erbóm penězy svými připovídal před hor-
ným a konšely; Potom sediec za stolem a
jedúce první krmi přišla jest dievka její;
My z kunštu přísnosti nečiníce z tej řeči
také jeden druhému nic povinovat nenie.
NB. Tč. 28., 180., 235. V té jeskyni na
pravé straně do ní vcházeje, jest hrob mra-
morový. Har. I. 193. Druhý kuor jsú arch-
andělé čtúc vzhuoru. Št. Kn. š. 178. To
nepřítelkyně její zvěděvši sželilo se jie
toho, že . . . Hus III. 2. Však my se také
na Turky strojíce sluší se nám opatřovati.
Arch. IX. 105. Až mi srdce tlouklo na to
hledě ; Vidím jiné sklopě hlavu s kornelem
choditi; Mysle že pojedeme, anť my tu den
stojíme. Kom. Lab. 18., 22., 30. Tyto řeči
slyše já, každý souditi můž, jak mi k mysli
bylo. Ib. 92. Třebaj' nám prositi vstávajíc
i lehajíc. Št. Kn. š. 51. Ukázalo se mnoho
lososů skákajíce z toho slapu a tepouce
se nad vodou. Let. 281. — Cf. List. fil.
1882. 301., Jir. Nkr. 350.—352 , 373.-375.,
Gb. Ml. II. 169. nn., 173.—176., Brt. Ruk.
59. nn. T. nespojitý. Gb. Ml. II. 173. T.
střídný. Brt. Ruk 61. T. nesprávný ve
středověké době. Brt. Ruk. IV., V. Kdy a
jak ho užíváme ; chybné užívání ho. D.
Lhrg. 262 nn. Nepravidelné užívání způ-
sobů přechodních. V progr. kralovehrad.
gymnasia za r. 1860. Naps. Jos. Vinohrad-
ský. — Osv. 1886.1028. - O užívám přech.
na Mor. Vz Brt. D. 26., 77., 90., 93., 122.,
194.—195., Osv. 1884. 59. (Brt.). — Str.
144. a. 23. ř. zd. za: nasl) polož: . —
V 8. ř. zd. za řeči polož: 1874.

Transgressivní, transgressiv. T. (pře-
chodníkové) souvětí. Mus. 1880. 139.

Translatorický, translatorisch, postupný.
T. pohyb sluneční. Stč. Zem. 131.

Translatorní, vz předcház.

Transmikroskopický. T. říše. Osv. I.
47.

Transmutační, Transmutations-. Trans-
mutační theorie. Osv. I. 46.

Transplantace kůže zdravé na plochy
vředovité. Cf. Slov. zdrav. 373.

Transportabilita, y, f., Transportabili-
tät. Kzl. 147.

Transporteur řepní v cukrovarech.

Transportní, Transport-. T. domy, do-
pravny vojenské. S. N. XI. 240.

Transportovna, y, f., Transportshaus,
n. NA. III. 43.

Transskripce slovní a gram matická, vz
List. fil. II. 167., 175., Šafaříkova, ib. II.
179., Výborova ib.

Transspirace. Cf. Šfk. Ruk. 74. T. listů.
SP. IL 126.

Transsudaty severní. Cf. Em. II. 417.

Transversalka, y, f. = transversalní,
příční dráha, Transversalbahn. Us.

Transversalní síla, Zpr. arch. VIII. 13.,
chvění, Mj., pohyb. Stč. Zem. 755.

Tranširovati, tranchiren. Hg.