Předchozí (920)  Strana:921  Další (922) |
|
|||
921
|
|||
|
|||
běhati. Brt. D. 278. — se oč = báti se.
Lpř. — se kdy: v rozechvění. Kyt. — se kudy: lesem (= běžeti). Cf. T. se za kým. Trásúcosť, i, f. = třásavosť. Slov. Bern.
Trasúčky, zitternd. Divá zver prišla,
sta krotká, t. Slov. Orl. III. 207. Trásútý = třásavý. Slov. Bern.
Trat, oda. 1458. D. Gesch. 305.
Trať. Cf. Mkl. Etym. 360., Tlata. — T. =
pole u Slatěnic. Pk. Trata = ztráta. By mohli odjeti bez
traty a ostavenie. Arn. 1648. Tratění, n. = tracení. Slov. Bern.
Tratenina, y, f. = nečisté, krvavé mlieko
kravské. Slov. Rr. Sb. Tráti, traju, tráš. Cf. List. fil. 1884. 110.,
Sf. III. 489., Sv. ruk. Al. 153., 674., K. II. úvod, 29., IV. 27. — jak dlouho. Dokudž tato válka mezi námi a vámi t. bude. Arch. IV. 343. Práva trají do proměny panské. O. z D. 495. To až do dnešního dne trá. Pass. 67. A to tak dlúho trálo. Výb. I. 443. Ať jim nedá déle t. Výb. II. 239. Jenž tím do skončení trají; To nemůž na dlúze t. Sv. ruk. 225., 241. A ta radosť věč a věč t. bude. Št. Kn. š. 28. Jenž má do dne súdného t. Pass. mus. 407. — čím. Túž mocí může déle t. Sv. ruk. 25. Nade vše panny smyslem trajíc. Ib. 6. — v čem. V dobré víře trajíce. Mand. 64. a. Ve zlých skutcích časy t Sv. ruk. 300. Což ty mně z své štědrosti dáš, tiem traji v tom pře- bývání. Pravn. 1864. — kdy. V bouři srdce trá mé snění. Č. —jak dlouho s čím. Nesnadno s tiem móž čistota na dlúze t. St. Kn. š. 75. Tratimlek, u, m. = kokoška rostl.
U Kdýně. Rgl. Tratimln, u, m. Země jest jako vše-
obecný t. Kv. 1870. 308. Tratina, y, f. Národ český uveden na
bludištné okliky a mrákotné tratiny dějin středověkých. Osv. I. 162. Cf. Trať. Tratiplodka, y, f., alĚóí/.aQTtog, frucht-
verderbend, -verlierend. Lpř. Tratiti. Cf. Mkl. Etym. 360. — co:
stopu. Bart. 215. Kdo má čas a času čeká, čas tratí. Km. — co, se kde. Počátky dějin tratí se ve tmách dávnověkosti, KP., v pověstech. J. Lpř, Had v kapradí se tratí. Kká. Když ta libosť jest protiv Bohu a tratí u vás boží milosť. Št. Kn. š. 112. Hospodář roli pleve a tratí (= hubí) v nie kořenie a býlé škodlivé; Sami z své vóle traťme v sobě jméno světské. Št. N. 56. 33., 260 13. Múdrá žena trať to v sobě, v němž má přírok ženská lehkosť Kšch. 26. — na čem : na váze; Pohoří znenáhla tratí na výšce. J. Lpř. Na hodnosti t. ZČ. 1. 286. Myšlénka na síle tratí. Dle List. fil. 1883. 317. lépe: váhy,výšky, hodnosti, síly pozbyti. — co čím. Duši tiem tratie. Št. Kn. š. 111. Plod kúzly, nápoji t. Ib. 92.— se jak. Ten člověk se vůčihledě tratí. Us, — se kam. Kde obrové Alp se tratí v dálku: S nimi (zvyky) lov se tratí v dálku. Vrch. Cestička se v houštinu tratí. Kyt.— se odkud jak. Kdy zvolna se list za listem tratí z uschlé ratolesti. Vrch. — |
kdy jak. Pěkný orgán herce tenkráte po-
někud se ztratil (nevynikal). Lum. 1889. č. 3. Tratitop, u, m., ajuga reptans, Gänsel. Let. Mt. sl. VIII. 1. 30. Vz Zběhovec. Trativod trubkový, Drainage, Šp., parní,
Condensationswasserableiter. Al. Stč., Wld. Cf. Kram. Slov. Tratol, trator, u, m., Menge vergossenen
Wassers. Rk. Trátora, Geschwätz, n. Cf. Šf. III. 455. Trátořiti. Cf. Mkl. Etym. 359. b., Šf.
III. 455. Traumaticin, u, m. Cf. Čs. lk. I. 297. Tráva. Cf. Mkl. Etym. 364., Kram. slov.,
Rosc. 107., Rk. Sl., Mllr. 78., 113., Hlb. II. 68., Zl. klasy. 1855. T. anglická = jílek ozimý, francouzká = ovsíř vyvýšený. Rt. T. bludná či bludné koření = zelina lidi v lese s cesty svádějící (ale nikdo jí ne- zná). Mtc. XVI. 90. Dievka chodí na trávu buď hledanú aneb secenú. Mor. Šd. Buďte tak zdrávi jako na lukách trávy. Šml. Všecky panenky z trávy dú, moje milá nejde. Brt. P. 114. Sama som ja, sama, sama osamelá, ako tá trávička v hore ne- kosená ; Keď tá tráva uschne, zasi druhá zíde, moje potěšenie nikdy viac nepríde. Sl. spv. II. 80. Kde je kravička, tam je travička. Us. Brt. Daří se mu jako trávě pod kamenem. Us. Po Dzure bude t. rásť, co by si ju hámrikom pral do zeme. Slov. Zátur. Cf. Jiří. Hádanka: Nevěje se, ne- seje se a přece to roste. Brt. — T. = kus louky. Ženich dostal krávu a trávu. Slov. Němc. Dostal krděl ovcí, krávu, sto zlatých a trávu. Němc. v Mus. 1889. 363. Travaření, n. Lesní t., Waldgräserei, f.
Travařka, apamea, motýl. Vz Kk. Mt.
204.—206. Travařství, n. = žetí trávy, Graserei, f.
Šp., Dmk. Travce nemúdrý. Sv. ruk. 151.
Travečka, y, f. = travička. Kaj je kra-
večka, tam je t. Slez. Šd. Trávení. Cf. Slov. zdrav. 373.
Trávenina. Koll. Sl. dc. I. 44., Výb. II.
940., 57. b. Travenka, y, f., venefica, travička. Rozk.
Travenský potok v pohoří karpat.
Traversa = příční trám z kujného že-
leza. Pcl. 99., 100. T. = respa. Mor. Brt. Travestie. Cf. Jg. Slnosť. 157., Kram.
Slov., Lpř. Baj. aisop. 41. Travice. Gen. 2. b. Mus. 1890. 455.
Travinatý, gräsig. T. zeliny. Hdž. Čít.
199. Tráviti co jak: dni na modlitbách. Us.
Pdl. — kdy. Aby po službě chrámové čas užitečně t-li. Ddk. — odkud. Měl z čeho t. Sá. Trávivý, gut zehrend. Vz Trovný (dod ).
Travňák, u, m. = koš na trávu, Gras-
korb, m. Mor. Šd. Travnatěti, ěl, ění = travnatým se stá-
vati, grasreich werden. Us. Šd. Travnice. Cf. Mách. 174.
Trávnice, Grasmagd. T-ce, t-ce, v poli
záškodnice, ale ste do domu dobrie robot- nice. Koll. Zp. 1. 293. — T., miris, hmyz. Brm. IV. 628. |
||
|
|||
Předchozí (920)  Strana:921  Další (922) |