922

Trávnicovitý. T. rostliny. Rosc. 137.

Trávník. Cf. Kram. Slov. Travníček se
mu zazelenal (vede se mu lépe). Šml. Za-
kládání trávníků. Vz Kram. Slov. — T-ky =
pole a luka u Přerova a j. Pk., Vck.

Travnistý = travnatý. T. niva. Slov.
Čjk. 53.

Travný, ého, m., hora v pohoří karpat.
Škd.

Travoplodný, grasreich. Lpř.

Travorodný = travoplodný. NA.

Travovec, vce, m., jistý strom. Světz.
1869. 264.

Travověd, a, m. Cf. Mách. 174.

Travožilec, lce, m. Osv. 1. 558.

Travožravec, vce, m, Grasfresser, m
Kod. v Mt. 1. 63. 22.

Travsko, a, n. = plevel v obilí. Mor.
Brt., Bkř.

Travulina, y, f. = travsko (dod.). Šd.

Trba, y, f. Představovaly si Odinboha
čo medzičníka čili štyru v jednej osobe
totiž raz s plodivým lemešom, druhý raz
zase s rodivou trbou P. Tóth. Slov báj.

I. 94.

Trbancovať = kudliti. Slov. DŠk. V.
29.

Trbeleť, trbielať sa = třpytiti se, fun-
keln, schimmern. Slov. Loos.

Trblietavosť, i, f. = míhavý třpyt. Slov.
Phľd. II. 583.

Trblietka, y, f. = trblietavá věc, Ge-
flitter, Flittergold, n. Phľd. V. 326. — T.,
Zittergras, n. Bartol.

Trblietý = třpytivý. Slov. Btt Sp. 66.

Trblot, u, m., der Schimmer. Slov. Phľd.

II. 101., III. 1. 37., VI. 155.

Trbos = drcanec, pohlavek. Val. Vck.,
Slavč. 4.

Trbúlať = rozličná jedla miešať. Slov.
Ssk.

Trci frci (na označenou ledabylosti, věci
nepatrné). Slov. Čo hučíš, potoku ? Vodu
mám hlboku. Hlbka t. f., hlbšia láska v srdci.
Phľd. V. 57.

Trckem choditi = trcky. Brt. D.

Trcko, a, n. = kyj, klacek, Prügel, m
Sl. les.

Trč. Cf. Trčeti.

Trča, dle Bača = kdo všude trčí, se
baví. Mor. Brt. D. 141.

Trčálek, lka, m. Vz Trčala. Val. Vck.

Trčeti. Cf. Mkl. Etym. 322. a. - kde.
Trčel hrad před okem překvapeným. Zr.
Gris. — kam. Komín trčí v nebe. Čch. L.
k. 31. Musili to v oko trč platiti (svým
životem svou nevěrnosť). Bart. 10. — jak.
Každý úd mu jiným směrem trčí. Osv. 1889.
č. 2.

Trčka, y, f. = trkání. Mor. Knrz. — T.,
y, m., os. jm. Cf. Výb. II. 308., 831., Arch.
VII. 723., VIII. 606., Rk. Sl.

Trčmo, stossend. Rgl.

Trčopysk, a, m. = pyšný, nadutý. Slov.
Rr. Sb.

Trdelník, u, m. = rožen na pečení masa
a i moučního jídla, der Bratspiess. Jméno
prý odtud, že se jím pořád trdluje = točí.
Džl. Cf. Trdlo. Vz násl. Val. Vck. — T. =
moučné jídlo na trdelníku pečené. Pokud

se peče, stále se omašťuje jako pečeně na
rožni pečená. Peče se jenom šestinedělkám,
Džl. Cf. Hrb. Obr. 100.

Trdlař, e, m., vz Machov.

Trdlikovati se = tančiti (s příhanou).
Val. Vck. Cf. Trdliti.

Trdliště, ě, n. = jáma ku tření, způso-
bená lososí samicí. Ves. IV. 130.

Trdlnice, e, f., marteolum, zastr. Rozk.

Trdlo. Cf. Mkl. Etym. 352. Mám jazyk
jak t. (tuhý od kyselých věcí). Brt., Vck.
— T. = tření ryb. Když by bylo v trdlo,
že by se kapři třeli. Arch. VII. 482.

Trdloň, ě, f. = trdlo, hlupec. Mor. Šd.

Trdlov, a, m. = mlýn na nivnickém po-
toku u Nivnic na Mor. Mtc. 1892. 4.

Trdlovati čím = točiti. Džl. Vz Trdel-
ník (dod.).

Trdýlko, a, n. = trdélko. Vz Trdlo.

Trdže = trká. Chodzí jako ovca, t. jako
baran. Slov. Rr. Sb.

Tré. Tohoto trého. Št. To na tomto trém
záleží. Kol. 4.

Třé, pl. masc. Přišli t. chlapci. Mor. a
slez. Šd.

3. Třeba. Cf. Mkl. Etym. 354, Pass.
286., Mat. 5., Brt. D. 176., Gb. Ml. I. 182.
Milosti boží k spasení nám t. Mž. 18. Když
jest t.; Oprávěti chtěl tyto knihy tu, kdež
nenie t. Št. Kn. š. 16 , 2. Řkúce, že toho
t. není. Let. 479. Komu kahánce t., nalévej
oleje; Svíčky netřeba než do dne. Us.
Koho nám t., víme hned, jak mu říkají ;
Někaj t. rozumu, někaj síly; Co mu t.,
dyž má chleba. Slez. Šd. — T. s inft. T.
mi isť na polo. Laš. Brt. Coj' mně viece
t. ponúkati koho, aby . . . Št. Kn. š. 6. Mu
t. po sobě bieše ostaviti hlavu svej dědině
na opravu. Alx.

Třebáňský potok = přítok Berounky.
Kv. 1885. 643.

Trebars = třebas. Slov. Dbš. Úv. 63.

Třebas uvozuje věty připouštěcí T. ne-
mám nic, přece bych jí nechtěl. 2. Přisvěd-
čuje. Přiďte na besedu! Třebas. Brt D.
176.

Trebasaký = hoďasaký, akýkolvek. Slov.
Zátur.

Trebas kdo = kdokoli. A veru odporú-
čam tu plodinu srdečne trebas komu. Slov.
LObz. XX. 237.

Třebati. Hrůza srdce třebe. Hdk. Lum.
II. 62. — T. = třebovati. Pošlo ono (dzevče)
ku maceri žalovać. Trebalo sa, maja dzevko,
varovac. Sb. sl. ps. II. 1. 38.

Trebčín, a, m., ves na Mor. Tam sedláci
mnoho pili a proto měli místo koní jen
vrzavé stíny (herky kostmi vrzající). Vz
Sbtk. Krat. h. 209.

Třebě, ě, n. = nýtek, Niet, n. Čsk. Vz
Třeble, 2.

Třebechovice. O třebechovických kano-
nýrech. Vz Sbtk. Krat. h. 117.

Třebelice od Třebela. Pal. Rdh. I. 133.

Třebenice u Lovosic (ne: Lobosic).
O tamějších hodinách vz Šbtk. Krat. h.
117.

Třebešice, dříve asi Trabšice, kde nyní
Terezín. Vz Pal. Rdh. II. 206.