Předchozí (918)  Strana:919  Další (920) |
|
|||
919
|
|||
|
|||
Opustě vieru i žádosť duchovních věcí přie-
liš pase čichy své; Utrhač, opustě ctnosti čisté, válé sě v hřieše; Utrhač opustě všecky ctnostné skutky bližnieho chopí se zlých; Zrádce přestúpě pravdu zjevně miesto pravdy mluví lež; Děti zlé učiniece i smějí se; Jako mrva upadnúc v oko ne ihned oslepí oka, tak... . Hus I. 77., 230, 233., 272, 276. Z níž (věže) já dolů po- hlédna vidím na zemi město jakési; Znikna toho nic předce nevím. Kom. Lab. 12., 26. — Předčasnosť; v závětí je čas minulý. Uznav toho slušné příčiny to sem rozva- žoval. Arch. VII. 171. Jeden z lidu v hluk střelu pustiv uhodi krále. BO. A tak je zvolivše před sv. apoštoly přivedli. Pass. Schodivši svůj čas porodila syna. Pass. mus. 276. Napsav cedulku pustil mne ; Já srozuměv umlkl jsem. Kom. Lab. 15 , 16. Zpraviv tam svá jednání odešel jsem ; Vy- vedše jej postavili na pranýř. Kom. Podě- kovavše odešli. Kom. Lab. 99. A ten jest trpěv umřel na kříži. Št. Kn š. 12. Odleh- čiv srdci svému tudíž i zapomněl na tram- poty. Č. Kn. š. 113. Vstoupiv do ulice tam se vtáhnouti dal mezi . . . .; Vůdcové moji po mně se pustivše dostihli mne; Svět opustivše mně se oddali. Kom. Lab. 104., 106, 114. — Za tr. času minulého tr. času přítomného sloves dokonavých (str. 139. b. dole). Komu bylo těchto pramenů okusiti, ten opovrhna vší nízkou zeminou posvětil sebe službě nebes. Pal. Rdh. I. 413. Onino pokoříce se vůli vůdce postu- povali za jeho kynutím. Šf. Strž. II. 22. A oni odemknouce nenašli jsou nic; A po tom trhu vejda do domu bořil některé věci. NB. Tč. 198., 259. Umřel kšaftu ne- účině. V. Pobera to, což mi se líbilo, zase jsem vystoupil. GR. Biskup tu zápal po- lože dále do svatyně jíti musil. BR. II. 760. b. Jiný ostana šel zase (dále). Kom. Lab. 19. Tehdá poutník ihned nůž vytrhna sě zabil; Tehda císař před nimi padna Boha pochválil; S stola chleba ukradna dětem dal. Pass. mus. 356., 369., 465. Vyjda se mnou na pole chtěl slyšeti; Domů se navrátě ohlásil jsem; Přijma dobrodiní toto bydlel s ním. Kom. (Km. 1890. v čl. o Kom.). Šalomoun všechen svět projda naposledy pověděl; Ten přivina se ke mně dotazoval se; Já hlavy přizdvihna přiro- zeně hleděti jsem mohl ; Každý cedulku vytáhna do ulice běžel; Jiný přijda plet se mu v to ; Jiný vstana zaše šel; Přijdouc podívali se; Některý jiného odstrče hned zase od jiného odstrčen byl; Protrouc sobě oči před brány běželi; Přijda roztrhl mu jej (měšec); Tam někde (měšcem) zavadě jej sobě odčesl; Vpravě se (konečně v ob- chod) všecko zpět mu šlo; Nespravíc nic rozprchli se ; V tom jeden vystoupě volal. Kom. Lab. 6., 9., 12., 14., 17., 19., 21 , 25., 27., 40., 44. atd. (Tak tam často). — Str. 141. b. ad Jak. A jistěj' hněv veliká ne- pravosť, neb jím člověk až jako oslna často učiní, jehož mú nejednú potom žel bude. Št. Kn. š. 183.— Str. 141. B. T. nespojitý Děkujíc pánu Bohu šťastně se nám vede. Pal. Děj. IV. 2. 340. A tu spolu něco po- |
jednavše jel sem k p. Húkvicovi! Páni vy-
slyševše je obojie i rozkázáno jim takto. Arch. VII. 133., 451. a tak tam často. Na- pravíce se (vy) sami prve potom budem rádi od vás naučení přijímati. Krud. 4. A oni přijevše s ním tam, tu jest jie k svým erbóm penězy svými připovídal před hor- ným a konšely; Potom sediec za stolem a jedúce první krmi přišla jest dievka její; My z kunštu přísnosti nečiníce z tej řeči také jeden druhému nic povinovat nenie. NB. Tč. 28., 180., 235. V té jeskyni na pravé straně do ní vcházeje, jest hrob mra- morový. Har. I. 193. Druhý kuor jsú arch- andělé čtúc vzhuoru. Št. Kn. š. 178. To nepřítelkyně její zvěděvši sželilo se jie toho, že . . . Hus III. 2. Však my se také na Turky strojíce sluší se nám opatřovati. Arch. IX. 105. Až mi srdce tlouklo na to hledě ; Vidím jiné sklopě hlavu s kornelem choditi; Mysle že pojedeme, anť my tu den stojíme. Kom. Lab. 18., 22., 30. Tyto řeči slyše já, každý souditi můž, jak mi k mysli bylo. Ib. 92. Třebaj' nám prositi vstávajíc i lehajíc. Št. Kn. š. 51. Ukázalo se mnoho lososů skákajíce z toho slapu a tepouce se nad vodou. Let. 281. — Cf. List. fil. 1882. 301., Jir. Nkr. 350.—352 , 373.-375., Gb. Ml. II. 169. nn., 173.—176., Brt. Ruk. 59. nn. T. nespojitý. Gb. Ml. II. 173. T. střídný. Brt. Ruk 61. T. nesprávný ve středověké době. Brt. Ruk. IV., V. Kdy a jak ho užíváme ; chybné užívání ho. D. Lhrg. 262 nn. Nepravidelné užívání způ- sobů přechodních. V progr. kralovehrad. gymnasia za r. 1860. Naps. Jos. Vinohrad- ský. — Osv. 1886.1028. - O užívám přech. na Mor. Vz Brt. D. 26., 77., 90., 93., 122., 194.—195., Osv. 1884. 59. (Brt.). — Str. 144. a. 23. ř. zd. za: nasl) polož: . — V 8. ř. zd. za řeči polož: 1874. Transgressivní, transgressiv. T. (pře-
chodníkové) souvětí. Mus. 1880. 139. Translatorický, translatorisch, postupný.
T. pohyb sluneční. Stč. Zem. 131. Translatorní, vz předcház.
Transmikroskopický. T. říše. Osv. I.
47. Transmutační, Transmutations-. Trans-
mutační theorie. Osv. I. 46. Transplantace kůže zdravé na plochy
vředovité. Cf. Slov. zdrav. 373. Transportabilita, y, f., Transportabili-
tät. Kzl. 147. Transporteur řepní v cukrovarech.
Transportní, Transport-. T. domy, do-
pravny vojenské. S. N. XI. 240. Transportovna, y, f., Transportshaus,
n. NA. III. 43. Transskripce slovní a gram matická, vz
List. fil. II. 167., 175., Šafaříkova, ib. II. 179., Výborova ib. Transspirace. Cf. Šfk. Ruk. 74. T. listů.
SP. IL 126. Transsudaty severní. Cf. Em. II. 417.
Transversalka, y, f. = transversalní,
příční dráha, Transversalbahn. Us. Transversalní síla, Zpr. arch. VIII. 13.,
chvění, Mj., pohyb. Stč. Zem. 755. Tranširovati, tranchiren. Hg.
|
||
|
|||
Předchozí (918)  Strana:919  Další (920) |