Předchozí (919)  Strana:920  Další (921)
920
Trantarie, Schlaraffenland. Us. Nov.,
Posp. Jdi si do T-e ! Us. Nov.
Trantina, y, m. = bloud; slaboch. Us.
Rjšk.
Trápa, y, f. = trápení, Plage, f. Slov.
Ssk.
Třapač, m., licium, zastr. Bhm.
Třapáč, e, m. = štrapáč, veliká stará
houba. U Kdýně. Rgl.
Trapart, u, m. Druhá (žena) v t-tích
pochodí. Marek.
Trapdyk, u, m. = horniny. Vz Hlb. I.
75., 77., 93., 118., 411.
Trápelník, a, m. = trapič. Phľd. X. 415.
Trápení zločince. Zř. zem. 480., 700. —
T. = bolesť. Neustávejme v t. a bezpráv-
nostech od nich (zlých lidi) nastrojených.
Vš. 447. T. jest pluh, který půdu srdce roz-
rývá, aby símě ctnosti hlouběji pojalo a bez-
pečněji zachovalo ; Tlakem se víno z hroznů
dobývá a t-ním přichází člověk k dokona-
losti ; T. k nebi nás žene, jako ostruha
koně k cíli pobádá. Hkš exc.
Trapezoid. Vynech kosodélník a cf. I.
758.
Trapič. Šf. Strž. II. 344., Výb. II. 1684.
T. a kat. Bart. 124. — T. = spletený n.
uměle složený nástroj železný, dřevený,
kožený, jejž rozdělati nesnadno jest. V Kr-
konš. Hk.
Trapík, a, m. = místní jm. v Podluží.
Brt. L. N. II. 9.
Trápiti. Cf. Mkl. Etym. 355. — koho.
T-pí ho zlý duch. St. Kn. š. 3. - se, koho
čí
m. T. sebejistotou, Lpř, někoho proti-
venstvím. Št. Kn. š. 51. — se od čeho.
Velmi se trápil od kamene (nemoci). Výb.
II. 888.
Třapiti = třepiti. Mor. Rgl.
Trápivý, quälend. Rk.
Traplivý. T. strach, Janiš, obraz. Msn.
— Šmt, Prss.
Trápnice, e, f. = vězení. U Rokyc. Fč.
Trapný. T. ticho, Vrch., cit, Schz., po-
cit, starosť, Šml., rozmluva, Hrts., doba,
Mus., nemoc, chvíle. Pdl.
Trappist, monastes fusca. Brm. II. 204.,
205.
Trapse, os. jm. Wtr. Obr. 88.
Traptělo, a, n., os. jm. Wtr. OBr. 88.
Tras. Cf. Krč. G. 121.
Třas = tremor. Mkl. Etym. 360., Čch.
Sl. 19., Kln. Bs. 206. T. je popadl; Bázň
a t. přišly sú na mě. Ž. kl. 47. 7., 75. 8.
a j. Medvěd mu nahnal třasu. Rr. Sb. —
T. čili Neptun a Jupiter čili Taran, Tara-
nucus byli původně jedno božství. Koll.
St. 7b7.
Třás = třebas. Mkl. Etym 354, Brt. D.
358.
Třasáček, čka, m. = chřástal polní.
U Kout u Kdýně. Šír. Pt.
Třasák, u, m. = chvěcí prosévadlo. Hrbk.
Třasavica, e, f. = třasavka. Mor. Šd.
Třasavisko = houpavé bahno, bařinaté
místo,
Moor. Brt. D. 278., Kln. Bs. 206.,
Hdk., Šd. — T. = rosol. Laš. Brt. D. 278.
Třáseň, vz Třásně, Mkl. Etym. 325. b.,
Čch. (Sl. 17., 44., Mch. 7. a Dg. 703.). T.
jehnědová. Čch. Petrkl. 57.
Trasenisko, a, n. = třasisko. Němc.
Třasichvost. Cf. Brm. II. 255.
Traskablota, třasavá blata, Moor. Hank.
Sb. 325.
Třaskati. Mkl. Etym. 361. — komu
kam
. Tadeáš ve tvář tak mu třaskl. Kká.
Td. 259.
Třaskavice, e, f., Knallsäure, f. Rk.
Třaskavina: třaskavé stříbro a rtuť,
prach, střelná bavlna, nitramidin, nitrogly-
cerín, dynamit, třaskavá gelatina. Vz Kv.
1885. 224. nu., 240. nn., 417. nn.
Třaskavý. T. kyselina, Mj. 46., Rm. I.
192., soli, Rm., cukrátka, Dch., platina,
Knallplatina, Sl. les., signal. NA. IV. 203.
Třaskot, u, m. = třeskot. Mj. 36., Dch.
Třasláček, čka, m., zdrobn. třaslák. Sk.
Třaslák. Cf. Brm. II. 2. 255.
Třaslavica, e, f. = tanec do kola v taktu
dvoučtvrtním skládající se z kroků nohy
levé, pravé, levé a podřepu na levé noze,
pak opět z kroků nohy pravé, levé, pravé
a z podřepu pravé nohy atd. Tančí se cel-
kem jako třasák, jenom že hodně zdrobna.
Brt. N. p. II. 433.
Třaslavice = kalhoty atd. Cf. Vemeno.
Třaslavý. T. stín, Čch., záře. Jrsk.
Traslenica, e, f. = koliba. Hádanka:
Kýho čerta robíš pod tou t-cou ? Tajde ti
hundala (vlk) s drganicou (ovcí) ! Zavolaj
sebe psíka, vezmi si holopútnika (koně),
nach ti vráti hundala drganicu. Slov. Mt.
S. I. 136.
Třaslica, e, f. = třesula středná. Slov.
ZObz. XXI. 273.
Třásnář, e, m., Fransenmacher, -händler.
Šd.
Třásnitý = třásnatý.
Třásnokřídlík, a, m., thysanopteron.
Brm. IV. 604.
Třasný = třasavý. T-ným hlasem pravě.
Čch. Sl. 124. T. chvění. HVaj. BD. 85.
Berem zase t-nou rukou tužku. Phľd. II.
271.
Třasořitek. Cf. Brm. II. 2. 255., Mkl.
Etym. 360., Valášek.
Třasovisko, a, n. = třasavisko. Koll. Zp.
I. 15., Sldk. 119., Šd.
Třasprdelka, y, f. = trasořitka. Mor.
Bkř.
Třásti. Cf. Mkl. Etym. 360., Gb. Ml. I.
147., 148., List. fil. 1883. 119., 1892. 111.,
Šf. III. 490. — se. Běží, běží, až sa třase,
biely ručník v ruke nese (pěna na vodě).
Hádanka. Rr. MBš. — čím. Sotva bradou
třese (o starém). Us. Posud vzpomínkou se
celý třesu. Vrch. V odpor hlavou třese.
Kká. Až sě hořem vše třesieše. Hr. rk. 425.
Píseň vzduchem třese. Osv. VI. 299. — se
před kým (proč): strachy. Výb. II. 992.
Všecko se před ním třese (krade). Us. Tkč.
se po čem. Až se srdce po nich třáslo.
Brt. D. 342. - odkud. S řas se slzy tře-
sou. Kká. — kde. Zem v základech se
třásla. Vrch. Pod jeho mocí země se třásla.
Št. Kn. š 10. — se jak: jako osyka. Us.
Lb. Ozvěny se třásly jako v pláči. Kká.
K sl. j. 33. Země třásla se z kořen. Sv. ruk.
185. Až herna (divadlo) hřímáním se třásla
do gruntů. Jar. Sl. 6. — se za kým =
Předchozí (919)  Strana:920  Další (921)