921

běhati. Brt. D. 278. — se oč = báti se.
Lpř. — se kdy: v rozechvění. Kyt. — se
kudy: lesem (= běžeti). Cf. T. se za kým.

Trásúcosť, i, f. = třásavosť. Slov. Bern.

Trasúčky, zitternd. Divá zver prišla,
sta krotká, t. Slov. Orl. III. 207.

Trásútý = třásavý. Slov. Bern.

Trat, oda. 1458. D. Gesch. 305.

Trať. Cf. Mkl. Etym. 360., Tlata. — T. =
pole u Slatěnic. Pk.

Trata = ztráta. By mohli odjeti bez
traty a ostavenie. Arn. 1648.

Tratění, n. = tracení. Slov. Bern.

Tratenina, y, f. = nečisté, krvavé mlieko
kravské. Slov. Rr. Sb.

Tráti, traju, tráš. Cf. List. fil. 1884. 110.,
Sf. III. 489., Sv. ruk. Al. 153., 674., K. II.
úvod, 29., IV. 27. — jak dlouho. Dokudž
tato válka mezi námi a vámi t. bude. Arch.
IV. 343. Práva trají do proměny panské.
O. z D. 495. To až do dnešního dne trá.
Pass. 67. A to tak dlúho trálo. Výb. I. 443.
Ať jim nedá déle t. Výb. II. 239. Jenž tím
do skončení trají; To nemůž na dlúze t.
Sv. ruk. 225., 241. A ta radosť věč a věč
t. bude. Št. Kn. š. 28. Jenž má do dne
súdného t. Pass. mus. 407. — čím. Túž
mocí může déle t. Sv. ruk. 25. Nade vše
panny smyslem trajíc. Ib. 6. — v čem.
V dobré víře trajíce. Mand. 64. a. Ve zlých
skutcích časy t Sv. ruk. 300. Což ty mně
z své štědrosti dáš, tiem traji v tom pře-
bývání. Pravn. 1864. — kdy. V bouři srdce
trá mé snění. Č. —jak dlouho s čím.
Nesnadno s tiem móž čistota na dlúze t.
St. Kn. š. 75.

Tratimlek, u, m. = kokoška rostl.
U Kdýně. Rgl.

Tratimln, u, m. Země jest jako vše-
obecný t. Kv. 1870. 308.

Tratina, y, f. Národ český uveden na
bludištné okliky a mrákotné tratiny dějin
středověkých. Osv. I. 162. Cf. Trať.

Tratiplodka, y, f., alĚóí/.aQTtog, frucht-
verderbend, -verlierend. Lpř.

Tratiti. Cf. Mkl. Etym. 360. — co:
stopu. Bart. 215. Kdo má čas a času čeká,
čas tratí. Km. — co, se kde. Počátky
dějin tratí se ve tmách dávnověkosti, KP.,
v pověstech. J. Lpř, Had v kapradí se
tratí. Kká. Když ta libosť jest protiv Bohu
a tratí u vás boží milosť. Št. Kn. š. 112.
Hospodář roli pleve a tratí (= hubí) v nie
kořenie a býlé škodlivé; Sami z své vóle
traťme v sobě jméno světské. Št. N. 56.
33., 260 13. Múdrá žena trať to v sobě,
v němž má přírok ženská lehkosť Kšch.
26. — na čem : na váze; Pohoří znenáhla
tratí na výšce. J. Lpř. Na hodnosti t. ZČ.
1. 286. Myšlénka na síle tratí. Dle List. fil.
1883. 317. lépe: váhy,výšky, hodnosti, síly
pozbyti. — co čím. Duši tiem tratie. Št.
Kn. š. 111. Plod kúzly, nápoji t. Ib. 92.—
se jak. Ten člověk se vůčihledě tratí.
Us, — se kam. Kde obrové Alp se tratí
v dálku: S nimi (zvyky) lov se tratí
v dálku. Vrch. Cestička se v houštinu tratí.
Kyt.— se odkud jak. Kdy zvolna se list
za listem tratí z uschlé ratolesti. Vrch. —

kdy jak. Pěkný orgán herce tenkráte po-
někud se ztratil (nevynikal). Lum. 1889. č. 3.
Tratitop, u, m., ajuga reptans, Gänsel.
Let. Mt. sl. VIII. 1. 30. Vz Zběhovec.

Trativod trubkový, Drainage, Šp., parní,
Condensationswasserableiter. Al. Stč., Wld.
Cf. Kram. Slov.

Tratol, trator, u, m., Menge vergossenen
Wassers. Rk.
Trátora, Geschwätz, n. Cf. Šf. III. 455.

Trátořiti. Cf. Mkl. Etym. 359. b., Šf.
III. 455.
Traumaticin, u, m. Cf. Čs. lk. I. 297.

Tráva. Cf. Mkl. Etym. 364., Kram. slov.,
Rosc. 107., Rk. Sl., Mllr. 78., 113., Hlb. II.
68., Zl. klasy. 1855. T. anglická = jílek
ozimý, francouzká = ovsíř vyvýšený. Rt.
T. bludná či bludné koření = zelina lidi
v lese s cesty svádějící (ale nikdo jí ne-
zná). Mtc. XVI. 90. Dievka chodí na trávu
buď hledanú aneb secenú. Mor. Šd. Buďte
tak zdrávi jako na lukách trávy. Šml.
Všecky panenky z trávy dú, moje milá
nejde. Brt. P. 114. Sama som ja, sama,
sama osamelá, ako tá trávička v hore ne-
kosená ; Keď tá tráva uschne, zasi druhá
zíde, moje potěšenie nikdy viac nepríde.
Sl. spv. II. 80. Kde je kravička, tam je
travička. Us. Brt. Daří se mu jako trávě
pod kamenem. Us. Po Dzure bude t. rásť,
co by si ju hámrikom pral do zeme. Slov.
Zátur. Cf. Jiří. Hádanka: Nevěje se, ne-
seje se a přece to roste. Brt. — T. = kus
louky. Ženich dostal krávu a trávu. Slov.
Němc. Dostal krděl ovcí, krávu, sto zlatých
a trávu. Němc. v Mus. 1889. 363.

Travaření, n. Lesní t., Waldgräserei, f.

Travařka, apamea, motýl. Vz Kk. Mt.
204.—206.

Travařství, n. = žetí trávy, Graserei, f.
Šp., Dmk.

Travce nemúdrý. Sv. ruk. 151.

Travečka, y, f. = travička. Kaj je kra-
večka, tam je t. Slez. Šd.

Trávení. Cf. Slov. zdrav. 373.

Trávenina. Koll. Sl. dc. I. 44., Výb. II.
940., 57. b.

Travenka, y, f., venefica, travička. Rozk.

Travenský potok v pohoří karpat.

Traversa = příční trám z kujného že-
leza. Pcl. 99., 100. T. = respa. Mor. Brt.

Travestie. Cf. Jg. Slnosť. 157., Kram.
Slov., Lpř. Baj. aisop. 41.

Travice. Gen. 2. b. Mus. 1890. 455.

Travinatý, gräsig. T. zeliny. Hdž. Čít.
199.

Tráviti co jak: dni na modlitbách. Us.
Pdl. — kdy. Aby po službě chrámové čas
užitečně t-li. Ddk. — odkud. Měl z čeho
t. Sá.

Trávivý, gut zehrend. Vz Trovný (dod ).

Travňák, u, m. = koš na trávu, Gras-
korb, m. Mor. Šd.

Travnatěti, ěl, ění = travnatým se stá-
vati, grasreich werden. Us. Šd.

Travnice. Cf. Mách. 174.

Trávnice, Grasmagd. T-ce, t-ce, v poli
záškodnice, ale ste do domu dobrie robot-
nice. Koll. Zp. 1. 293. — T., miris, hmyz.
Brm. IV. 628.